Cestování zadarmo? Ale jistě, stopem.

Cestování zadarmo? Ale jistě, stopem.

Máte-li pláč nepláč nohy toulavější než Walda Matuška a v kapse jeden frank jako pánové z Olympicu (byť dneska už ten frank asi bude švýcarský, případně nepoužitelný), nemusíte být odkázáni jen na chabou sílu vlastních nohou či s trochou štěstí i sedmimílových bot a neutěšené spaní pod širákem nebo mostem (pozor, mostem s malým M, pod Mostem by po vás tamní uhelná mohla vyžadovat tučný bakšiš). Jak bezplatně nocovat v cizích krajích jsme vám už napověděli, pár tipů na levné letenky se taky najde, ale zadarmo dojedete jedině stopem.

Jak cestovat zadarmo?

Ač může stopování na první pohled vypadat jako hračka, chce to trochu cviku a praxe. A samozřejmě zkušeností. Pokud nejste čistokrevným světoběžníkem putujícím bezcílně od čerta k ďáblu jako bludný Holanďan pevniny (a koneckonců klidně i moře a vzduchu), určitě nezapomeňte kvalitní autoatlas příslušných států. A pro sichr i okolních zemí, cesty tiráků jsou nevyzpytatelné. Navzdory širokému rozšíření chytrých krabiček s navigacemi všeho druhu vězte, že papírové mapě se nic nevyrovná co do výdrže baterky. Mně osobně se ještě tištěný atlas Evropy za ta léta nevybil, pročež mi nevadí, že mi k němu zapomněli dodat nabíječku.

Ale zpátky ke stopování. Když už se postavíte na krajnici s palcem k nebi, není od věci obstarat si ceduli s několika písmeny cílového města či státu. Tlustá černá lihovka stojí pár korun, kus kartonu najdete téměř kdekoli. Nicméně efektivnější než vystávání důlku na vyprahlém dálničním nájezdu je skákání po benzinkách, jak poeticky pojmenoval tuhle metodu můj náhodný brazilský souputník. Takový stopař obchází na čerpací stanici řidiče aut s příhodnými poznávacími značkami (udělat si jako přípravu seznam regionálních SPZ vůbec není od věci), nasadí psí oči, za které by se ani komisař Rex po půlroční šunkovohouskové abstinenci nemusel stydět, a slušně prosí o svezení. Jste-li na vhodné pumpě, za pár minut jedete. A jak zjistit, která je ta pravá? Bavíme-li se o benzinkách, mrkněte na tuhle mapu hitchwiki, stopařova průvodce po zeměkouli.

Je stopování bezpečné?

Jaký si to uděláš, takový to máš, jak zpívají zaměstnanci jednoho v tuzemsku etablovaného čínského výrobce lyží. Televize Nova a další lovci skandálů lačně vyhlížejí znásilněné stopařky a řidiče zabité na dálničním odpočívadle. Jasně, něco podobného se občas stane. Nicméně vždycky se můžete rozhodnout, jestli do cizího auta opravdu vlezete – je ta dodávka ruských dělníků s postavami sibiřských medvědů a obličeji pokousaných pitbulů opravdu ideální dopravní prostředek z Hradce Králové do Pardubic? Osobně si myslím, že je mnohonásobně větší riziko autonehody ve stopnutém autě než loupežného přepadení řidiče stopařem nebo naopak, ačkoli jsem na tohle téma žádné statistiky nehledal. I zprávy ze zemí, na které hledíme s převahou postkomunistických takyevropanů, vesměs hovoří o vstřícnosti a ochotě místních, kteří cizozemce často i pohostí a nechají složit hlavu. A propos novinář Tomáš Poláček se dokonce stopem dopravil na pekingskou olympiádu.

Spoustu rad a tipů ve vícero jazycích najdete v již zmíněné stopařské wikipedii hitchwiki.org.

A já bych měl zas někam vypadnout, neb už mi z té české rádiové popkultury hrabe.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!

1 komentář u „Cestování zadarmo? Ale jistě, stopem.“

  1. Já bych se stopem asi fakt bál. :) Teď v létě se s kamarádem chystáme objet Českou republiku, ale doufám že příští rok už pojedeme i za hranice. Chceme jet buď na kole kvůli penězům nebo využít nějaký levný dopravní prostředek – napadá nás Crosco koloběžka (www.croscokolobezka.cz) protože už ji kamarád má. Nebo nějaký skútr s nízkou spotřebou.. nevíte o něčem? Cestovali jste někdy na skútru/kole?

Napsat komentář