Kanárské ostrovy s krosnou na zádech – 3. díl – La Palma

V prvním díle našeho seriálu jsme se podívali obecně na Kanárské ostrovy. Po poznání turisty milovaného ostrova Gran Canaria ve druhém díle nás v poslední části této třídílné série o Kanárských ostrovech čeká dobrodružné putování po divoké La Palmě.

LA PALMA

Ostrůvek malý tak, že by se do „naší“ České republiky vešel stojedenáctkrát, avšak dostatečně velký na to, aby těm, kdo se na něj vypraví, ukázal všechny krásy světa. A to doslova.

Pohled na ostrov La Palma z lodi.

Pohled na ostrov La Palma z lodi

Počasí na ostrově La Palma

La Palma je třetím nejmenším (nebo chcete-li pátým největším) z Kanárských ostrovů. Oproti ostrovům jako Fuerteventura či Gran Canaria, ležícím východněji, je chladnější. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 20°C.

Počasí na La Palmě je ovlivněno zejména Kanárským proudem a severovýchodními větry. Svou roli také hrají vysoké hory (nejvyšší bod, Roque de los Muchachos, 2 423 m n. m.), mezi kterými se zachytává nízká oblačnost. Obloha na La Palmě tak mnohem častěji bývá po značnou část dne zahalena mraky.

Toto počasí je ovšem stabilní během celého roku, i teplota moře se celoročně pohybuje od 19 do 23 stupňů. Tyto podmínky tak činí z nejvíce vulkanicky aktivního ostrova Kanárů místo, které je celoročně vhodné pro pěší turistiku.

Vinice na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech.

Stvořeno k procházce, La Palma

Ostrov La Palma – skutečná říše divů

Více srážek dává La Palmě také privilegium, díky kterému se může pyšnit označením „La Isla Bonita„, v překladu „Krásný ostrov“. Jedná se totiž o nejzelenější ostrov celého souostroví.

Hojný je zejména porost vavřínových a borovicových lesů, které se s klesající nadmořskou výškou mísí s porostem původních kanárských palem (datlovníkem kanárským). Na severovýchodě ostrova nalezneme také prales, v němž dodnes dominují druhy fauny, které se na naší planetě vyskytovaly před miliony let.

Při procházkách krajinou tohoto ostrova se vám bude zdát, že jste se vrátili v čase do dob dinosaurů. Do dob, kdy panenskou přírodu čistou tak, že to jednoho nepřestává udivovat, ještě neničil člověk.

Vrcholy v mracích

Vodopád v Los sauces, La Palma, Kanárské ostrovy.

Los Tilos, od roku 2002 biosférická rezervace Unesco, je místem, kde dodnes můžete spatřit přes tři metry vysoké kapradiny.

Nic pro lenochy

La Palma je vhodná zejména pro milovníky pěší turistiky. Uchvátí ty, kteří nejsou líní zdolávat divokou hornatou krajinu. Odměnou za jejich námahu jim budou dechberoucí vyhlídky. Milovníci lenošení a povalování se, ti budou ostrov nejspíš proklínat.

Caldera Taburiente 2, La Palma, Kanárské ostrovy.

Krajina na La Palmě

První dojmy

Místní obyvatelé a ti, kteří La Palmu dobře znají, říkají, že ostrov je magickým místem, které prý dokáže měnit lidi. Je dokonce jedním z míst, kde se mohla nacházet bájná Atlantida. „Jako by měla svou vlastní hlavu, když něco nechce, prostě to člověku nedovolí udělat,“ řekla mi jednou Johanna, Němka, která původně na ostrov přijela na měsíc jako dobrovolnice.

Na ostrově už však setrvávala dva roky a on jí stále nedovolil odjet. Prý… Od prvního momentu budete toto místo buď milovat, nebo nenávidět. Tak či tak ve vás zanechá hluboký dojem, zaryje se do vašeho srdce a zůstane v něm coby místo klidu a bezpečí, na které se budete rádi vracet.

