Petr P o U t N í K Hirsch

Petr Hirsch na pěší cestě kolem světa

Ahoj Petře, v roce 2014 jsi plánoval vyrazit na první etapu pěšího putování kolem světa, podařilo se?

Ahoj, předně zdravím všechny čtenáře webu Život na cestách a ti pravidelní zajisté zaznamenali několik videopozdravení, které jsem pro ŽNC exkluzivně natočil. Tedy ano, vykročil jsem podle plánu 1. června 2014 ze Dvora Králové nad Labem. Byly to přesně 4 roky, kdy jsem vyrazil ze stejného místa do španělského poutního místa Santiago de Compostela.

Byl rozdíl v pocitech než před 4 lety? Jak ses cítil první den, kdy jsi vykročil?

Jasně že byl. A dost velký. Věděl jsem, do čeho jdu. Tak tam chyběl takový ten kouzelný moment nebo pocit nevědomosti, co mě vlastně čeká. Také jsem si vzpomněl, co mi říkával táta, že nejhorší je druhý seskok. Asi proto, že víš, do čeho jdeš. Při první cestě jsem šel sám pro sebe. Vědělo to pár nejbližších lidí z rodiny a známých. Tentokrát jsem se dočkal i nějakého zájmu médií. Dostal jsem požehnání na cestu od našeho královédvorského kněze. Přijelo mě vyprovodit pár kamarádů ze Slovenska. A dopoledne se konala benefiční akce pro Domov svatého Josefa v Žirči, kde jsem zasadil druhý strom míru. Bylo to hodně intenzivní a krásné.

A co je to ten strom míru?

Strom míru má být a je symbolem mého putování. Když jsem přemýšlel před cestou, co tím šlapáním kolem světa vlastně chci sdělit, tak mi opakovaně přišla myšlenka nebo pocit vnitřního pokoje, naplnění. A tak jsem se rozhodl, že budu putovat kolem světa pro mír. A nabízím lidem, které potkávám v průběhu cesty, zda se mnou společně nechtějí někde jen tak zasadit obyčejný strom, který ovšem má symbolicky připomínat právě mírové putování.

Strom míru Praha - Suchdol
Zasazení stromu míru v Praze Suchdole u kaple sv. Václava. Červen 2014.

A kolik stromů jste takto celkem za celou cestu zasadili?

V Čechách se podařilo domluvit spolupráci a oslovit lidičky celkem na osmi místech. Z toho mám obrovskou radost. Celé putování Českou republikou bylo z náruče dobrých lidí do náruče dobrých lidí. Ovšem v zahraničí si ta myšlenka své příznivce nenašla. Byť jsem zkoušel v předstihu oslovit různé spolky, instituce a nabídl jim uspořádání přednášky o putování a společné zasazení stromu míru, tak se to nikde bohužel nepodařilo.

To je škoda. A kudy jsi v roce 2014 nakonec šel?

Vytyčil jsem si, že budu putovat od jednoho hlavního města k druhému. A tak jsem z domova vyrazil na Prahu, z ní pokračoval na německé hranice přes Cheb. Další zastávkou byl Lucemburk, dále Brusel, Amsterdam. Tam jsem cestu na 14 dnů přerušil, neb jsem byl pozvaný jako svědek kamarádům na svatbu. Po návratu jsem pokračoval opět do Německa, až jsem došel do největšího města na této etapě – do Berlína. Z něj už jsem v listopadu doputoval do Rostoku, odkud jsem se přeplavil trajektem do Dánska a putování ukončil u Malé mořské víly v Kodani. Zde si můžete prohlédnout celou trasu.

Tak to jsi nešel zrovna nejpřímější cestou. A kolik to celkem bylo kilometrů?

Šel jsem v součtu 180 dnů, ovšem putovacích mohlo být kolem 160. A za tu dobu jsem našlapal podle GPS přesně 3 575 km.

Které místo nebo stát tě na cestě příjemně překvapil?

