Stará pevnost Daulatabad i mladší město Aurangabad, ležící pouhých 13 km od sebe ve státě Maháráštra ve střední Indii, mají dlouhou historii, přesto jsou však svázány především se jmény dvou nejhorších krutovládců za celé 650leté období muslimské nadvlády nad (severní) Indií – sultána Muhammada Tughlaka a císaře, posledního Velkého Mughala Aurangzeba. Dnes zde najdeme působivé stavební památky, bez stínu zvesela navštěvované pestrými hinduisty, jejichž předci pod těmito dvěma muslimskými fanatiky nejvíce trpěli.

Daulatabad

Muhammad Tughlak, který řadou tažení nebývale rozšířil moc sultanátu Dillí, proslul svou krutostí, omezeností i vysokými daněmi k získání nutných prostředků pro naplňování svých ambicí. Jeho nejhorším činem však bylo roku 1325 přesunutí hlavního města z Dillí (kde založil roku 1320 nové město Tughlakabad) do nově založeného Daulatabadu na místě dobyté pevnosti Deogiri. Kromě dvora se povinně museli 1 200 km na jih přestěhovat i všichni obyvatelé města. Později sultán své rozhodnutí přehodnotil a po 17 letech se hlavní město stěhovalo zpět. Cesta, trvající 40 dní koňmo, si vyžádala množství obětí.

Dnes je Daulatabad vesnicí, nad níž se tyčí mohutná pevnost. Z ní jsou dobře vidět zbytky opevnění Tughlakova města, jehož plocha je neobydlená a pustá. Pevnost začíná několika řadami opevnění na rovině hned na okraji vesnice, cesta vede skrze další brány a přes vodní příkop na úpatí hradního vrchu do skalního tunelu. Ten býval jediným přístupem s mnoha nástrahami pro útočníky, dnes je zde pro návštěvníky z větší části vybudována jiná pohodlnější cesta. Kromě skvostných fortifikací se v areálu nacházejí i studny/cisterny, kultovní stavby (včetně obřího 70m minaretu z 15. st.) nebo mladší letohrádek pod vrcholem.

My se v Daulatabadu nachomýtli zrovna na místní svátek, celá pevnost byla přeplněna domorodci a v úzkých místech se vytvářely zácpy. Na problémových místech byl pohyb mas usměrňován, a tak jsme zde seznali, že při přítomnosti hlídačů s holemi dokážou i jinak všude se cpoucí Indové postupovat ve frontě civilizovaně bez strkanic a předbíhání. Nás hlídači poslali mimo dav temnou původní chodbou, neboť správně předpokládali, že na rozdíl od domorodců máme s sebou čelovky. Těsně pod vrcholem se nachází malá svatyňka, hlavní cíl poutníků, před níž byly na skalním stole hromadně rozbíjeny kokosáky, zásadní to hinduistická obětina.

Aurangabad

Císař Aurangzeb, který se ujal vlády roku 1658 uvězněním svého otce Šáh Džahána (stavitele Tádž Mahálu), vybudoval v Aurangabadu opevnění a dal mu i jeho současné jméno. Byl to nesnášenlivý muslimský fanatik, který např. znovu zavedl daň z hinduistické hlavy a svými skutky vyvolal tak velkou vlnu odporu, že přivodil mughalské říši úpadek, z kterého se už nevzpamatovala.

Jeho našeptávačem byl islámský mystik Muzaffar, jehož hrob se nachází v místě zvaném Panchakki. Stával zde vodní mlýn (v Indii neobvyklá stavba) při vyústění desítky kilometrů dlouhého vodovodu, považovaného za technický zázrak, neboť přivádí do Aurangabadu vodu samospádem, překonávaje výškové rozdíly kopcovitého terénu. Vodovod vybudoval v 16. století habešský stavitel Malik Ambar, původně otrok, který to dotáhl až na ministra.

Mimo hradby města se nachází Bibi-ka-Makbara, velkolepá hrobka Aurangzebovy ženy. Stavba napodobuje Tádž Mahál, svými poněkud těžkopádnými proporcemi však nedosahuje elegance svého vzoru. Nicméně mramorová kamenná mřížoví i reliéfy se vyznačují stále vysokou úrovní zpracování. Samotný císař před svou smrtí, na sklonku padesátileté vlády, litoval svých neuvážených činů a přál si, aby jeho hrob byl zaplacen prodejem čepic, které sám ušil. Tak se stalo a tento skromný rov se nachází v Khuldabadu, 25 km od Aurangabadu.

Praktické informace

• Aurangabad má letecké spojení s Dillí i Bombají.
• Město leží na západo-východní trati, proto je k cestě na sever výhodnější použít spací autobus do Indore.
• Ubytování se nabízí řádově víc, než je uvedeno v oblíbených průvodcích, je třeba se poptat domorodců.
• Do Daulatabadu jezdí autobusy, po městě četné motorikši i řidší taxi.
• Aurangabad slouží jako východisko k proslaveným jeskynním chrámům Ajanta a Ellora, menší komplex buddhistických skalních chrámů se nachází i na okraji města (my je bohužel z časových důvodů nenavštívili).

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!