Národní park Peak District je nejstarším národním parkem ve Velké Británii. Nečekejte žádné vysoké hory (nejvyšší vrchol leží v nadmořské výšce 636 m.n.m.), přesto tahle rozmanitá krajina s nádhernými traily stojí za návštěvu. Park je navíc jednoduše dostupný vlakem z Manchesteru.
Tenhle způsob dopravy jsme využili i my. Z Manchesteru jsme se tak vlakem přesunuli do městečka Hope, kde nás vítá deštivé počasí. Nasedáme tedy na autobus a rovnou se přesouváme do Castletonu, kde máme na 2 noci zajištěno ubytování.
Castleton v údolí Hope Valley
Vesnice Castleton v anglickém národním parku Peak District je v podstatě horské turistické středisko. Kéž by takto vypadal i Špindl…
Vesnice je plná stylových a vkusných domků. Nic není přeplácaného a připadáte si jako v nějakém klasickém anglickém seriálu z britského venkova. V jednom takovém stylovém domě máme i zajištěno ubytování. The George nebo taky George Inn by se asi dříve označil jako zájezdní hostinec. V domě dýchajícím atmosférou starých časů (dům pochází z 16. století) najdete v patře ubytovací pokoje a v přízemí typický anglický hostinec, který nabízí chutná jídla a k pití například asi deset druhů piv.
Na klid ve vesnici dohlíží starý hrad, no spíše už jen zbytky hradu.
Večer se nádherně vyjasnilo a vypadá to, že na zítřejší plánovanou túru se počasí vydaří.
Snídaně je taky typicky anglická, s hodnotou mnoha tisíc kilojoulů. Ehm, na túru jsme tedy nabrali celkem dost energie.
Co všechno zajímavého je tedy v rozumné docházkové vzdálenosti, pokud si pro svůj pobyt v parku Peak District zvolíte právě Castleton?
Tak každopádně je to pár set metrů vzdálený hrad Peveril Castle. Dále 4 jeskyně (Blue John Cavern, Peak Cavern, Treak Cliff Cavern a Speedwell Cavern). Nebo taky na jih vedoucí více než sedmdesátikilometrová trasa Limestone Way. My si ale vybíráme podstatně jednodušší túru, a sice na Mam Tor, což je krásný kopec vystupující z krajiny a poskytující poutavé výhledy do okolí. Je to tak na poklidný půldenní výlet, takže v pohodě stihnete zajít ve zbytku dne i na hrad nebo si v poklidu projít vesnici.
Mam Tor
K samotnému Mam Tor circular walk se dostanete přibližně po 2 kilometrech pohodové chůze z Castletonu. V tom by problém nebyl, jen počasí, které se nám včera večer umoudřilo, začíná připomínat pověstné anglické počasí. Inu, jsme přece jen v horách. Navlékáme tedy pláštěnky a vyrážíme. Cestou nevynecháme návštěvnické centrum národního parku a malé muzeum kuriozit (The Douglas Museum). Za vesnicí začínáme pomalu stoupat a míjíme jeskyni Treak Cliff Cavern. O pár set metrů dál jsme už na trase Mam Tor circular walk. Krajina se nádherně prokresluje a k tomu přestalo pršet, co víc se přát. Je tak i prostor zastavit se občas u některých cedulí a dozvědět se něco zajímavého. Jako například to, že na pahorku Mam Tor stávalo keltské oppidum, a to už před třemi tisícovkami let.
Táhlý hřebínek nabízí krásné výhledy a nám dnes i silně větrné počasí. V sedýlku Hollins Cross se už stáčíme zpět ke Castletonu. Cestou je možné udělat ještě pár odboček, jako například k vysloužilému olověnému dolu Odin.
Hrad Peveril Castle
Procházíme znovu Castletonem a vyrážíme rovnou k hradu. Ačkoliv byl hrad postaven (a sice v 11. století) na strategickém místě, tak sloužil spíše pro správu oblasti či lov než jako vojenská pevnost. Během 15. století ztratil na významu, byl postupně opuštěn a chátral.
Z hradu si vychutnáváme výhledy na údolí Hope Valley či kopce Treak Cliff nebo nám již dobře známý Mam Tor.
Limestone Way
Další den opouštíme útulný hostinec George Inn a vydáváme se do nádherné soutěsky pod hradem. Tady začíná trasa Limestone Way. Odsud je to 41 kilometrů do Matlocku a 74 km do Rocesteru. Tolik času ale bohužel nemáme, tak absolvujeme krátkou ochutnávku trasy a závidíme všem turistům, kteří se nemusí na rozdíl od nás po 2 hodinách vracet do výchozího bodu, ale užijí si trasu celou.
Nám nicméně nezbývá, než se vydat na autobus a vrátit se do městečka Hope, kde nasedáme na vlak a vracíme se do Manchesteru.
Líbil se vám článek? Odměňte, prosím, autora za jeho práci lajkováním a sdílením článku. Nic vás to nestojí a nás to potěší. A nebo nám kupte aspoň kafe ;-). Děkujeme!
Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články z šesti desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Laos, Kosovo, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
Motta: „Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“
