Tirana

Albánská Tirana a okolí v době koronavirové

Červenec 2020 – pro cestování rozhodně zvláštní léto. Kam vyrazit na první “popandemiový” trip? I když vlastně ono ještě po pandemii není… Plánovaná cesta do Arménie byla znovu zrušena a tak volba padla na další evropskou zemi na “A” – Albánii. Balkán máme rádi: Kombinace jižanské Evropy, atmosféry muslimského světa, to vše říznuté špetkou zápaďackého stylu.

Letenka koupená 2 dny dopředu a až den před odletem padlo definitivní rozhodnutí – ano, poletíme. Zvláštní doba si žádá nestandardní rozhodnutí.

V červenci se zrovna zavedla nová letecká linka Praha-Tirana, což volbu cesty trochu zjednodušilo. Vše ostatní už mohlo přinášet potenciální komplikace. Tak jak to vše probíhalo? Dopředu bylo jasné, že po návratu do Česka budeme potřebovat test na COVID-19, nejlépe negativní samozřejmě. Když jsme před odletem procházeli na letišti kolem fronty na testy, byla to řada aspoň tak na dvě hodiny, uff…

Tirana rouška
Rok 2020, Tirana – doba roušková

V letadle byly povinné roušky. Na letišti v Tiraně se nejprve prošlo desinfekční bránou, pak bránou s měřením teploty, následovala pasová kontrola a za nedlouho byl člověk venku. Protože měření teploty probíhalo i třeba při vstupu do nákupních center a v Tiraně zrovna panovala slušná vedra, mohlo se celkem klidně stát, že člověku mohly naměřit zvýšenou teplotu skrz úpal a přehřátí. Těžko říct, co by se dělo potom…(?)

Symboly Albanie a Tirany
Symboly Albánie a Tirany

Venku před letištěm probíhá klasické nahánění ze strany taxikářů. Stačí ale najít mikrobus nebo autobus Lu-na, který vás za 300 LEK doveze do centra. Doba odjezdu busu je zřejmě po balkánsku lehce orientační, busy jezdí od 8 do 23 hod. a v centru staví u Divadla opery a baletu. Volba ubytování padla na příjemný hostýlek The English hostel (pozor: mapy.cz polohu ukazují na dvou různých místech, platí ta blíž k centru). Majitel je chlapík ze San Francisca, který trochu překvapivě přišel hledat své štěstí do Albánie. Se vším ochotně poradí a každé ráno chystá chutné snídaně.

Kam zamířit v Tiraně

Centru města dominuje Skanderbegovo náměstí. Tady se rádi scházejí místní. Náměstí je to nicméně trochu zvláštní: rozlehlé, zaoblené a v podstatě ne příliš využité. V dávné minulosti tady byl orientální bazar; škoda, že tomu už tak není…

Ethem Beyova mešita, nacházející se na stejném náměstí, se bohužel zrovna opravovala.

Národní muzeum

Typicky komunistická stavba z roku 1981. Nicméně ta budovatelská mozaika je celkem pěkná. V muzeu najdete třeba antické sochy, sbírku zbraní a další artefakty z albánské historie.

narodmi muzeum tirana
Národní muzeum na Skanderbegově náměstí

Hned vedle náměstí stojí Hodinová věž. Mělo by být možné ji navštívit a vystoupat po schodech nahoru, ale v červenci zrovna taková možnost nebyla…

hodinova vez Tirana
Hodinová věž, Tirana

Další svéráznou stavbou z dob komunismu je Pyramida. Měla sloužit jako mauzoleum diktátora Envera Hodži. Dnes je to zchátralá stavba a místní omladina se baví šplháním na vršek stavby.

pyramida Tirana
Pyramida, Tirana

Trochu dál od centra najdete Tiranskou mozaiku (Mozaiku i Tiranës). Jde o nejstarší památku ve městě. Mozaika byla zřejmě součástí římské vily ze třetího století.

mozaika tirana
Vedle této budovy najdete pod stříškou Tiranskou mozaiku – antickou památku

Hledali jsme nějaký typický místní trh. Ten s názvem Pazari i Ri až tak typický bohužel nebyl, ale zase je kousek od centra.

Trh Pazari i Ri
Trh Pazari i Ri

Upřímně: V Tiraně toho až tak moc k vidění není… Na druhou stranu je to solidní výchozí místo pro další poznávání Albánie. A taky se v Tiraně slušně a chutně najíte (zkuste klidně klasiku jako je burek, plněné lilky nebo všemožné tortilly), ochutnáte místní pivo nebo rakiji anebo jen tak posedíte v pouliční kavárně.

