Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články z pěti desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Laos, Kosovo, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
Motta: “Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“
Název Lednicko-valtický areál zná u nás téměř každý. Všichni víme, že jde o jednu z památek UNESCO v České republice a že se nachází na jižní Moravě v okolí města Břeclav. Ještě jako školou povinná jsem si při hodinách zeměpisu pod tímto pojmem představovala zámky v Lednici a ve Valticích, mezi kterými je velký park se vzácnými dřevinami a několika ministavbami jako například minaret či aquadukt. Jaké bylo potom moje překvapení, když jsem zjistila, že Lednicko-valtický areál je mnohem víc než jen park se dvěma zámky! Pokračování textu Lednicko-valtický areál – mnohem víc než jen dva zámky→
Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.
Je krásný březnový víkend. Nejenom my jsme vyrazili na Králický Sněžník (většina mu neřekne jinak než zkráceně Kraličák). Nejvíc zde ale není pěších turistů; ani běžkařů a ani těch, co vyrazili jako my na sněžnicích. Překvapivě nejvíce je tady skialpinistů či backcountry lyžařů (v rozlišení těchto skupin jsem ještě celkem laik). Pokračování textu V zimě přes Návrší na Kraličák→
Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články z pěti desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Laos, Kosovo, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
Motta: “Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“
Pokud jste už někdy plánovali výlet s dětmi, jistě to znáte. Všichni chceme pro naše prťousky jen to nejlepší. Někdy vymýšlíme co nejplnohodnotnější program, snažíme se vyplnit každou vteřinu dne novým zážitkem, utratíme majlant za vstupné a dítě potom večer prohlásí, že nejlepší z celého dne byla prolézačka před vaším domem. Dětská radost totiž často není přímo úměrná ceně, kterou jsme my za výlet zaplatili. Pokračování textu Jak naplánovat výlet s dětmi a neutratit ani korunu? Vydejte se s nimi nakrmit zvířátka do Vysokého Chvojna.→
Dnes se vydáme do Jeseníků. Čeká nás poměrně tradiční a známá trasa. Snad každý, kdo má v Olomouckém kraji rád hory, se někdy do těchto míst vydal. A ti zbývající určitě alespoň někdy slyšeli o místech, jako je Šerák či Keprník. Čeká nás trasa plná krásných výhledů, a to nejen na jesenické hřebeny. Pokračování textu Jedna z jesenických klasik – z Ramzové přes Obří skály a Šerák do Branné→
Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články z pěti desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Laos, Kosovo, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
Motta: “Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“
Tentokrát píši z nejvýchodnější obce ČR – Bukovce. Již mám za sebou celé Česko a v nohách přes 2 100 km. Přes trojmezí opouštím svoji rodnou zem a teď bude na delší dobu mým domovem Slovensko.
Věčný optimista a trochu také blázen (v dobrém slova smyslu). Především se věnuji fotografování a v posledních letech se soustřeďuji na dálkové pochody spojené s dobročinnými úmysly. Zajímám se také o východní kulturu, o buddhismus, hinduismus a o to jak inspirovat lidi a udělat svět lepším.
O mých dobročinných projektech píšu blog Cesta za sny.
Dne 11. 5. 2017 to bylo přesně měsíc, co jsem vyrazil na další dobročinnou cestu. Tentokrát po hranicích bývalého Československa (4 000 km). Momentálně píši z Krušných hor po první tisícovce kilometrů v nohách. Ještě mě jich čeká zhruba 3 tisíce. Pokračování textu Pěšky po hranicích Československa pro dobrou věc – 1. měsíc→
Věčný optimista a trochu také blázen (v dobrém slova smyslu). Především se věnuji fotografování a v posledních letech se soustřeďuji na dálkové pochody spojené s dobročinnými úmysly. Zajímám se také o východní kulturu, o buddhismus, hinduismus a o to jak inspirovat lidi a udělat svět lepším.
O mých dobročinných projektech píšu blog Cesta za sny.
Přátelé, již zítra 11. 4. 2017 vycházím na svůj další dobročinný pěší pochod, tentokrát po hranicích Československa (4 000 km). Po posledním dobročinném projektu v indickém Himálaji (Walk for Help) se opět vracím na rodnou hroudu a přidám si k tomu i naše “bratry” ze Slovenska. Celý projekt, který tentokrát bude věnovaný holčičce s mozkovou obrnou, jsem již nedávno představil v tomto článku. Aktuální příspěvky z cesty již budete moci sledovat na facebookových stránkách Cesta za sny. Zde se dozvíte veškeré informace o možnostech pomoci Emičce. Pokračování textu Pěšky pro Emičku aneb 4 000 km za pomocí→
Věčný optimista a trochu také blázen (v dobrém slova smyslu). Především se věnuji fotografování a v posledních letech se soustřeďuji na dálkové pochody spojené s dobročinnými úmysly. Zajímám se také o východní kulturu, o buddhismus, hinduismus a o to jak inspirovat lidi a udělat svět lepším.
O mých dobročinných projektech píšu blog Cesta za sny.
V sobotu 25. 3. 2017 proběhne pátý ročník akce na úklid přírody pořádaný ve spolupráci Duhovky SVČ Břeclav a Lesů ČR. Od roku 2013 se každé jaro uklízí areál v okolí vstupu do lesa Kančí obora. Z okolí pivovaru, zimního stadionu, Včelínku, úpravny vody a dalších míst už se díky stovkám dobrovolníků vysbíraly tuny odpadu. Pokračování textu Ukliďme Břeclav!→
Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.
Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články z pěti desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Laos, Kosovo, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
Motta: “Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“
Věčný optimista a trochu také blázen (v dobrém slova smyslu). Především se věnuji fotografování a v posledních letech se soustřeďuji na dálkové pochody spojené s dobročinnými úmysly. Zajímám se také o východní kulturu, o buddhismus, hinduismus a o to jak inspirovat lidi a udělat svět lepším.
O mých dobročinných projektech píšu blog Cesta za sny.
