Sněžka za východu slunce

Přestože na Sněžku – nejvyšší horu České republiky – se dnes už dostanete snadno pomocí nově vybudované lanovky, svou exkluzivitu ještě stále má noční výstup, spojený s přivítáním vycházejícího slunce a nového dne přímo na vrcholu hory.

Na Sněžce začíná nový den
Na Sněžce začíná nový den.

Co si vzít s sebou na Sněžku?

Tak pokud se chystáte právě na ten noční výstup, je fajn, když s sebou přibalíte baterku, nebo ještě lépe čelovku. O výstupu potmě bych mohla sama leccos vyprávět… Ale rozhodně doporučuji ji během cesty příležitostně vypínat, protože za jasného počasí je krkonošská noční obloha naprosto kouzelná!

Plně vybaveni
Plně vybaveni

Výstup to není nijak náročný, ale je dobré vzít si pohodlné boty. V zimě, kdy jsou cesty namrzlé, se občas hodí i mačky, nebo alespoň hůlky. A pokud plánujete na vrcholu snídani, určitě vám přijde vhod teplý čaj, popřípadě nějaká ta domácí slivovička. Nehledě na roční období, před úsvitem je na Sněžce vždycky pekelná zima!

Věčně zmrzlá Sněžka
Věčně zmrzlá Sněžka

A můžeme vyrazit!

Ideální je začínat výstup z některé z boud v Obřím dole. Odtud se totiž stačí napojit přímo na stezku v Obřím dole a do dvou hodin už můžete koukat přes kopce k sousedům Polákům. V zimě je však tato stezka uzavřená. Potom zbývá ještě cesta přes Růžovou horu, na kterou odbočíte ještě před Obřím dolem a začnete stoupat po stezce od spodní stanice lanovky. Z Pece pod Sněžkou počítejte se třemi až čtyřmi hodinami.

Výstup na Sněžku
Výstup na Sněžku

Samotný výstup – přes Růžovou horu

Jste-li ještě napůl v říši snů, docela rychle vás probere chlad horského podnebí. Ale všechny ty vrstvy teplého oblečení, které jste si jistě na sebe oblékli, začnete postupně odhazovat, jakmile se stezka stočí prudce vzhůru. Zprvu stoupáte, obklopeni hustým lesem (proto je docela fajn mít vlastní zdroj světla a nespoléhat na svit úplňku). Na hřebeni se pak les najednou otevře a odhalí kouzlo noční oblohy, v zimě jí bezesporu dominuje bojovník Orion a při troše štěstí zahlédnete na jižním obzoru Štíra se svým charakteristicky zatočeným jedovým ostnem.

Hřeben Růžové hory za svítání
Hřeben Růžové hory za svítání

Odtud si už můžete oddechnout (tedy pokud vás netlačí čas a nemusíte sprintovat, abyste stihli první sluneční paprsky). Cesta po hřebenech těsně před úsvitem patří podle mého k nejkrásnějším úsekům celého výstupu. Východní oblohu budete mít po pravé straně a můžete sledovat, jak se temně černá obloha pozvolna mění ve světle modrou a přitom si pohrává s odstíny fialové a oranžové. Se sněhem pocukrovanými stromky si připadáte úplně jako v pohádce.

Sněžka krátce před úsvitem
Sněžka krátce před úsvitem

A na závěr přijde výstup na kopuli Sněžky, který zabere už jen méně než půl hodinky, a než se nadějete, stojíte na vrcholu nejvyšší hory Čech.

Na vrcholu Čech
Na vrcholu Čech

Na vrcholu Čech

Zde si můžete doslova podat ruku se sousedy Poláky, které sem zrovna tak jako vás přilákal očekávaný východ slunce. A pak už nezbývá než se schoulit před nepříjemným chladem a návaly větru někam do ústraní a čekat, až se oranžový kotouč konečně přehoupne přes obzor. Podívaná je to úchvatná.

Východ slunce na Sněžce
Východ slunce na Sněžce

Na návštěvě u sousedů

Ze Sněžky vede několik cest dolů, některé z nich míří k našim sousedům. Ale i ty jistě stojí za prošlápnutí. Především pokud se rozhodnete prozkoumat dvě ledovcová jezera, zvaná jednoduše Wielki Staw a Mały Staw, přímo pod hřebenem spojujícím Sněžku a Studniční horu. Wielki Staw je dokonce možné vidět z vrcholu Sněžky.

Ledovcové jezero Mały Staw a horská chata Samotnia

A ještě jeden tip

Za předpokladu, že si na vrchol Sněžky nenesete žádný dopravní prostředek, který by vás rychle dopravil zpátky do údolí (snowboard, lyže, paraglide, teleport…?), vydejte se zpátky opět přes Růžovou horu. Místní chalupy, které často fungují také jako farmy s hospodářskými zvířaty, nabízejí naprosto dokonalé staročeské pochoutky!

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!

 

7 komentářů u „Sněžka za východu slunce“

  1. Májo, tak tenhle článek měl takový úspěch, že jsme se nakonec s kamarádama ze Zélandu a dalšíma pár lidma rozhodli, že to v létě podnikneme, tak kdyby jsi měla zájem, jsi samozřejmě vítaná jako náš hlavní vůdce a strůjce toho výletu! :-)

    1. No z toho už se pomalu stává první oficiální organizovaná akce pod záštitou webu ŽivotNaCestách.cz! :-) Nakonec z toho bude tradice, jako Praha – Prčice! :-D

  2. Pěkný fotky. Zvolili jste super počasí. My jsme tam jeli s partou čtyř lidí impulzivně, že jsme se před obědem rozhodli a po obědě jeli. No a samozřejmě vítr a sníh, mrtě to řezalo do všech částí těla. Vrchol jsme zdolali, ale za cenu marodění (skolilo nás to všechny :D).

    Jakmile člověk jede někam, kde hrozí větší riziko, chce to checkovat počasí. Nebo např. omrknout přímo webkameru na Sněžce a podle toho se zařídit. Dneska je těch informací všude dost a riziko lze minimalizovat. Proto píšu že jste měli podle fotek dobré počasí, na českých vrcholech to není moc normální stav :)

  3. Pravda, Sněžku znám i za nepříznivýho počasí. Dost často tam fičí vítr a většinou člověka zužuje zima, zvlášť když na východ slunce dorazí příliš brzo. :) Každopádně, pokaždé je kouzelná! :)

    K té webkameře … koukli jste se potom, jak vás nafotila? Dá se tam listovat podle času. :)

Komentáře