Jeden z novodobých divů světa – impozantní skalní město Petra. Jezdí se sem na jeden nebo dva dny. Za sebe mohu říci, že jeden den je úplně v pohodě a dá se stihnout to hlavní. Bohužel, jak je cestování stále více dostupnější, je potřeba počítat s tím, že tady potkáte hodně lidí. Ale pokud v Petře odbočíte z hlavní trasy a vydáte se i na nějaký boční trail, tak se to dá a určitě návštěva tohoto místa stejně stojí za to. Pojďme se tedy ve fotoreportu podívat na to, jak takový jeden den v Petře vypadal:
Autobus společnosti JETT z Ammánu do Petry. Plánovaný odjezd v 06:30, nakonec s mírným zpožděním. Na místě si ještě někteří turisté dokupovali jízdenky. My byli rádi, že máme svůj klid a jízdenky koupené dopředu. Každopádně mi přijde, že i kdyby se kapacita naplnila, tak by se to nějak vyřešilo, možná přistavením dalšího autobusu, možná jinak. Stejný pocit jsem měl i v sousedním Izraeli. Vždy se situace vyřešila ku spokojenosti všech (nebo aspoň většiny :-) ).Cesta z Ammánu do Petry trvá přibližně 4 hodiny. Cestou se jednou staví u obchodu se suvenýry a menší restaurací, na místě je i WC.A toto už je Petra. Vstup proběhl hladce, hlavně díky předem zakoupenému JordanPassu v hodnotě 70 JOD. Ten zahrnuje vízum, jednodenní návštěvu Petry a vstup do mnoha dalších památek. My jej využili ještě pro návštěvu Jerashe.První pamětihodnost – brána Bab Al SiqPřibližně kilometr dlouhá soutěska SiqA pak to přijde: Soutěska vyústí přímo u slavné Pokladnice. 40 metrů vysoká fasáda či účast ve filmu o Indianovi Jonesovi z této památky dělají bezpochyby nejznámější místo v Petře… I když mě asi více zaujala trochu odlehlejší místa.A tady panuje komerce a čilý turistický ruch: focení s velbloudy, projížďky na oslech a velbloudech…… a stánky se suvenýry.Po pár stech metrech přicházíme na rozlehlé prostranství s mnoha neskutečnými stavbami (Street of Facades).Tady opouštíme hlavní trasu a začínáme podél krásně zbarvených skal stoupat po High Place of Sacrifice Trail.Za výstup na Trail jste odměněni nádhernými výhledy a také tím, že na stezce je o poznání méně turistů……a o to více zvířátek.
Dále jsme pokračovali po Wadi al Farasa Trail… Po cestě jsou opět impozantní rozhledy a stavby, u kterých si říkáte, že je za tím neskutečné práce..
The Garden Hall – stavba z období 200 př. n. l. – 200 n. l. Předpokládá se, že plocha před touto stavbou sloužila jako zahrada.Na stezce Wadi al FarasaStezka Wadi al Farasa končí u zbytků chrámu Qasr al-Bint. Býval nejvýznamnějším chrámem Petry a pochází z první poloviny 1. stol. n. l.Dáváme v restauraci nějaké jídlo a hlavně doplňujeme tekutiny. I když teploměr ukazuje něco nad 20 stupňů, tak pocitově je na slunci o poznání více, pěkně to peče… Odsud už se vracíme hlavní cestou k východu. Procházíme ulicí The Colonnaded Street, což byla zřejmě významná obchodní třída Petry.Cestou už zase potkáváme celkem dost turistů a některé dopravní prostředky :-)A objevují se znovu stánky se suvenýry.Nakonec jsme si vyšlápli na vyhlídku hned naproti Pokladnice. Stálo za to… nejen ten výhled, ale celý výlet do Petry.A po náročném dnu zasloužený odpočinek aneb i tohle je Petra. Po tom pivu vpravo (10 %) se solidně usínalo.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!
Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články z šesti desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Laos, Kosovo, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
Motta: „Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“
