Zeď nářků Jeruzalém

Objevte další krásy Izraele – Tel Aviv, Jaffa, Jeruzalém a Betlém v Palestině

Zbylo mi pár dnů dovolené z loňska a náhoda tomu chtěla, že se najednou po pár týdnech vracím do Izraele. V plánu je tentokrát hlavně Tel Aviv, Jeruzalém a Betlém. To, co se dříve jevilo jako složité (před nějakými pěti, deseti lety jsem neznal moc lidí, co navštívili Izrael), je v dnešní době už pohoda a celkem jednoduchá záležitost. Jen jsou letenky do Tel Avivu obvykle dražší než do Eilatu.

Jeruzalém – jeden z hlavních plánů cesty
Jeruzalém – jeden z hlavních plánů cesty

Přílet do Tel Avivu

Volíme noční spoj z Prahy s příletem o půl páté ráno na letiště Tel Aviv Ben Gurion Airport. Přiletěli jsme v sobotu a o šabatu dodržovaném v Izraeli víme. Nicméně z oficiálního webu izraelské turistické kanceláře máme načteno, že byť vlaková doprava šabat dodržuje, tak shuttle bus do Tel Avivu jezdí denně. To nakonec není tak úplně pravda, když se od třech různých lidí dozvídáme, že musíme jet jedině taxíkem. Zjišťujeme, že ten stojí 154 NIS, což je přes devět stovek a to se nám fakt za předpokládanou asi dvacetiminutovou jízdu nechce dávat. Nakonec jsme narazili na jednu shuttle dodávku do Haify a chlapík nás vzal za 100 NIS a vysadil nás asi kilometr od centra Tel Avivu.

Bylo šest ráno a spustil se dvouhodinový slejvák. V létě tady téměř neprší, ale my vyrazili v únoru a to už se tady déšť objevuje celkem často. Raději s tím počítejte, deštník se hodí. Teplota se tu v polovině února pohybovala kolem 14–18 stupňů.

Ranní slejváček v Tel Avivu
Ranní slejváček v Tel Avivu

Tel Aviv má moc příjemné pobřeží, pláže a promenády. U pláží nás jen překvapují cedule “zákaz koupání”. V zimních měsících jsou velké vlny a moře je příliš nebezpečné. Navíc na plážích není pobřežní hlídka. Vzhledem k vysokému počtu utonutí tak místní policie preventivně zakazuje koupání.

Pláž v Tel Avivu
Pláž v Tel Avivu

Jaffa

Podél pobřeží se přesouváme do starého města – jde o část, která se jmenuje Jaffa. Samotný Tel Aviv se svojí moderní zástavbou, tak jak jej známe třeba z fotek, byl založen teprve v roce 1909. Obě města se nakonec spojila. Každopádně Jaffa je super. Projděte si přístav, mrkněte na hradby, hodinovou věž, mešity, kostely a další zajímavá místa. Nejstarší část Jaffy je hodně zachovalá a nepřišlo nám, že by něco narušovalo její kouzlo. Hodně uliček je nepřístupných pro auta, tak možná i proto.

Jaffa
Jaffa

Pár restaurací je i o šabatu otevřeno, dáváme si hummus s falafelem a čaj za celkem vysokou sumu, příště musíme hledat nějaký fast food stánek, přivítali jsme ale trochu tepla i přístup na wifi. Bloumáme uličkami starého města, narážíme i na náznaky trhů (které máme tak rádi).

hummus s falafelem
Hummus s falafelem
V ulicích staré Jaffy
V ulicích staré Jaffy

Tel Aviv

Cestou na hostel (už přes novější Tel Aviv) zkoumáme, co za zajímavost je vlastně tzv. Bílé město zapsané v UNESCO. Zjišťujeme, že jde o neucelený soubor cca 4 tisíc staveb postavených pod vlivem významné německé školy Bauhaus – školy umění, architektury a designu. Jednotlivé domy a ulice byly stavěny zejména ve 30. a 40. letech a ten počet budov je téměř ohromující. Cestou se bavíme tím, že tipujeme (jako laici), co ještě je Bauhaus a co ne.