Pláž u Tazacorte, La Palma, Kanárské ostrovy

Pláže na La Palmě

„A sakra!“ Pokud po noci strávené na trajektu plujícího z Gran Canarie, Tenerife, či jiného ostrova uslyšíte z úst spolucestujících tuto nebo podobnou větu, buďte si jisti, že jste právě zakotvili v hlavním městě ostrova La Palma, v Santa Cruz.

Vody přístavu a mohutnou skálu tyčící se k nebi dělí jen několik málo metrů. Vzdálenost tak malá, že při pohledu z paluby se vám bude zdát, jako by se masiv zdvihal přímo z trupu lodi a stoupal tam, kam nemáte šanci dohlédnout.

Z trajektu jsme se vylodili v pondělí 7. září 2015 v ranních hodinách. Město Santa Cruz a místo El Jesús (u města Tijarafe) dělí sice vzdálenost pouhých 19 kilometrů, ale v autobuse (guagua – jak autobusy nazývají místní) si posedíte dvě hodiny, pokud pojedete spodem ostrova přes město Los Llanos de Aridane, a přes tři a půl hodiny, pokud se vydáte vrchem přes Barlovento.

Pohyb na tomto místě totiž opravdu není snadný. Rovinu budete hledat marně (až na pár rovinatých míst u pobřeží, beze zbytku využitých k pěstování banánů). Všechno je do kopce. Autobusy se tedy obdivuhodně „plahočí“ devadesátikilometrovou rychlostí do kopců po serpentinách, stoupají až na hřebeny hor a noří se do mraků tam, kde když se na úzkých cestách vyhýbá jedna „guagua“ druhé, zbývá po každé straně nanejvýš pět centimetrů.

Obdivovali jsme místní řidiče i obyvatele, kteří bez zadýchání jakoby nic překonávali převýšení 300 m na jednom kilometru. Jelikož zde žijí od narození, jsou zvyklí a takto kopcovitá krajina je pro ně naprosto samozřejmá.

Caldera Taburiente, La Palma, Kanárské ostrovy

Silnice na ostrově La Palma

Zanedlouho jsme zjistili, že v informacích týkajících se vzdálenosti a náročnosti terénu jim nemůžeme tak úplně důvěřovat. Když vám budou místní obyvatelé tvrdit, že do obchodu je to jen kousíček, asi tak 500 metrů, neradujte se, myslí totiž 500 výškových metrů!

A když vám budou tvrdit, že ten kopec není vůbec nebezpečné zlézt, že je to zkratka, neotvírejte snad raději cestovního průvodce, jelikož v něm se dočtete, že tato „zkratka“ je smrtelně nebezpečné místo, na které je nemyslitelné se vydat bez horolezeckého vybavení a lan.

Los Llanos de Aridane, La Palma, Kanárské ostrovy.

Pohled na město Los Llanos de Aridane z kopců

Poznej místní život, žij s místními

Na La Palmu jsme se vydali proto, abychom ji poznali takovou, jaká opravdu je. Proto jsme se rozhodli, že namísto hotelů (jejichž nevelký počet se dá najít v níže položených oblastech u moře, jako u měst Tazacorte, Puerto Naos či Los Cancajos) zkusíme žít na místní organické farmě. Stali jsme se dobrovolníky. Za střechu nad hlavou a něco do žaludku (ráda bych řekla, že za něco teplého do žaludku, avšak na farmě holdovali veganství a raw stravě, takže se jednalo spíše o něco zeleného) jsme namísto penězi platili vlastní prací.

Okno do ráje, La Palma, Kanárské ostrovy.

Okno do jiného světa

Štěně na farmě na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech.

Na farmě

Zahrada, sad, drobné domácí zvířectvo jako slepice a králíci, deset koní, deset psů a kočky snad ani raději nepočítat. Pro dva spousta práce, avšak když je pracantů šest, jde to jako po másle.

Farmu s námi obývaly celkem čtyři další dobrovolnice. Dvě Němky a dvě Italky. Jindy prý dobrovolníků bývá i dvanáct, avšak z nějakého důvodu málokdo chtěl zůstat v září. Ruku k dílu také občas přiložil soused David, rodák z La Palmy.