Jak už jsem zmiňoval, cesta českou domovinou byla velmi příjemná. Stalo se třeba, že mě v Praze na Václaváku poznal manželský pár. Udělali jsme si spolu fotku. Ale z ciziny musím říct, že jsem byl mile překvapen Německem. Jak kvalitou značení, tím, že jsme šli mnohdy dlouhé úseky lesy, přes vesničky. Ale hlavně reakcí a pohostinností lidí.

Nebylo téměř dne, kdy by se s námi někdo nedal do řeči. A někdy se z toho vyvinulo pozvání na kafe a několikrát i přespání u nich doma. Silný pro mě byl příchod do Berlína k Braniborské bráně. Vzpomněl jsem si, že jsem tam byl před více než 20 lety s tátou. V době a atmosféře porevoluční. To mi celkově zahýbalo emocemi. A načasování mi vyšlo perfektně, že jsem se mohl zúčastnit hlavních oslav 25. výročí od pádu Berlínské zdi. Jedním slovem to bylo velkolepé.

Mluvíš v množném čísle. To znamená, že jsi nešel sám?

Větší část cesty jsem putoval sám. Ovšem mezi Čechy a Lucemburkem se ke mně připojila přítelkyně Lucie. Dělala mi společnost 5 týdnů a 811 km. Pak ještě přijela do Berlína a z něj jsme měli možnost jít pouze dva dny společně. Zbytek ciziny jsem prošel sám.

A co nějaký nejhorší zážitek nebo nějaké nepříjemnosti na cestě?

Nebylo to nic tragického. Žádný pokus o okradení nebo podezření z terorismu jako před 2 lety v Turecku. V Německu nám jednou chlapík v horách zabouchl dveře před nosem, když jsem tam večer zazvonil s prosbou o vodu. A pak hned první kilometry v Holandsku, kdy jsem si byl dát kafe a po hodině mně majitel velmi důrazně vysvětlil křikem na celý podnik, že mi nebude platit elektřinu na dobíjení mého foťáku. Ať si ještě něco dám, nebo že zaplatím 25 EUR. Tak to bylo asi to nejhorší. :-)

Pokud bys měl doporučit jedno místo, co tě okouzlilo, které bys nám doporučil navštívit?

klášter Orval, Belgie
Nádherný trapistický klášter, kde se vám kromě duchovního povznesení dostane i kvalitního piva a sýra z místní klášterní výroby.

O Berlínu jsem už krátce psal. Je to vskutku kouzelné místo, které na každém kroku nabízí něco zajímavého ke zkoumání. A druhý tip je na klášter Orval na jihu Belgie. Těšit se můžete na trapistický klášter, jejich výborné pivo, které vaří v pivovaru, který je součástí kláštera, a na sýr, který je též jejich místním produktem. Ale hlavně je to místo, kde je klid a mír v duši cítit s každým nadechnutím.

Kde tě nyní můžeme potkat?

Od začátku prosince 2014 jsem v Čechách a průběžně přednáším na různých místech po České republice. Vždy aktuální přehled přednášek je u mě na webu.

A další plány?

Ještě nemám přesný termín, ale rád bych vykročil opět někdy v květnu letošního roku. Vrátím se do Kodaně a budu pokračovat ve vytyčené cestě. To znamená do Osla, Trondheimu a poté přes Stockholm do Helsinek a do pobaltských států. Mám představu, že udělám cestu zachycující čtyři roční období, a tak bych rád putoval po celý rok. Pouze s několika menšími zastaveními nebo přestávkami.

Tak to zní moc dobře. Přejeme ti do dalších kroků a kilometrů sílu a jen dobré lidi, kteří tě budou podporovat a pomohou jít dál.

Díky. A já autorům a všem čtenářům webu ŽNC přeji pohodový nový rok.

A my jen na závěr ještě doplníme, že Petr ze svého putování připravil moc hezký kalendář plný jeho originálních fotek, který si můžete nově zakoupit v našem e-shopu pod názvem Petr Hirsch – Kalendář P o U t N í K – Pěšky kolem světa 2015 a vnést tak do svých domovů alespoň trošku vůně dálek a současně tak Petra podpořit v jeho dalším putování kolem světa…

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!

1 komentář u „Petr Hirsch na pěší cestě kolem světa“

Komentáře