Cestovatelské desatero aneb Aby nám všem bylo na tom světě dobře

Nejsme tu sami. To byl původní nápad pro název tohoto příspěvku. Cestování je čím dál dostupnější, do světa se nyní může vydat spousta lidí, kteří by si to dříve nemohli anebo nechtěli dovolit. Nechci se zde zabývat otázkou, kdo a proč, případně kam a jak cestuje. Pro dnešek jsem si připravila „desatero přikázání“ pro každého cestovatele, turistu či dovolenkáře. Na svých cestách se totiž můžeme setkat s mnoha nešvary, které když omezíme, bude se nejen nám cestovat lépe, ale máme tak možnost pozitivně ovlivnit i místo, které jsme navštívili.

1) Musíme tam všichni

Ale i císařpán tam chodí sám. Doma také po své návštěvě oné místnůstky zahladíte všechny stopy. Tak proč by tomu mělo být v přírodě jinak? Jasně, papír se časem rozloží, ale do té doby přece nemusí hyzdit okolí. Mým nerozlučným přítelem se na všech našich cestách autem stala obyčejná zahradnická sázecí lopatka, ale určitě si poradíte i jinak.

2) Ohýnek je super věc, musí ale všichni vědět, že jsme si ho dělali?

Za prvé je potřeba se zamyslet, zda je vůbec na daném místě v danou dobu vhodné rozdělávat oheň. V některých kempech například neradi vidí i klasické grily. Kromě toho, že člověk může nesprávnou manipulací způsobit požár, obtěžovat může i samotný kouř z ohně.
A když už jste si vybrali takové místo, kde nikomu s ohýnkem nevadíte a nic nebezpečného nehrozí, je fajn po sobě svoje tábořiště uklidit tak, aby nikdo nepoznal, že jste tam byli.

Romantická vyhlídka zkažená tábořištěm jednoho sobce

3) To se může stát jen v Česku! / To by se v Česku nikdy nestalo!

Také to často slýcháte, případně sami používáte? Každá země má svoje specifika. Nikde není psáno, co je lepší a co horší. Jestli máte dojem, že v Česku by vám nikdo nenabídl pomoc, když se ztratíte, začněte u sebe. Buďte vy těmi hodnými a přívětivými Čechy, kteří přispěchají na pomoc, kdykoli vidí bezradného turistu – stejně tak, jako se to nám často stává v zahraničí. Za pověst České republiky a českých turistů ve světě nese svoji zodpovědnost každý z nás.

4) Místní poskytovatel služeb není sluha

Je fajn zjistit si, jak jsou místní zaměstnanci placeni. V některých oblastech jsou jediným příjmem obsluhy dýška hostů. U tohoto bodu vidím jako nutné zmínit ještě jednu věc. Někteří cestovatelé se rádi nechávají zvát od místních k nim domů a užívají si, jak je místní hostí. Potom mají radost, jak je cesta vyšla levně a jak se dobře najedli. Možná stojí ale za to se trochu zamyslet, zda jsem právě svojí hostitelce nesnědl jídlo na týden pro celou rodinu, případně zda jí něco zbylo z jejího měsíčního důchodu. Nechat se pozvat je fajn, ale nebylo by fér na oplátku také dát nějaký dárek?

5) Šaty dělaj člověka

Nevhodným oblečením si můžete koledovat o průšvih. Je v dané zemi pravidlem zakrývat si ramena? Tak si je zakryjte. Nebo se zde vyžaduje nosit pokrývku hlavy? Tak ji noste. Není přece potřeba provokovat či urazit místní a zbytečně si zadělávat na malér. A pokud se rozhodnete pro opalování nahoře bez, vězte, že ne všude z vás budou nadšeni. Takže před odložením jakéhokoli dílu plavek se raději informujte, zda to je vhodné.

6) Plavky patří jen na pláž

Určitě jsou vaše plavky opravdu úžasné a vaše postava v nich neuvěřitelně sexy. Jenže po Václaváku taky nechodíte v plavkách, tak proč k přímořským městům nemít podobnou úctu? Nestojí vám místní za to, abyste se vhodně oblékli?

Plavky patří na pláž.
Plavky patří na pláž.

7) Na dovolené se lidé baví

Ale také si chtějí odpočinout. Takže hlasitost hudby, zpěvu či jiné hlasitější zábavy prosím přizpůsobte okolí. Nezapomínejte ani na to, jak je nepříjemné být vzbuzen například startujícím autem brzo ráno/pozdě večer.

8) Odpadky, odpadky a zase odpadky

Svět je zasypaný odpadky. Žádná novinka. Jenže to nás možná někdy mírně svádí domnívat se, že můj pytlík s odpadem už situaci nezhorší. Ale i tady platí, že začít musí každý od sebe. To, že je u silnice celá skládka odpadu, mě přece neopravňuje k tomu, abych tam ještě něco přidala. Jasně, také nežiju úplně zero waste, ale snažím se, aby i na cestách po mně nezůstávalo v přírodě nic, podle čeho by bylo poznat, že tam někdo byl.

9) Nech brouka žít

A nech ho žít tam, kde žije. Někoho může lákat představa exotického zvířete doma v teráriu, ale vězte, že jemu je lépe tam, kde se cítí přirozeně. Nehledě na to, že při nelegálním převážení rostlin a živočichů přes hranice některých států si koledujete třeba i o pár let vězení a naší zemi můžete způsobit pěknou mezinárodní ostudu.

Ne vše, co moře vynese na břeh, je potřeba mít doma.
Ne vše, co moře vynese na břeh, je potřeba mít doma.

10) O své zážitky se podělte na Životě na cestách ;-)

Byla by jistě škoda, kdybyste si svoje zkušenosti, zážitky a poznatky nechali pro sebe. Tak neváhejte. I vy se můžete stát naším autorem a začít psát články.

Pravidel cestování by se našlo jistě spoustu a spoustu dalších. Jenže to by už nebylo desatero ;-) Hlavní zkrátka je se (nejen) na cestách chovat ohleduplně. A nezapomeňte: s úsměvem jde všechno líp.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

1 komentář u „Cestovatelské desatero aneb Aby nám všem bylo na tom světě dobře“

Komentáře