Archiv autora: Kejml

Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.

Kupari – bohem (i lidmi) zapomenutá pláž

Také máte rádi zapomenutá místa, kde nebudete narážet na tisíce turistů, kde budete mít svůj klid a prostor pro svoje myšlenky? Objevili jsme pro vás zajímavou pláž uprostřed luxusního hotelového komplexu, kde však nepotkáte jediného hotelového hosta. Pokračování textu Kupari – bohem (i lidmi) zapomenutá pláž

Bez léků v Londýně aneb Nejrychlejší pošta do Anglie

Nikdy jsem si neuměla moc představit, že budu celá zoufalá volat ze svých cest domů rodičům, aby navštívili mého praktického lékaře, opatřili mi léky s lékařskou zprávou o tom, že je skutečně beru a jaké je jejich použití. A aby mi je navrch poslali co nejrychleji do milované Británie.

Pokračování textu Bez léků v Londýně aneb Nejrychlejší pošta do Anglie

Na Jawě napříč Jižní Amerikou – Až na konec světa!

Až na konec světa!

Silnice na konec světa, kam vede nespočet zatáček, je až na 40km úsek vyasfaltovaná. Po cestě míjíme také pár volných tábořišť, ale my chceme dnes dojet až do Ushuaia. Přijíždíme za hezkého počasí a máme tak možnost užívat si výhledů na okolní zasněžené vrcholky hor.

Pokračování textu Na Jawě napříč Jižní Amerikou – Až na konec světa!

CESTA KOLEM SVĚTA: Praha → Vratislav

Ozval se nám další z našich čtenářů, který by se s vámi rád podělil o malý šestidílný seriál z cest, který natočil, a nechtěl by, aby upadl někde v zapomnění, a naopak by si přál, aby pomohl dalším lidem anebo aspoň trošku pobavil. Pokračování textu CESTA KOLEM SVĚTA: Praha → Vratislav

Filipíny – azurově modrá voda, pláže s bílým pískem i džungle (VIDEO)

Na Filipínách jsme byli letos v březnu spolu s manželkou. V průběhu dvou týdnů jsme stihli navštívit Palawan, Boracay, Bohol a Panglao. Každý ostrov je svým způsobem jiný. Na Palawane se nám líbily výlety z El Nida po okolních ostrovech, kde jsou různé skryté laguny a pláže. Pokračování textu Filipíny – azurově modrá voda, pláže s bílým pískem i džungle (VIDEO)

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Znovu na jih (díl 7.)

Dal jsem se nahoře v Kanadě postupně dohromady, obstaral si léky, našel a vyzdobil si malý byt, dokonce jsem si do něj pořídil i vánoční stromeček; můj druhý Štědrý večer byl ale opět spíš smutný, vlastně tím víc, že jsem se jenom sám opil a skončil ve strip klubu, odkud mě po dvou pivech stejně vyhodili. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Znovu na jih (díl 7.)

Cestujeme letadlem krok za krokem

Milujete cestování, ale dovolená autem nebo autobusem už není to pravé? Nebo chcete navštívit místa, kam se autem jen tak nedostanete? Vyměňte kola za křídla a leťte! V našem článku najdete praktické rady a tipy, které vám cestování letadlem usnadní. Poradíme vám, kde hledat letenky, co si smíte nebo nesmíte vzít do letadla, jak se orientovat na letišti a co všechno musíte na letišti absolvovat, než se dostanete na palubu letadla. Pokračování textu Cestujeme letadlem krok za krokem

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Pacific Highway (díl 6.)

Uháněl jsem pak Aljaškou od Fairbanks na jihovýchod, ale netrvalo dlouho a dostihly mě sychravé podzimní deště a chladné noci; znamenalo to, že nestíhám a že opona spektakulárního představení léta padá s těmi studenými kapkami na ztrouchnivělé, potemnělé jeviště mých představ. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Pacific Highway (díl 6.)

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Volání divočiny (díl 5.)

V Che-Fej jsem zůstal deset týdnů, pracoval jsem nejdřív jako dělník při rekonstrukci baru, potom jako barman a nakonec jsem vytvářel webové stránky, loga a grafiku pro lidi, kteří do baru přicházeli. Byl to jednoduchý, bezstarostný život, protože práce nebylo mnoho, peněz jsem skoro nepotřeboval, protože pití bylo zadarmo a jídlo pohádkově levné, čínské holky po mně, jako po kudrnatém bělochovi se zelenýma očima, letěly a kluci mi platili pití v baru, protože mít bílého kamaráda je v rasistické Číně věc prestiže. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Volání divočiny (díl 5.)

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Konec Hedvábné stezky (díl 4.)

Rtuť teploměru naráz během tří dnů vyšplhala z mínus patnácti na plus pětatřicet. Stezka mě vedla ujgurskou provincií Sin-ťiang přes tři tisíce kilometrů dlouhou poušť. Dny měly neurčité obrysy vizí starce s počínajícím šedým zákalem a byly povětšinou horké, prašné a zmučené větrem. V poušti rudé jak Áresovy slzy jsem měřil vzdálenosti na dny a další cíle na měsíce. Špinavá voda páchla. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Konec Hedvábné stezky (díl 4.)