Oda Tirana
Tiranská restaurace Oda

Co ještě můžete od Tirany čekat:

  • je tady poměrně lacino
  • pekárny, stánky se zeleninou a ovocem nebo se zmrzlinou otevřené klidně do půlnoci
  • nějaký ten typicky albánský nepořádek a chaos
  • na přechodech pro chodce fakt opatrně, opravdu si počkejte, až nic nepojede nebo řidiči zastaví
  • že po chodníku projede motorka
  • národní hrdost
  • často ochotné lidi, kteří i přes jazykovou bariéru rádi pomůžou

    trh Tirana
    Vypadá to jako smetiště hader, ale je to stánek s oblečením :-)

Z Tirany k moři

Tirana má jednu velkou výhodu… za chvilku jste buď v horách anebo na pláži. V červenci padla volba tentokrát na výlet k moři.

pobrezi v Draci
Pobřeží v Drači

Stačilo pár kliknutí na internetu, kontrola mapy a autobusových spojení a jako solidní tip pro jednoduchý výlet se nabídlo město Drač (Durrës).

katedrála sv. Pavla a Astiuse
Katedrála sv. Pavla a Astiuse v Drači

Autobusy do Drače jezdí z terminálu Dogana. Z centra sem zajíždějí busy č. 2 a 7. My tam dorazili od Pyramidy busem č. 13. Spoj do Drače už tam stál. V Albánii asi platí takové to klasické: Když vám řeknou, že autobus pojede za 5 minut, tak většinou si stihnete ještě koupit něco ve stánku, odskočit si a pak teprve začne běžet oněch 5 minut (minimálně).

Drač je druhé největší albánské město po Tiraně a zároveň je to nejstarší město v Albánii. Těch památek tu ale popravdě moc nezbylo. Nejzajímavější jsou zřejmě pozůstatky amfiteátru. Ten pochází z 2. stol. našeho letopočtu a pojal až 18 tisíc diváků.

Amfiteatr Drac
Amfiteátr v Drači

Bylo pravé poledne, venku pralo slunce, tak se aspoň na hodinku někam schovat. U Drače nebylo koupání nic moc, ale nedaleko města začínají dlouhé pláže. Volba padla na lokalitu Golem. Mít v Albánii více času, vyrazíme určitě jinam. Golem je prostě turistická destinace a v Albánii jsou o poznání krásnější pobřeží a přímořská městečka.

Golem Albanie
Na pláži v Golemu

Z Tirany do hor

Pokud se vydáte namísto k moři do hor nedaleko Tirany, je to celkem jednoduché. Stačí se například dostat k lanovce Dajti Ekspres. K dolní stanici vás dovezou autobusy MHD a zabere to asi 20-30 minut. Jízdenka na městský bus stojí 40 LEK.

Pohoří Dajti bylo vyhlášeno národním parkem. Nejvyšší vrchol leží ve výšce 1612 m n. m.

Lokalita je vhodná i na solidní mountainbiking anebo lezení po skalách.

Odlet

Autobusy od Divadla opery a baletu jezdí jednou za hodinu, takže je lepší si raději nechat nějakou rezervu.

Do prostor letiště pouštěla ochranka až 2 hodiny před odletem, aby se vevnitř neshromažďovaly davy lidí. Takže byl čas obhlédnout okolí letiště a prozkoumat, čím se tak asi v minulosti v Albánii létalo.

letadlo Albanie
Historické letadlo u letiště v Tiraně

Po návratu do Prahy bylo potřeba do 72 hodin dodat buď negativní test na Covid-19 nebo nastoupit do karantény. Nejpraktičtější bylo nechat si udělat test hned na letišti – čekačka cca půl hodiny, cena 1750 Kč. Výsledek má přijít do 12 hodin, nicméně do 24 hodin nepřišel, bylo potřeba zavolat do společnosti GHC Genetics, měli problém s odesíláním mailů a SMS zpráv. Ohledně samotného nahlášení se na hygienickou stanici panují trochu zmatky kolem samotného postupu, nicméně např. u KHS Olomouc bylo nejpraktičtější vyplnit formulář z jejich webu a spolu s negativním testem jim ho poslat mailem. KHS na to pak reagovala potvrzením o nevydání rozhodnutí o karanténě.

Závěrem se jen chce dodat: určitě by to chtělo se do Albánie vrátit a strávit tam více dní… A nejlépe v nějaké době, kdy si o pandemii koronaviru už budeme jen číst v čase minulém…

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

Komentáře