FAQ Au Pair Pobyty: Velká Británie vs. USA

FAQ Au Pair Pobyty: Velká Británie vs. USA – 1. část

Au pair pobyt je jedním z nejlepších způsobů, jak si vyzkoušet život v zahraničí a jak se rychle naučit cizí jazyk. Byla jsem v USA a Velké Británii dohromady tři roky a mám na to nezapomenutelné vzpomínky. Jelikož mi před odjezdem spoustu holek pomohlo získat informace, tak teď z vděku dělám to samé pro ty, co se „au paiřit“ chystají. Za tu dobu jsem nastřádala nejčastější dotazy, které jsou mi pokládány a často je zodpovídám. Nutno podotknout, že tohle nejsou oficiální informace (ač jsem si vše ověřovala) a nejsem oficiální pracovník žádné z agentur, pouze sdílím vlastní zkušenosti.

Je mezi au pair ve Velké Británii a v USA velký rozdíl?

Celkem ano. Ve Velké Británii je od au pair očekáváno lehké uklízení (např. praní, žehlení, vysávání, stírání, mytí koupelen, stlaní) a to také většinu času dělá. S dětmi au pair tráví času méně v porovnání s USA. Tam smí au pair uklízet jen po dětech a rodiny většinou mívají uklízečky na ten celkový úklid. Dalším rozdílem je, že v USA má au pair přiděleného pracovníka agentury, který bydlí poblíž a se kterým je pravidelně v kontaktu a měsíčně se setkávají osobně. Ve VB to, alespoň v době mého pobytu, nebylo zvykem, mohla jsem jen napsat agentuře e-mail, kdyby bylo nejhůř. Odlišuje se to i tak, že v USA pobyt začnete několikadenním tréninkem v New Yorku, kdežto ve Velké Británii jste tak trochu hozeni do vody a plavej. Avšak není se třeba ničeho obávat, většinou někdo z rodičů zůstává první týden (či pár dní) doma, nebo tam mají ještě předešlou au pairku, a vše vysvětlí a ukážou.

Musím mít dobrou angličtinu?

Do Velké Británie stačí základní či mírně pokročilá úroveň. Člověk nemusí mít dokonalou gramatiku, hlavní je, že rozumí, co se po něm chce. V USA už jsou ale náročnější a chtějí angličtinu aspoň středně pokročilou. Netřeba se ale děsit, rodiny bývají velice nápomocné. Dost Američanů nemluví dalším jazykem, takže to většinou obdivují, že někdo ovládá byť jen základy cizího jazyka.

Mám jako kluk šanci najít “hostrodinu“?

Ano, máš, ale bohužel rodin, které hledají kluky, není tolik jako těch, co hledají holky. Avšak nevěš hlavu, já kdekoliv jsem byla, vždycky tam bylo hned několik kluků. Kluky au pair většinou hledají rodiny, co mají větší kluky. Dost tak ocení řidiče a parťáka na hry a sporty, ale také že kluk má u kluků větší respekt a poslechnou ho mnohem pravděpodobněji než holku (já měla rodinu s jedním neposlušným puberťákem, tak vím, o čem mluvím). Bonusem také může být, pokud máš třeba vystudovanou speciální pedagogiku nebo psychologii a budeš ochotný pracovat s dětmi, co trpí autismem – měla jsem v USA kamaráda, co se staral o autistického kluka, co často trpěl záchvaty vzteku, při kterých by ho holka zkrátka nezvládla. On byl chlap jako hora, tak ho zvládl levou zadní. Potřeby rodin se ale různí, tohle je jen příklad z mé vlastní zkušenosti, kde bylo výhodou být kluk.

Dají se někde na internetu najít oficiální informace o programech?

Na vládních stránkách každého státu:

Velká Británie

USA

Jak mám vyplnit profil, abych zaujal(a) „hostrodiny“ a zvýšil(a) tak šanci, že si mě vyberou?

Důležité je vyplnit profil tak, aby člověk působil profesionálně a jako někdo, komu by se hostrodiče nebáli svěřit své ratolesti a pustit si ho do domu. Přece jen, je to od nich velký risk si do jejich domu vzít někoho cizího a svěřit mu to nejcennější, co mají, své děti. Fotky s dětmi jsou naprostý základ – pokud žádné nemáš, oběhni kamarádky, kamarádky kamarádek, dělej chvíli chůvičku tady v ČR nebo se běž zeptat na výpomoc do školky/jesliček či na dětské dny a jiné akce, kde se fotí (musíš mít povolení od rodičů k použití fotek s jejich dětmi). Nevhodné fotky jsou “facebookové fotky” – když jsem pomáhala své „hostmom“ vybírat svou nástupkyni, nevěřila jsem vlastním očím, co měli někteří jako své profilové fotky (vyzývavé modelkovské fotky, selfie s našpulenými rty a fotky z pařeb s alkoholem či cigaretami v ruce nechyběly). Co se týče informací o sobě, tak nikdy nelži, ale filtruj, co o sobě řekneš stejnou mírou, jako bys to říkal(a) rodičům nebo u pracovního pohovoru. Dneska už au pair celkem často dělají i videa – nemusí to být celovečerní film, stačí jen krátký pozdrav a něco málo o sobě, tady jde o první dojem. Netřeba pronajímat studio, stačí nerušivé pozadí doma v pokoji a dost světla, aby člověku bylo vidět do obličeje, a chytrý telefon či foťák schopný natočení videa s dobrým zvukem by měl postačit.

