Východně od Los Angeles na rozhraní Mohavské a Coloradské pouště leží mystický kus země. Místo se stalo v rámci zákona na ochranu kalifornských pouští společně s Údolím smrti národním parkem USA teprve v roce 1994.
Židovský prorok na obalu irského alba
Park Joshua Tree byl pojmenován podle stromu z rodiny jukovníků zvaného Jozuův strom, který v této suché krajině hojně roste. V češtině se označuje jako juka krátkolistá a nemusíte být zrovna botanik, aby vás svým nezaměnitelným tvarem alespoň trochu nefascinovala. Dokonce nemusíte být ani velkým fanouškem irské hudební skupiny U2, aby vám název Joshua Tree byl povědomý. Ano, snad nejpopulárnější album skupiny nese stejné jméno a jeho obal nezdobí nic jiného než silueta pokrouceného jukovníku.
Členové kapely jistě nebyli ti, kteří strom pojmenovali. Byli to v polovině 19. století první mormonští kolonisté Kalifornie. Jeho zakřivené větve jim totiž připomínaly modlící se ruce židovského proroka Jozua, který podle starého zákona vyvedl svůj lid z pouště.
Místo jako žádné jiné
Jozuovy stromy mohou dorůst až do výšky 15 metrů. Protože dřevo jukovníku nemá letokruhy, není snadné určit jejich stáří. O některých se říká, že mohou být staré tisíce let. Statečně se potýkají s extrémním vedrem a suchou kamenitou půdou pouště. Nádech skutečně jedinečné a mystické krajiny jako z jiné planety dotváří zaoblené balvany. Ty zde tvoří zajímavé skalní útvary a místo se tak stalo oblíbenou lezeckou oblastí.
Tipy k návštěvě parku
Vstupní branou vám pravděpodobně bude městečko Twentynine Palms nebo Yucca Valley podle toho, ze které strany přijíždíte. V obou najdete příjemné motely i kvalitní restaurace. Obzvlášť fascinujícím se park stává při západu nebo východu slunce. To se kameny zbarví do oranžova a celá poušť hraje příjemnými odstíny teplých barev. Skvělým ročním obdobím k návštěvě je jaro, kdy celá poušť krásně rozkvete. Postupně kvete všechno včetně mnoha druhů kaktusů, sukulentů a juk samotných.
Jako ve všech národních parcích USA dostanete u vstupu od místního rangera s úsměvem na tváři praktickou mapu. Parkem vede několik asfaltových cest. Ty propojují nejzajímavější místa a vyhlídky. Při průjezdu se držte pouze těchto vyznačených turistických cest, rozhodně nepodceňte pohodlnou obuv a dostatečnou zásobu vody. Rada na závěr – dávejte dobře pozor, kam šlapete, kromě kapely U2 to tu mají rádi také chřestýši.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a náš web sdílením tohoto článku, děkujeme!