Tento slavný trek jsem si nechala až na konec svého pobytu na Novém Zélandu, abych se měla pořád ještě na co těšit, a dobře jsem udělala. Trek dokonce předčil má očekávání, a i když patřil mezi ty náročnější, rozhodně stál za to!
Do kempu, který se nachází přímo u začátku treku, jsme přijeli už večer předtím, abychom byli brzy ráno připraveni vyrazit. Jelikož s přítelem milujeme fotografování, dobré světlo je pro nás na treku to nejdůležitější a většinou platí, že čím dřív vyrazíme, tím lepší světlo je. Nijak zvlášť jsme se nepřipravovali, protože trek je pouze 10,4 km dlouhý (včetně cesty zpět), je však třeba počítat s pořádným převýšením. Začíná se na 760 m n. m. a končí na 1 800 m, čili více než 1 000 metrů výškového rozdílu na relativně málo kilometrech.
Mount Cook Village – Sealy Tarns
První část treku je náročná, ale není to nic proti tomu, co přijde v druhé části. V podstatě se jedná pouze o stoupání po schodech, ale těch schodů je opravdu hodně. Snažila jsem se je spočítat, ale nakonec jsem se nedopočítala. Dle mého odhadu jich bylo něco kolem dvou tisíc.
Vždy, když to budete chtít vzdát, stačí se podívat dolů a to vás namotivuje k pokračování, protože ty výhledy jsou neuvěřitelné. Pod vámi se rozprostírá údolí Hooker s horským jezerem a všude kolem vrcholky hor včetně nejvyšší hory Nového Zélandu Mt Cook. Když se dostanete k první velké vyhlídce Sealy Tarns, budete vděčni za to, že jste se vyšplhali nahoru, protože z jedné strany se díváte přímo na Mt Cook, hned vedle vás se objeví taková malá „kaluž“, která úžasně reflektuje tuto majestátní horu, a z druhé strany shlížíte do údolí. Opravdu je na co se koukat a ani vám nebudou vadit turisté všude kolem.
TIP: Vydejte se na zájezd na Nový Zéland s českým místním průvodcem. Zájezd Nový Zéland pro každého na 17 dní pořídíte od 92 890 Kč.
Sealy Tarns – Mueller Hut
Po dostatečném odpočinku přichází ta horší část treku. Schody končí a přichází stoupání po kluzkých nerovnoměrných kamenech. Ty občas tvoří jakési schůdky, po kterých se leze lépe, ale často se musíte nahoru doslova drápat. Doporučuji pro člověka s lepší fyzickou kondicí, třeba pro mě to bylo utrpení.
Výše již byly kameny pokryté sněhem a ledem a museli jsme překračovat takové sněhové můstky. Na tomto místě se tvořila zácpa lidí, kteří měli co dělat, aby nespadli, ale i tak jich zde spoustu uklouzlo. Když konečně skončily kameny, následovalo brodění se sněhem na další vyhlídku, odkud máte Mt Cook jako na dlani.
Odtud už to bylo na vrchol jen kousek. Sice jsem byla téměř na konci svých sil, ale nikdy nezapomenu na ten pocit, kdy se před námi zjevil opěvovaný Mueller Hut v celé své kráse. Pohled na chatu v mracích uprostřed zasněžených hor byl jednoduše úchvatný.
Celou cestu od Sealy Tarns jsme totiž stoupali hustou mlhou, ve které chvílemi nebylo vidět na krok, takže jsme ani nedoufali, že bychom mohli z mraků vystoupit a vidět něco tak nádherného včetně kadibudky s tím nejhezčím výhledem. Nahoře nás čekali i novozélandští papoušci kea, kteří jsou jedinými horskými papoušky na světě a zároveň také jedni z nejinteligentnějších ptáků vůbec. Mísťnáci nám o nich povídali příběhy, kdy papoušci zaútočili na ovce, pomocí spárů a ostrých zobáků z nich odstranili vlnu a ovcím zaživa požírali maso z těla. Až takoví lovci to jsou!
Po prozkoumání místa bylo načase rychle vyrazit dolů, protože se blížil soumrak a my jsme s sebou neměli čelovky. Cesta dolů byla stejně náročná jako nahoru, všichni jsme párkrát spadli, ale naštěstí se nikomu nic nestalo. Po sestupu dolů jsme všichni ještě dlouho cítili bolavá kolena a stehna.
Rozhodně doporučuji tento trek spojit s přespáním na chatě, protože vidět nahoře západ a východ slunce a také noční oblohu, která je v okolí Mt Cooku prostě neskutečná, musí být skvělý zážitek, a navíc si výlet rozložíte do příjemnějších dvou dnů. My jsme to však nechali na poslední chvíli a chata byla na dlouho dopředu úplně plná, takže pokud se rozhodnete pro variantu s přespáním, bookujte alespoň měsíc dopředu.
Kea Point
Když jsme sešli dolů na začátek/konec treku, udělali jsme si ještě krátkou procházku na Kea Point, kam údajně létají papoušci kea, my jsme tady však nepotkali žádného, pouze hromady asijských turistů a turistek na podpatcích, čekajících frontu na fotku s výhledem. Místo je to krásné, cesta k němu nenáročná, ale za mě za to nestojí.
V okolí Mt Cooku je spoustu nádherných míst a vyplatí se zde minimálně pár dní pobýt, zejména pokud milujete přírodu a hiking. Najdete zde spoustu různých tras – od těch jednodušších až po ty nejnáročnější, takže si každý přijde na to svoje.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a nám to udělá radost. Děkujeme!
Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.