Na co se mám ptát “hostrodiny“ při rozhovoru přes Skype?

  1. Zajímej se o děti – kolik jim je, jaké mají zájmy, jestli dobře snáší aupair/chůvy, jaký má rodina styl výchovy a disciplíny (dost to o nich vypoví). Také se můžeš ptát “hostrodičů“ na jejich zájmy a oblíbené aktivity (co dělají za povolání ti většinou hned řeknou), můžete tak najít něco společného, což pro tebe bude významné plus.
  2. Na tvůj rozvrh – co rodina očekává, zda po tobě očekávají řízení atd., dost se tím dá poznat a vycítit, jestli by to bylo pro tebe to pravé.
  3. Na to město, kde bydlí – sice se dá leccos vyčíst na internetu, ale není nad informace od místních.
  4. Jestli už „hostrodina“ měla au pair a jestli na ní můžeš dostat kontakt – některé rodiny tohle nabízí samy jakožto jejich referenci, ale neboj se říct si o to sám/sama. Když po tobě chtějí reference, máš právo znát i ty jejich. Většina “hostrodin“ s tím nemá vůbec žádný problém, a pokud by se stalo, že by s tím měla rodina výrazný problém, pak stojí za to zauvažovat, proč asi? Doporučila bych ale tuhle otázku nechat na konec hovoru nebo případně až na ten druhý (se mnou většinou mluvily rodiny 1-2x).

Je výchova dětí v USA a VB jiná než u nás?

To se liší rodina od rodiny, ale obecně platí, že ani v jedné zemi nesmíš dítě uhodit nebo dokonce na něj i příliš zvyšovat hlas. Naše české plácnutí po zadku, pohlavek či plácnutí přes ruku se tam prostě nenosí a někde je to i trestné. Fungují tam spíše time-outy, tj. rodiče mají určité místo v domě, kde si dítě musí za trest sednout a několik minut tam být. Metody výchovy a trestů je třeba s rodinou do detailů probrat a 100% se jim přizpůsobit i přesto, že máš jiný názor – jsou to jejich děti, ne tvoje. I když mi občas některé postupy přišly praštěné, musím přiznat, že jsem se leccos naučila a dokonce i přisvojila. Přece jen, člověk se tam jede naučit něco o jiné kultuře a k tomu je třeba otevřená mysl a respekt.

Budu muset řídit?

V USA s největší pravděpodobností ano, ale byly tam i au pair bez řidičáků a udělaly si ho až tam (což je v porovnání s ČR hračka). Navíc tam většina aut má automatickou převodovku, což se za chvíli naučí ovládat každý. Ve Velké Británii jsem si zažila obojí, někde jsem musela řídit, jinde ty rodiny bydlely kousek od školy, tak se chodilo s dětmi pěšky. Na jízdu vlevo si člověk taky za chvíli zvykne, tak jako na řazení druhou rukou.

Jak je to se studiem?

V USA je to součást programu a povinné kvůli vízu (musí se splnit 6 kreditů na místní college) a dostáváš stipendium v hodnotě $500. Ve VB to záleží na rodině, ale mně osobně se nestalo, že by mi na studium přispěla “hostrodina“, nemají to povinné. Další důležitou věcí, na kterou třeba pamatovat při výběru kurzů, je komunikace s rodinou a společné vybírání kurzů, které budou vyhovovat nejen tobě, ale i rodině. Online kurzy se za mého působení neuznávaly. Pokud jsi ještě středoškolský student nebo deváťák na ZŠ, tak v USA můžeš studovat i rok na americké High School.

Tip: Lepší koukat po večerních či víkendových kurzech, pokud máš menší děti, kurzy přes den se dají dělat, když jsou děti už ve škole.

Co když chci studovat něco jiného než angličtinu?

Není problém, já si třeba dělala kurzy uměleckého zaměření (ostatní au pair tam klidně dělali i sporty, psychologii a další předměty) a bylo mi to uznáno. Důležité bylo, že se to netlouklo s mým pracovním rozvrhem a že jsem dostala kredity. Ale vždycky lepší si to nechat potvrdit od agentury, za zeptání člověk nic nedá.

Bude mi na kurzy stačit stipendium $500?

To záleží, jaké kurzy si vybereš a v jakém státě budeš bydlet. Já bydlela v Kalifornii a jak jsem zmínila výše, studovala jsem jiné kurzy než angličtinu, takhle jsem si ale musela připlatit v řádu stovek dolarů. Bohužel jako au pair spadáme do kategorie zahraničního studenta a ti mají školné vyšší než místní studenti. Dají se však sehnat i levné kurzy a v některých státech to kurzovné není tak vysoké. Někteří sehnali i kurzy zadarmo (většinou něco jako angličtina na základní úrovni) a stipendium použili jen na školní pomůcky.

V druhém díle se dozvíte, jak je to s daněmi, zda jet s agenturou, nebo na vlastní pěst a také jak si dát pozor na podvodníky.

Pokud se vám náš článek líbil, nejlépe nás odměníte jeho lajkováním a sdílením s vašimi přáteli nebo lajknutím naší stránky ŽivotNaCestách.cz na Facebooku. Děkujeme!

3 komentáře u „FAQ Au Pair Pobyty: Velká Británie vs. USA – 1. část“

  1. Pingback: It's Lenka

Komentáře