Agra, Uttarpradesh, Indie

Agra – mughalské císařské město

Severoindická Agra, ležící ve státě Uttarpradéš 200 km JJV od Dillí, je bezesporu nejnavštěvovanější destinací v zemi. Za své velkolepé stavby (a tudíž i popularitu) vděčí nejvýznamnějším muslimským vládcům Indie – velkým Mughalům, kterým na přelomu 16. a 17. století sloužilo přibližně 75 let jako hlavní město.

Červená pevnost

Mohutné opevnění z červeného pískovce nechal postavit na místě starší pevnosti císař Akbar (viz článek o Fatehpur Sikri) v 60. letech 16. st., krátce po přesunu císařského sídla z Dillí. Z jeho doby pochází i Jahangir Mahal (přestože se jmenuje po Akbarovu synovi, císaři Džahangíru) – rozlehlý palác obsahující hindské i muslimské stavební prvky, postavený stejně jako hradby z pískovce. Většinu staveb v pevnosti však vybudoval císař Šáh Džahán (Akbarův vnuk) ve 40. letech 17. st., mnohé jsou vyvedeny v mramoru a vykládány drahými kameny. Šáh Džahán zde byl na sklonku života uvězněn svým synem, nastávajícím císařem Aurangzebem (o něm více v článku o Aurangabadu).

Agra, Uttarpradesh, Indie

Jedna z bran Amar Singh

Akbarova hrobka

Na předměstí Agry (Sikandra) stojí hrobka císaře Akbara, postavená na zač. 17. st. Je to mnohopatrová stavba bez centrální kupole (jak je jinak u mughalských hrobek zvykem). Jako obvykle jde o symetrický parkový komplex obehnaný zdí, doprostřed každé strany byla umístěna stavba, pouze jedna však slouží jako brána. Úchvatná je vnější výzdoba všech budov, které byly vystavěny z červeného pískovce a jejich stěny jsou jemně vykládány bílým mramorem i barevnými kameny (vytvořivše nápadité mozaiky), případně jsou v nich vyřezány reliéfy a mříže.

Agra, Uttarpradesh, Indie

Detail bohaté výzdoby brány do komplexu

Itimad-ud-Daula

Hrobka tchána (a vysokého úředníka) císaře Džahangíra, postavená jeho dcerou ve 20. letech 17. st. Udává se, že Núr Džahán fakticky vládla za svého muže, který se raději věnoval světským radovánkám. Stavba nedosahuje proporcí císařských hrobek, o to více však zaujme jemným provedením. Centrální objekt je celý z mramoru, zvenku plošně inkrustovaného polodrahokamy do rozličných obrazců. Stejně vyvedeny jsou i podlahy a nižší části vnitřních stěn, jejich vyšší části a stropy jsou vymalovány. Celý dojem pak dokreslují mramorové mříže. Zdobné jsou i další budovy (brána a pavilon nad řekou Jamunou) z červeného pískovce, provedené podobně jako stavby v komplexu Akbarovy hrobky.

Agra, Uttarpradesh, Indie

Hrobka Itimad-ud-Daula

Tádž Mahál

Světoznámá hrobka milované ženy císaře Šáh Džahána, postavená v 30. až 40. letech 17. st. Jde o vrcholné dílo mughalské architektury, avšak plně zapadající do jejího vývojového kontextu – často zmiňované zapojení exotických architektů nelze předpokládat. Centrální vznosná kupole, minarety, kamenné mříže, vyřezávané reliéfy i inkrustace stěn polodrahokamy, to vše jsou prvky známé již z předchozích císařských realizací. Avšak monumentální rozměry (výška 73 m) při zachování elegance, jemná výzdoba a romantický příběh přilákají ročně asi osm milionů návštěvníků. Samotná hrobka a minarety jsou mramorové (přesněji řečeno obložené mramorem), ostatní stavby (mešita, brány a další) jsou opět z pískovce s mramorovými inkrustacemi.

Agra, Uttarpradesh, Indie

Tádž Mahál obležený návštěvníky

Praktické informace

Agra leží na hlavní trati, do bližších destinací jezdí i početné autobusy. Je to rozlehlé, téměř dvoumilionové město, nejvíce cestovatelských hotýlků se nachází ve čtvrti přiléhající k Tádži. K dopravě po městě se všude nabízejí motorikšy. Na žádné z památek si zrovna neužijete klidu, Tádž a pevnost jsou ale výrazně navštěvovanější než zbylé dvě hrobky, můžou se vytvářet i bytelné fronty. K běžnému státnímu vstupnému si zde připočítávají zvláštní agerskou přirážku, která ještě zvětšuje cenový rozdíl, takže za Tádž zaplatíte 37,5x více než velmi početní domorodci. V zimním období jsou běžné husté mlhy, které se někdy zcela nerozpustí po celý den.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

Napsat komentář