Stalo se to letos v únoru v Mnichově, vrátil jsem se z Maroka a v Německu mi byla zima. Hodiny jsem bloudil kolem drahých obchodů a restaurací, podivných parků a útulných hipsterských kaváren. A na rohu stál pes, který vypadal jako posel pekelný, černý jako uhel, ale s očima světlemodrýma jako mořská laguna. Pokračování textu Deník z cesty na kole z Irska do Istanbulu a dál – Díl 1.
Archiv autora: Pavel Nový
Sibiu, ve stínu Brašova a pohoří Fagaraš, Rumunsko
Ve stínu známějších a turisticky navštěvovanějších transylvánských měst Brašov a Sighisoara a také ve stínu pohoří Fagaraš, v samém srdci Rumunska, leží krásné město s uvolněnou atmosférou – Sibiu.
Pokračování textu Sibiu, ve stínu Brašova a pohoří Fagaraš, Rumunsko
Polární dobrodružství Toma Creana
Scott, Shackleton, Endurance, Terra Nova, Discovery, Amundsen. Kdo se zajímá o polárníky, dobyvatele, expedice, tomu jistě nebudou tato jména neznámá. Výpravy, z kterých se tají dech, vybavení, které bychom si dnes nevzali ani na túru na Šumavě. Stačí jen sehnat dostatečný počet bláznů a dobrodružství, které ani filmaři nevymyslí, může začít. Pokračování textu Polární dobrodružství Toma Creana
Přes Kravské lejno k Mekongu, Laos
Procházel jsem své fotografie z minulých cest a hledal inspiraci k sepsání dalšího článku, když jsem narazil na kýčovitý obrázek soumraku nad klidnou hladinou řeky, jejíž název sotva umím vyslovit, vybavil se mi ten bezstarostný večer u salátu Laap a laoského BeerLao, při kterém jsem pod bzučícími komáry studoval mapu. Přejel jsem ten den vietnamsko-laoskou hranici a těšil se na novou zemi. Cesta jihem Laosu ležela přede mnou.
Chutě Asie, které nesmíte vynechat
Jídlo je dnes fenomén. Přeme se o správná názvosloví, hodnotíme restaurace a jsme ochotni cestovat dlouhé vzdálenosti za nejlepším hovězím a nejlahodnější zmrzlinou. Z jídla se dnes stává pro mnohé koníček. Radost z objevování se na cestách násobí právě ochutnáváním místní kuchyně a kde jinde hledat tu nejlepší než v Asii.
Několik důvodů, proč je Nepál skvělý
Nedávno mě kamarád upozornil na příspěvek na Facebooku, týkající se Nepálu. Článek blogerky popisoval, poměrně pravdivě, některá úskalí pobytu v této zemi. Smog nad Káthmándú, nefungující elektřina, chudoba, kontaminovaná voda. Kamarád věděl, že pro Nepál mám slabost a že komentáře pod článkem sdělující „Chtěli jsme do Nepálu jet, ale po přečtení článku již nechceme.“ mě raní. Napadlo mě tedy sepsat takovou malou obhajobu Nepálu, která snad upraví názor potenciálním zájemcům o návštěvu a nabídne i prostor k zamyšlení.
Sebevražedné kuře a písečná čarodějnice – veselé nápisy a překlady na cestách
Ne, tentokrát to nebude o modravých horizontech, divokých řekách a večerní obloze. Tentokrát to bude článek o písečných čarodějnicích a sebevražedných pavoucích. Příspěvek nejen pro angličtináře o méně talentovaných překladatelích a srandovních nápisech, na které můžeme na cestách narazit nejen v Asii.
Pokračování textu Sebevražedné kuře a písečná čarodějnice – veselé nápisy a překlady na cestách
Jak se zabavit při dlouhém přestupu
Ne vždy nám vyjde návaznost leteckých spojů tak, jak bychom si představovali, někteří dokonce využívají společnosti, které jsou opravdovými mistry v nenavazujícím letovém řádu, a někdy se prostě sejde více faktorů, které nás na letišti uvězní. Zkusme se podívat na to, jak využít drahocenný čas.
Leh – Manali – Dillí. Velká klasika, často o nervy.
Je něco po čtvrté hodině ráno, městské osvětlení nefunguje, jindy živá a energií kypící hlavní třída Main Bazaar zeje strašidelnou prázdnotou. Ulice prochází rozsáhlou rekonstrukcí, a tak zakopávám o dlažební kostky, suť, štěrk, prkna.
Jedinými mými společníky jsou podráždění štěkající psi, střežící svá noční teritoria, která jim já narušuji. Snažím se vytvářet pomyslnou bublinu, hlídat si své okolí a když se nervózní hafan přiblíží, předvádím pohyb, při kterém sbírám imaginární kámen ze země, abych psa trochu odlákal.
Vypadá hrůzostrašně to nádherné městečko Leh v Ladakhu v indickém státě Jammu Kashmir. Důvod, proč procházím celé město v tuto studenou hodinu je jediný. Autobus do Manali, resp. do Keylongu. První etapa z 1 020 km dlouhé odysey z Lehu do Dillí začíná.
Pokračování textu Leh – Manali – Dillí. Velká klasika, často o nervy.
Droga jménem cestování
Souhrn mnoha faktorů, které v nás vyvolávají silné reakce, emoce, dojetí, lásku, smích, smutek, hrůzu, strach. Během všedních dní ráno vstaneme, víme, kde jsme a kde si dáme kafe, prohodíme pár vtípků se známou servírkou, otevřeme noviny, ve kterých se bude psát o sprostých politicích a korupčních kauzách. Víme, kudy se pak vydáme za našimi denními úkoly, kde přesně odbočíme, co tam uvidíme, víme, kde mají nejlepší pivo a kdy nám jede autobus. A pak najednou stojíme před sbalenou krosnou… cvak. Pokračování textu Droga jménem cestování
Kam motýli létají umírat, Srí Pada, Srí Lanka
Po dni stráveném couráním se po ospalé vesničce Delhousie, po několika čajích v místní jídelně, která nám poskytla azyl před silnou průtrží mračen, se pomalu vydáváme noční vsí zpět do našeho penzionu, když vtom se leknu, zastavím se a naskočí mi husí kůže. Mlha se rozestoupila a nad vesnicí se tyčí majestátní silueta s osvětlenou stezkou. To je ona, Adamova hora, Srí Pada, Samanalakanda. Obří pyramida tyčící se nad námi.
Pokračování textu Kam motýli létají umírat, Srí Pada, Srí Lanka
Te Mata, obr mezi námi – Nový Zéland
Hastings je ospalé zemědělské městečko v oblasti Hawkes Bay na severu Nového Zélandu. Většina poutníků, kteří se zde na několik týdnů zastaví, aby doplnilli prázdné peněženky díky sezónní práci v ovocném sadu, hledá ve volných dnech zpestření v okolní krajině, jejíž rovinaté povaze s rozhlehlými jablečnými sady a vinicemi vévodí půvabné pásmo kopců. Te Mata alias Spící obr.