Leh a okolí – překrásný kraj, Ladakh, Indie

Poprvé jsem nemusel o nadpisu článku přemýšlet. Napsal jsem jej naprosto automaticky. Není příliš oblastí na světě, které by se vám vryly do srdce natolik, jako Ladakh. Během povídání s cestovateli padají slova jako „magický“, „pohádkový“, „neskutečný“. Sevřený mezi pohoří Karakoram a Zanskar. Ladakh, tak trochu jiná Indie.

Do hlavního města Leh se lze dostat po National Highway 1D, která směřuje na západ do Srinagaru, nebo na jih do Manali. Toto spojení se zbytkem Indie však mohou odříznout metry sněhu od podzimu do jara a tak mimo hlavní sezónu nezbude, než využít letecké spojení z Jammu nebo Dillí. Samotný přelet se může stát velkým zážitkem, neboť z okýnka letadla se naskýtá úžasný pohled na Himálaj a dramatické přistání v Lehu není nic pro slabé povahy. V případě letu z Dillí do Lehu doporučuji sedadlo vlevo.

Let nad Ladakhem.

Let nad Ladakhem.

Leh.

Leh

Leh se nachází v nadmořské výšce přes 3500 m n. m. a proto je nezbytně nutná aklimatizace – doporučuje se 24 – 36 hodin zůstat v klidu a pít hodně vody. Riziko nemoci z výšky nelze podceňovat, vyslechl jsem hororový příběh o mladé Polce, která se hned po příletu vydala ke gompě Namgyal Tsemo a následně v důsledku výškové nemoci oslepla.

Gompa Namgyal Tsemo nad Lehem.

Gompa Namgyal Tsemo nad Lehem.

Centrum Lehu tvoří ulice Main Bazaar, kde se proplétají kravky, psi, školáci v uniformách, dědečkové mumlající si mantry, v okolních ulicích narazíte na měďotepce, barvírny látek, holičství, na ženy, peroucí u studny prádlo, vedle nichž děti v prachu sepisují domácí úkol. Než projdu kolem čůrajícího pána, narazím na pařez od krve, to je řeznictví, ve kterém se maso vesele houpe nad hlavou pana řezníka. Kolem cestovních kanceláří postávají vojáci, kupující si letenky do svých domovů po celé Indii. V Lehu je totiž nemalá vojenská základna. Sporné území Kašmíru je nedaleko. Hlavní ulice se občas ucpe, postávající kráva prostě nechce uhnout, asi zase vyrazila krást babičkám, prodávajícím na chodníku ovoce a zeleninu, nějaké dobroty.

Vesnice Spituk.

Vesnice Spituk.

Mladá mnich v klášteře Thikse.

Mladá mnich v klášteře Thikse.

Leh si žije vlastním tempem, které určuje roční období. Mimo hlavní sezónu působí půvabně ospale. Navštívil jsem Ladakh v listopadu. Turistická čtvrť, jindy praskající ve švech, je naprosto pustá a prázdná. Žádné restaurace a hotýlky nejsou již otevřeny. Se setměním již nedostanete nikde nic k jídlu, zbývá se spolehnout na jediné rychlé občerstvení, kde dostanete za pár Rupií Aloo Tikki (kořeněné bramborové koláčky), nebo na místní půvabné obchody se základním zbožím.

Okolí Lehu nabízí i mimo sezónu spoustu možností k výletům. Spituk je vesnička, vzdálená pár kilometrů od Lehu, kromě krásného kláštera a tradičního vesnického života, je také ideálním výchozím bodem k procházce podél řeky Indus, kde nepotkáte ani nohu. Klášter Thikse, ve stejnojmenné vesnici, je jedním z největších klášterů v Ladakhu, obývaný početnou komunitou mnichů. Socha Maitréji, která je vysoká 15 m, je zobrazena v téměř každé turistické publikaci o Indii.

Spirituální atmosféru dokresluje troubení na rohy, oznamující začátek púdži (modlitby). Každoročně se na podzim koná festival Gu Stor, který lze chápat zjednodušeně jako festival vítězství dobra nad zlem. Jedná se o fascinující, barevný víkend, plný nejrůznějších obřadů, tanců v maskách, výkladů orákula apod. Západně od Lehu lze polorozpadlou silnicí dojet do dalších překrásných míst, do odlehlého kláštera Rizong, kde přes 40 mnichů žije svým asketickým způsobem. Klášter v Rizongu je vyhlášen svým přísným režimem, nicméně během návštěvy panovala v místě tradiční buddhistická vyrovnanost, starší mniši plácali na verandě svíčky z másla a děti si s kusem plechu na svahu hrály na snowboardisty.

Rodinka obědvá v Thikse.

Rodinka obědvá v Thikse.

Festival Gu Stor, Thikse.

Festival Gu Stor, Thikse.

Tento kraj není bohatý, žije se zde drsný život, ale je zde cítit vnitřní klid a moudrost místních. Žádné nákupní komplexy, žádný pravidelný chod elektřiny, žádná teplá voda z kohoutku. Ale také žádný spěch a žádné malichernosti. Večery trávím s místní rodinou pod rodinným oltářem s fotkami Dalajlamy a vyobrazením Avalokitéšvary a nad kouřícím čajem si povídáme o světě. Dejte si pozor, tenhle kraj je velmi návykový.

Klášter Thikse.

Klášter Thikse.

Soutok řek Indus a Zanskar.

Soutok řek Indus a Zanskar.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!

Cestoval jsem častěji a stále dál, až jsem jednoho dne odešel z pozice v cestovní kanceláři a zůstal na cestě nadobro. S radostí jsem tento osud přijal a od 6. března 2013 žiji život na cestách

4 komentáře u „Leh a okolí – překrásný kraj, Ladakh, Indie“

  1. Díky za hezké čtení. Neměl byste nějaké inspirace pro plánovanou letní cestu do Lehu s desetiletým dítětem? Který i vícedenní výlet (raději ne mnohadenní trek) by po nutné aklimatizaci mohl zaujmout? Děkuji.

  2. Dobrý den Ivane, já děkuji :-)
    Klasikou v Ladakhu je trek údolím Markha, ale je to tak na týden. Našel jsem nějaké tipy na kratší trasy, tak se na to mrkněte, odkaz posílám níže. Jinak co by tak ještě mohlo být zpestřením pro děcko, tak přímo v Lehu je hřiště na pólo, kde se odehrávají často zápasy. A pak vím ještě o jedné, trochu dobrodružnější aktivitě, lze si pronajmout kola a nechat se odvézt na průsmyk Khardung La a pak si to sjet zpět do Lehu.

    http://www.indietrekking.com/himalayan-trekking-guide/ladakh

  3. O údolí Markha uvažujeme, ale uvidíme zřejmě na místě, jak vše bude potomek snášet. Děkuji za odpověď a odkazy.

Napsat komentář