Pohled na Tel Aviv z Jaffy
Pohled na Tel Aviv z Jaffy

Ubytování máme zajištěno na fajn místě hned u pláže v Beachfront hostelu. Tel Aviv není extra levná destinace, takže nás tady dvoulůžkový pokoj v hostelu se snídaní přišel přibližně na 1 700 Kč. Protože jsme při nočním letu vlastně skoro nespali, dáváme si necelou hodinku šlofíka a pak jdeme ještě před západem slunce na pobřeží a do města projít pár míst. Toulání ulicemi zakončujeme ve fast foodu a dáváme si schnitzel v pitě se zeleninou a humusem za 30 NIS.

Na mořském pobřeží v Tel Avivu
Na mořském pobřeží v Tel Avivu

Druhý den ráno jsme se před snídaní vyrazili projít po pobřeží, však jsme to měli hned před hostelem. Po snídani jsme se sbalili s tím, že už budeme (s občasnými zastávkami) směřovat na vlak do Jeruzaléma. Cestou jsme narazili na pár zajímavých míst, jako je hřbitov z počátku 20. století nebo Charles Bronfman Auditorium. To je lokalita poměrně typická pro moderní Tel Aviv – prostorné, vzdušné náměstí s vkusnou moderní architekturou. Celkově nám Tel Aviv přišel čistý, příjemný, lehce kosmopolitní a vlastně i poklidný (aspoň takto mimo sezónu).

Hřbitov v Tel Avivu z roku 1902
Hřbitov v Tel Avivu z roku 1902

Po pár kilometrech jsme doputovali k obchodnímu domu u věžáku Azrieli Center Mall. Z třetího patra obchoďáku se dostanete k výtahům na vyhlídku ve 49. patře; cena je 22 NIS. V patře je restaurace, takže k oknům s vyhlídkou procházíte mezi jídelními stoly. V obchodním centru Azrieli Center Mall je pak asi 30 restaurací, takže po vyhlídce si můžete dát něco na oběd z pestré nabídky izraelské i mezinárodní kuchyně.

Přesun do Jeruzaléma

Pár desítek metrů od obchoďáku je nádraží Tel Aviv – Hashalom. Odtud vyrážíme do Jeruzaléma. Je to jednoduché a rychlé. Nejprve u vchodu procházíte bezpečnostní kontrolou (tu jsme ostatně absolvovali i při vstupu do obchoďáku Azrieli), kupujeme v automatu jízdenku za 22 NIS (do stanice Jeruzalem – Navon). Nejprve je třeba jet do stanice Ben Gurion Airport a tady přesednout na vlak do Jeruzaléma, což už je jen jedna zastávka. V Jeruzalémě za 6 NIS kupujeme jízdenku na tramvaj (jezdí tu jen jedna linka) a jedeme se ubytovat. Je kolem čtvrté odpoledne, tak rychle, ať stihneme ještě za světla něco ve starém městě. Možná jsme si Jeruzalém až tak nepředstavovali, ale dnes je to poměrně moderní úhledné pulsující město a starobylé čtvrti tvoří jen malou část města.

Před hradbami starého Jeruzaléma
Před hradbami starého Jeruzaléma

Svaté město Jeruzalém

Vcházíme bránou Jaffa Gate do starého města. Zvládáme dojít k Západní zdi (u nás často známá jako Zeď nářků). Je přístupná každému (byť pro ženy a muže odděleně), jen je potřeba zachovat důstojnost a mít pokrývku hlavy (můžete si vzít jarmulku, které jsou volně k dispozici).

U zdi nářků. Řemínky s pouzdry na rukou i na hlavě mají modlitební účel. V pouzdrech jsou biblické texty a symbolizují oddanost Bohu
U Zdi nářků: Řemínky s pouzdry na rukou i na hlavě mají modlitební účel. V pouzdrech jsou biblické texty a symbolizují oddanost Bohu.

