Letní dobrodružství na cestě Balkánem – krásy Černé Hory a Bosny a Hercegoviny

Vzpomínáte si na první díl vyprávění o naší výpravě na Balkán předminulé prázdniny? Ne? Připomenout si ho můžete ve článku o začátku našeho balkánského roadtripu ve Slovinsku. My ostatní, kteří máme příběh v paměti, se pojďme ponořit do jeho pokračování.

Naše cesta pokračuje přes Chorvatsko, kam se podíváme ještě i po cestě zpátky. Protože si Chorvatsko zaslouží jednu ucelenou kapitolu, ve svém vyprávění ho teď přeskočím a na příště připravím článek jen o něm. Takže hurá do Černé Hory!

Kemp Bijela, Černá Hora

Nocleh nacházíme v kempu na konci města Bijela. Máme velké štěstí, čekalo na nás úplně poslední místečko, kam jsme se vešli jen díky tomu, že jsme nestavěli stany. Kemp s “originálním” názvem Bijela sám o sobě není nijak zvláštní, jednotlivá místa jsou oddělena řadami ovocných stromů, mezi jeho nevýhody rozhodně patří nedostatek sprch a nepříliš atraktivní místo na koupání. Rozhodně ale musím pochválit jejich restauraci, kde se nám sám pan majitel věnuje až do noci, připraví nám výborné ryby a dokonce se nebojí Kamilovy výzvy v podobě chobotnice!

Pohled z trajektu přes Boku Kotorskou.

Pohled z trajektu přes Boku Kotorskou

Druhý den ráno vyrážíme, vracíme se cca 1 km zpět na benzínku do bankomatu (v Černé Hoře, ač není členem EU, se platí eurem) a poté pokračujeme do obce Kamenari k trajektu, který nám za cenu 4,5 EUR hodně zkrátí cestu. Naštěstí jezdí každou chvíli, takže nemusíme moc dlouho čekat.

Skadarské jezero, Černá Hora

S chlapy u parkoviště domlouváme možnost projížďky na lodi – buď rychlá obhlídka jezera Skadar na třicet minut anebo devadesátiminutová se zastávkou v restauraci na jednom z ostrůvků. Co kdybychom se u restaurace zdrželi déle a rovnou se i vykoupali? Jasně, není problém. Na ostrov s vězením se tudíž nepodíváme, ale to nevadí, i toto zní jako super plán. Do Skadarského jezera jsem se úplně zamilovala! Ze školy jsem už dávno zapomněla, že se jedná o největší jezero na Balkáně s rozlohou až 550 km2. Všude samý leknín, rozliční ptáci, ryby. Za člunem zůstává cesta mezi listy a květy leknínů, které se pomalu vrací na svoje místo. Hodinová přestávka u restaurace uběhne jako voda, dáme si výborný oběd, nesmí chybět pivko, poležíme na lehátku, vykoupeme se a už nás náš sexy kapitán zve zpět na palubu.

Krásné jezero Skadar. Černá Hora.

Krásné jezero Skadar, Černá Hora

Vodopády Kravica a poutní místo Medjugorje, Bosna a Hercegovina

Přespíme pod širákem u velkého betonového parkoviště. Ještě před pár lety zde údajně bylo jen miniparkovišťátko pro pár aut, dnes jsou obyvatelé již aktivnější. Postavili dokonce i stánek s občerstvením, vybírají poplatek za parkoviště a vstupné k vodopádům Kravica. Ten jsme ušetřili tím, že jsme vstali dostatečně brzy a vydali se k vodopádům dřív, než pokladník dorazil. Pokud máte rádi vodopády a koupání se v ledové vodě, určitě se vám tady bude líbit. Ale pokud nemáte rádi davy lidí a turisty hodně navštěvovaná místa, tento výlet pro vás bohužel už asi nebude vhodný.

Vodopády Kravica, Bosna a Hercegovina.

Vodopády Kravica, Bosna a Hercegovina

Dole u vodopádů Kravica se můžete občerstvit u stánku, posedět, pokochat se pohledem na vodu, jste-li dostatečně otužilí, tak i vykoupat, a pokud budete mít jen trochu štěstí a nikdo vám nevleze do záběru, potom i pořídit krásné fotky. Pro zvídavé přidám ještě informaci, že vodopády Kravica patří mezi nejkrásnější a největší vodopády v Bosně a Hercegovině, jsou 120 m široké a cca 27 metrů vysoké.