Na farmě však nikdy nebylo prázdno. Den co den přicházeli další sousedi či známí. Ten přivezl banány, ten hrušky, další přijel povědět novinky, které se přihodily ve městě, a jiný si přišel pro pivo, jelikož u něho doma zrovna došlo. Sousedé však přicházeli i tehdy, když na farmě zrovna nikdo nebyl. Pro Středoevropana je zprvu zvláštní přijmout mentalitu místních, styl „všechno je všech„.

Domy se zde nikdy nezamykají, aby kdokoli mohl kdykoli vstoupit, vzít si jídlo z lednice či se umýt. Někdy lidé přicházeli jen proto, aby na stůl položili ovoce, chléb či rybu, a zase odešli. Jindy jsme vyšli na zahradu a viděli docela cizího člověka, jak ji zalévá. Prý šel kolem a měl pocit, že by potřebovala zalít, a tak to udělal.

Zahrada na farmě, La Palma, Kanárské ostrovy.

Zahrada na farmě na ostrově La Palma, kde jsme dobrovolničili.

Nepotřebovali jsme ani velké štěstí, abychom s těmito lidmi navázali opravdu vřelé vztahy. S jejich milou povahou to jde samo. A tak za dlouhých teplých večerů, tehdy, když už byla všechna práce hotová, „zelená“ večeře snědená a my všichni seděli venku pospolu, tehdy nám vyprávěli úžasné příběhy. Příběhy, které jsme tolik milovali. Příběhy o lidech, kteří na svém ostrově žijí v souladu s přírodou a kteří věří, že ostrov má nad jejich životy moc a dokáže vést jejich kroky správným směrem. Příběhy, které se zdají být dávnými legendami, avšak jsou stejně reálné dnes, jako byly před stovkami let.

Matka La Palma (což je pro místní synonymum pro spojení matka příroda) učí člověka trpělivosti a úctě. Učí ho, že věřit v něco, co nelze vidět očima, ale pouze srdcem, nemusí být úplné bláznovství. Jako správná matka dokáže La Palma být tvrdá k těm, kteří se chovají panovačně, vzdorovitě, a k těm, kteří všechno chtějí hned a myslí si, že s jejich harmonogramem „co kdy kde vidět a dělat“ jsou pány světa. Učí lidi zpomalit, otevřít oči a vyváznout z uspěchaného a smutně osamělého stereotypu „moderního“ života.

Na druhé straně však také dokáže rozevřít svou mírumilovnou, moudrou a milující náruč těm, kteří poslouchají, co jim říká, těm, kteří nespěchají a dokáží ocenit vzácnost momentu a krásy, kterou jim nabízí, a těm, kteří berou věci tak, jak plynou. Jen těm ostrov dovolí spatřit svou pravou krásu. A tak i cizinec, poblázněný spěchající Středoevropan, musí (za nějakou dobu) dát místním za pravdu a uznat, že La Palmu jde opravdu buď nenávidět, nebo milovat. Nic mezi.

příliv

Ráj na Zemi – ostrov La Palma, Kanárské ostrovy.

La Palma – divoká i mírumilovná zároveň

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

4 komentáře u „Kanárské ostrovy s krosnou na zádech – 3. díl – La Palma“

  1. La Palmu lze budˇ milovat nebo nenávidět,… po návštěvě ostrova neznám jediný důvod proč nenávidět. Fráze.
    Nádhera pohoda fantazie za každým rohem. Horské trasy bomba.. A ta potřebná lana, tomu nerozumím, i když ta stoupání jsou opravdu neskutečná. Tutově pojedu znovu, všem doporučuji.

    1. Díky za komentář.
      La Palma je opravdu nádherná, v tom s Vámi souhlasím!
      To s lany měla být nadsázka a Vy (ani já) možná neznáte důvod, proč ostrov nenávidět, ale (ač to pro nás může být k nevíře) jsem již potkala člověka, kterému prý ostrov nepadl do noty – právě kvůli těm, podle jeho slov, „příšerným krpálům přes které se musel plahočit a které ho tolik vyčerpávaly.“ :)

Napsat komentář