Jak jsme na začátku vnímali Jeruzalém? I pokud nejste věřící, je velký zážitek jen procházet křivolakými uličkami města, už jen proto, že je to jedno z nejstarších měst světa.

Na večeři si pak dáváme obdobu gyrosu – shawarmu laffa za 25 NIS. Třetí den zůstáváme dopoledne v Jeruzalémě. Vyrážíme podél hradeb k Sionské bráně (Zion Gate), kde se údajně nachází místo poslední večeře Ježíše Krista a také hrob krále Davida. Nedaleko odsud je pak i působivý památník obětem holocaustu a hřbitov, kde je i hrob Oskara Schindlera. Na všechna zmíněná místa je vstup zdarma, jen v Chamber of Holocaust se platí 10 NIS. Odtud pak procházíme skrz celé staré město až k Damašské bráně a objevujeme to, co nám včera trochu chybělo – ještě více působivé uličky s obchůdky a trhy, tajuplnými dvorky a zákoutími… Tudy prostě kráčela historie.

Ve starobylé stavbě známé jako hrob krále Davida
Ve starobylé stavbě známé jako hrob krále Davida

Do Betléma, tedy do Palestiny

Za Damašskou bránou jsme se dali doleva a po pár desítkách metrů došli na menší autobusové nádraží. Už tam stál autobus č. 231, kterým se za 6,80 NIS dostanete do Betléma. Při plánování tripu jsme si ani nijak neuvědomili, že se díky výletu do Betléma dostaneme do dalšího státu, a sice Palestiny. Takže v Betlémě čekejte palestinské vlajky, registrační značky aut, suvenýry s palestinskou tématikou včetně třeba obrázků streetartového umělce Banksyho, který se poměrně intenzivně věnuje izraelsko-palestinskému konfliktu.

V Betlémě
V Betlémě

Autobus staví asi kilometr od centra, je potřeba se obrnit trpělivostí vůči otravným taxikářům a vydat se směrem k Chrámu narození Páně (Church of Nativity). V jeskyni pod kostelem se měl podle křesťanské tradice narodit Ježíš. Dvakrát se sem vracíme a nakonec vzdáváme asi hodinovou frontu a spokojíme se s prohlídkou zachovalého kostela, který je považován za možná nejstarší křesťanský kostel na světě. Navštívili jsme tedy aspoň jeskyni Milk Grotto, kde měla Panna Maria pečovat o Ježíše před jeho cestou do Egypta. Pak jsme vyrazili asi 2 kilometry na Pastýřská pole (Shepherds Fields), další biblické místo. Turisté se sem přesouvají asi hlavně autobusy, takže cestou jsme zažili aspoň trochu té autentické Palestiny, protože jsme si to po ulicích štrádovali jen my a místní.

Prostě Palestina aneb i toto je Betlém
Prostě Palestina aneb i toto je Betlém.

Zpátky ve městě pak kupujeme nějaké drobné suvenýry, jako jsou třeba pohledy z Palestiny. Chceme je poslat odsud, kupujeme tedy i známky a hledáme restauraci, kde si dáme něco dobrého, skočíme na WC (fůra místních fastfoodů a menších restaurací toaletu nemá), připojíme se na wifi (ach ta dnešní doba…) a v klidu napíšeme pohledy. Končíme v jedné restauraci na Manger Square a dáváme shishkabab a shish tawook (obojí shodně za 45 NIS), čaj a baklavu.

Večerní Betlém
Večerní Betlém

Návrat do Jeruzaléma

Do Jeruzaléma se pak vracíme opět busem za 6,80 NIS (odjíždí ze stejného místa, kde jsme vystoupili; nechoďte tedy hledat zastávku na opačnou stranu silnice). Cestou nás čeká jeden checkpoint s kontrolou pasů, což je tedy připomínka toho, že se vracíme z palestinského území. Autobus procházejí dva vojáci se samopaly, mrknou do pasů, popřípadě prohodí nějaký dotaz. Z checkpointu je to pak do Jeruzaléma, co by kamenem dohodil…

Fotogalerie:

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

Napsat komentář