Pár minut autem od tohoto kouzelného místa se nachází poutní místo Medjugorje s nádherným kostelem. Zde se údajně v roce 1981 zjevila šesti dětem Panna Maria s Ježíškem v ruce. Je jen na každém z nás, zda tomu věříme či ne. Fakt, že je Medjugorje, nebo chcete-li Medžugorie, jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst v Evropě, čemuž je přizpůsobeno i okolí včetně obrovského parkoviště a obchůdků se suvenýry, se tím nezmění. Mimochodem o Medjugorji máme na našich stránkách i podrobnější článek od jiné autorky.

Medjugorje, poutní místo.

Medjugorje, poutní místo

Mostar, Bosna a Hercegovina

Z Medjugorje pokračujeme asi 25 km do Mostaru. Slyšeli jste už někdy název tohoto města? Mně při jeho vyslovení tuhne krev v žilách. Asi jako každému, kdo se sem někdy vypravil. Během bosenské války v devadesátých letech tu zemřelo na 2 000 lidí, Starý most v Mostaru jakožto spojnice mezi dvěma břehy, rozdílnými světy, byl stržen. Ještě dnes je zde spoustu rozstřílených domů, město se vzpamatovává z těch hrůz, které si prováděli sousedé navzájem, jen velmi pomalu…

Starý most je však již obnoven a je velkou atrakcí, jistě i zásluhou toho, že od roku 2015 patří mezi památky UNESCO. Mladí chlapci z města zde dnes dokazují svoji odvahu skoky z něj. Jen pro vaši představu, velkou dávku odvahy stojí už jen sledování daného mladíka, který nejdříve vybírá na mostě příspěvky od přihlížejících, a když získá dostatečnou pozornost, vrhne se do řeky 24 metrů hluboko pod sebou. „Našemu“ skokanovi, na kterého jsme natrefili, se skok úplně nepodařil a z vody ho muselo vytahovat několik kamarádů.

Mostar. Davy lidí na mostě i pod ním sledují odvážného skokana.

Mostar – Davy lidí na mostě i pod ním sledují odvážného skokana.

Hlavní ulička k legendárnímu mostu je plná obchůdků se suvenýry, kterými jsou nejméně z poloviny staré předměty z rozstřílených domů, pušky s rezavějícími bodáky, nože – původně jsem si myslela, že si odsud odvezu něco na památku, místní genius loci je pro mě ale tak silný, že to ani nedokážu. V jednom obchůdku vidím staré rádio ozdobené malovanými růžičkami – čeho všeho asi bylo za svůj „život“ svědkem?

Za navštívení stojí v Mostaru i mešita či partyzánský pamětní hřbitov, nám na ně bohužel už nezbývá dostatek času. Čeká nás ještě dnes dlouhá cesta.

“Soukromý” kemp, Bosna a Hercegovina

Všichni poklimbáváme, jen řidič Kamil zkušeným ostřížím okem prohledává okolí, zda se najde místo na nocleh. Nezklamal. Všichni se probouzíme, až když odbočuje z hlavní silnice tam, kde ukazatel slibuje kemp. Ehm, kemp? Prázdná louka u řeky, uprostřed níž stojí něco jako klubovna. Zastavíme a šmejdíme okolo. Vybalujeme karimatky a spacáky, když se objeví strejda na babetě – skutečný kemp je kousek odsud, ale můžeme zůstat i tady, za pár drobných dostaneme klíče od budovy, kde je společenská místnost s kuchyňkou, sprcha a WC. Od původního záměru spát venku pod širákem musíme ustoupit, protože začne lít jako z konve, ale spaní v luxusně vybavené klubovně má snad ještě větší kouzlo – však posuďte sami. ;-)

Proč se krčit ve stanu, když je k dispozici luxusní ložníce?

Proč se krčit ve stanu, když je k dispozici luxusní ložníce?

Jak jsem již zmiňovala na začátku, záměrně jsem ve svém vyprávění vynechala Chorvatsko, abychom se k němu mohli spolu vrátit někdy příště. Můžete se tedy již teď těšit na poslední díl miniseriálu o naší cestě autem po Balkánu. Případně se nechat inspirovat a zkusit také vyrazit někam na vlastní pěst, jak se říká na blind…

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

Všude dobře, doma nejlíp. Proto je potřeba cestovat, aby se člověk měl odkud vracet domů ;-)

1 komentář u „Letní dobrodružství na cestě Balkánem – krásy Černé Hory a Bosny a Hercegoviny“

Napsat komentář