Lenka Hrabalova

Stopem íráckým obrněným vozem aneb 15 cestovatelských NEJ Lenky Hrabalové

Lenka Hrabalová je nejen cestovatelka, ale i arabistka a íránistka. Díky tomu jsou její přednášky plné jak pestrých cestovatelských zážitků, tak i poutavých geografických nebo historických faktů, aniž by se přednášky staly nudnými. V posledních letech se Lenka často pohybuje v oblastech Blízkého východu a Afriky, přednáší o tamních zemích a kulturách a také se snaží našinci vysvětlit, jak že to vlastně s tím islámem je (v této souvislosti je určitě zajímavé sledovat facebookový profil Svět islámu pro začátečníky).Lenka Hrabalová pracuje jako průvodce pro několik cestovních kanceláří, a to po Íránu, Maroku či třeba Súdánu.

Věnuje se i tlumočení a překládání a nedávno jí vyšla autorská prvotina s názvem Saharské příběhy. Kniha slovy autorky kombinuje zkušenosti cestovatele a znalosti akademika.

Saharske pribehy
Saharské příběhy – kniha Lenky Hrabalové z roku 2020

 

Lenka nám přispěla do naší ankety cestovatelských NEJ, a jsou to odpovědi vskutku zajímavé:

1. Nejvzdálenější země, kterou jsi navštívila

Singapur – ale ne vlastní cestovatelskou zásluhou. Dostala jsem pozvání na konferenci, po které jsem samozřejmě skočila. A pak jezdívám pracovně do Peru provázet. Ty jsou asi nejvíc vzdálené. Normálně se držím Středomoří a jeho okolí.

2. Nejoblíbenější země (země, kam se ráda vracíš, popřípadě ráda by ses vrátila)

To vůbec nevím! Miluju Írán, Irák, Maroko, kde jsem roky žila, Mauritánii. To jsou asi čtyři největší srdcovky a nejsem schopná si vybrat.

3. Nejoblíbenější město

Jazd, pouštní město v Íránu. Miluju jeho úzké uličky a horizont zdobený věžemi a lapači větru, modrými svatyněmi a mešitami.

mesita
Svět mešit je Lence Hrabalové velmi blízký

4. Nejoblíbenější dopravní prostředek

Baví mě ty podivné. Vlak na železo v Mauritánii, kde naskočíte do přepravního vagonu, postavíte stan a 14 hodin jedete pouští. Baví mě vojenská auta, které si vždycky v Iráku s úspěchem stopnu. Baví mě i luxusní noční vlaky v Íránu, protože takové od nás neznám.

5. Nejdéle trvající cesta či expedice, popř. ve které zemi jsi pobývala nejdéle

Dva roky jsem žila v Maroku, tu zemi mám projetou křížem krážem. Po ní asi Írán, kam se už deset let vracím tak na měsíc, to už se nějaká doba nasbírá.

6. Nejoblíbenější způsob uchovávání vzpomínek z cest

Fotky, rozhodně. Deník si nejsem schopná psát. Napíšu jeden den a pak už na něj nešáhnu. Navíc mám štěstí, že mám poměrně dobrou paměť, takže si díky fotkám vzpomenu na jména, lokality a řadu detailů z cesty a stačí mi to.

Lenka Hrabalova
Lenka Hrabalová si nejraději zpracovává vzpomínky v podobě fotek, tady konkrétně v podobě selfie

7. Nejkurióznější ubytování, jaké tě na cestě potkalo

Spala jsem na kavalci v bývalé základně Islámského státu v Mosulu, v několika uprchlických táborech, v detenčním zařízení na teheránském letišti, v několika škarpách, na mnoha střechách a opakovaně v nákladním vlaku na železo. Na cestách usnu kdekoliv a mám velmi nízké standardy.

8. Nejoblíbenější způsob cestování – sám, ve dvou či ve skupině?

Jezdím často sama nebo s někým, na koho je spoleh. Dělám totiž průvodce a když pak chci cestovat pro radost, nerada končím jako tlumočník/zařizovatel/vysvětlovatel, protože pak si dovolenou neužiju. Až moc to pak připomíná práci.

9. Nejzajímavější zážitek s policií či jinou ozbrojenou složkou

Těch je hrozně moc! V Mosulu za války jsem si stopla obrněný vůz a následně na tři dny skončila v rozbombardovaném domě, kde byla základna výsadkového týmu. Jezdila jsem s nimi po městě a sbírala jejich zážitky. V Gambii mi hraniční policie ukradla všechno spodní prádlo. V Libanonu jsem si stopla ozbrojené kluky z Hizballáhu. V Maroku jsem stála ve sprše, když do mého bytu vpadla tajná policie, ze strachu, že chci udělat atentát na kolem projíždějícího krále.

10. Nejpůsobivější setkání s domorodým obyvatelstvem

Nepřestává mě překvapovat laskavost a pohostinnost jezídů, etnonáboženské skupiny v Iráku, která si díky ISIS prošla peklem. Stejně tak pohostinnost uprchlíků – nemají nic, ale vždy si najdou dost jídla, aby mohli pohostit návštěvníka. I za cenu toho, že to jídlo koupí za poslední peníze.

domorodec
Zdrojem mnoha cestovatelských zážitků jsou setkání s místními obyvateli

11. Největší rada (tip) pro další cestovatele

Usmívejte se! Je to klišé, ale otevírá to hrozně moc dveří. Další rada je vždycky si zjistěte, kam jedete, abyste vůči místním neudělali nějaké faux pas. Zažila jsem třeba cestovatele, kteří si sedali na náhrobky svatých nebo jinak nevědomky uráželi místní lidi. Nedělá to moc dobrý dojem.

12. Jaké jídlo ti ve světě chutnalo nejvíce a na které se vždy nejvíc těšíš

Miluju jednu pochoutku, která zní hrozně – každý správný kočovník sní všecko, co vypadne ze zabité ovce. Takže v kočovnických zemích seženete cokoliv z vnitřností. Já si oblíbila špízy z ovčích jater prokládaných donbe, tukem z ocasu středoasijské ovce. Když si to objednávám, klienti na mě koukají jako na blázna. Pak mi koukají přes rameno do talíře, a nakonec si jdou pro vlastní. Je to úžasná pochoutka na velkém chlebu, ke které přikusujete bylinky. Ale jinak, já jsem spokojený cvalík. Miluju jídlo, ráda vařím, ráda experimentuju. Jídlo na cestách je moje velká vášeň.

Jidlo
Lenka Hrabalová ráda na cestách ochutnává místní speciality

13. Nejoblíbenější nápoj a v jaké zemi

Rozhodně granátová šťáva s vanilkovou zmrzlinou, která se dělá v Íránu. Je to neskutečný pití.

14. Nejoblíbenější místo v České republice

Můj byt, křeslo s modrou dekou u topení pod oknem. A jinak, já jsem děvče z Jeseníků, takže Jeseníky, jejich podhůří a oblast kolem vojenského prostoru Libavá, kde nikdy nepotkáte ani živáčka.

15. Na co se nejvíce těšíš při návratu zpět domů

Na klid, pivo a kamarády.


Pokud se chcete o Lence Hrabalové dozvědět víc, stačí se podívat na její stránky.

Děkujeme Lence za odpovědi na otázky a fotky k článku a budeme se těšit na možnost poslechnout si nějakou přednášku, snad už v klasické podobě naživo, a nikoliv jen online.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím autora za jeho práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a nás to potěší. Děkujeme!

Komentáře