Pěšky pro Emičku aneb 4 000 km po hranicích Československa

Již to bude rok, co jsem zde uveřejnil článek o mé první dobročinné cestě s názvem Pěšky pro Matěje. Jejím cílem bylo přejít pěšky celou ČR od nejvýchodnějšího bodu k nejzápadnějšímu (800 km). Cestou jsem šířil smutný příběh devítiletého chlapce Matěje Kociána, který je bohužel již sedmým rokem v bdělém kómatu po původně banální operaci mandlí.

Tuto cestu jsem dokončil za necelý měsíc a pro Matěje se mi podařilo vybrat přes 55 tisíc korun. Hned na to jsem vytvořil „štafetu pomoci“, ke které se připojili další 2 kluci a pomohli svými cestami Pěšky pro Honzíka a Na kole pro Matěje. Myšlence cestování a pomoci jsem zcela propadl a začala mi dávat hlubší smysl a naplňovat mě.

Loňský projekt – Pěšky pro Matěje

Tento můj projekt a projekt kamaráda Pavla (Walk for Sýria) byly základem k založení zcela nové myšlenky Walk for Help (Cesta pro pomoc). Tento projekt dává cestování hlubší smysl, boří mýty a zažité představy o tom, že cestování je nákladné, že pomoc je výsadou bohatých a nedostane se potřebným a že svět okolo nás je sobecký. Ve spolupráci s českou organizací Most ProTibet a Charitou ČR jsme vyrazili do indických Himálají do oblasti Ladakh s cílem upozornit na zdejší těžký život nomádů, mnichů a zároveň jsme přiložili pomocnou ruku k zachování tradiční tibetské kultury. O této cestě teď přednášíme po celé republice a snažíme se dál šířit myšlenku cestování a pomoci. Aby lidé, převážně cestovatelé, nemysleli jen na své ego, na naplnění svých představ, ale aby také pomáhali lidem, kteří takové štěstí nemají.

Pěšky pro Emičku

Už během zimy se mi začal rodit v hlavě další dobročinný projekt, ale tentokrát ještě ve větším měřítku a s hlubším smyslem. Řekl jsem si, že se zase více zaměřím na naši zemi a že bych tentokrát chtěl obejít po hranicích nejenom Česko, ale i Slovensko, tak jak jsme byli před rozdělením. Tato cesta bude mít cca 4 000 km a odhaduji, že bych ji mohl zvládnout za 5 měsíců. Především jsem ji chtěl zase spojit s pomocí, a tak jsem narazil na Emičku Zouharovou, která od narození trpí dětskou mozkovou obrnou a její léčba a rehabilitace jsou velmi nákladné.

Pěšky pro Emičku

Mapování života v pohraničí

Během cesty budu pochopitelně maximálně šířit příběh Emičky a snažit se pro ni vybrat co nejvíce finančních prostředků. Kromě toho chci celou cestu pečlivě dokumentovat a navštěvovat významná místa v pohraničí, připomínat historické události (Sudety, Lidice atp.) a také psát příběhy lidí, které budu potkávat. Symbolika v chůzi po hranicích je v tom, že chci na hranice poukázat jako na pouhou čáru na mapě, kterou jsme si vymysleli my lidé, ale ve skutečnosti žádné hranice neexistují, všichni jsme stejní, jsme si rovni a nezáleží na národnosti, barvě pleti ani třeba náboženském vyznání. Cestou chci také našemu národu ukázat krásy naší, ale i slovenské vlasti, aby si více vážili toho, jaké bohatství tu máme.

Emička

Emička Zouharová je téměř osmiletá dívka trpící dětskou mozkovou obrnou, kterou dostala „do vínku“ při porodu. Bohužel svůj díl viny nese i lékařský personál, který se zachoval při komplikacích laxně. V současnosti je Emička schopná se zvednout z lehu do sedu, do kleku, pohybuje se lezením, když není na vozíčku, a snaží se stoupat. Nemluví, ale rozumí všemu a snaží se komunikovat neverbálně. Mentálně je na tom naštěstí velmi dobře. Jinak je zcela odkázána na pomoc druhé osoby. Největším přínosem zatím pro Emičku byla intenzivní neurorehabilitace, za kterou jezdí do lázní Klimkovice, tzv. Klim-therapy. Vždy je potom vidět zlepšení, co se týká držení a zpevnění trupu a celého těla, lépe pracují i ruce. Problém je však v tom, že terapii musí rodiče Emičky hradit sami…

Emička komunikuje neverbálně pomocí obrázků

Emička s maminkou

Šíření myšlenky pomoci

Nejvíce chci samozřejmě šířit celou myšlenku cestování a pomoci a přilákat k těmto projektům více lidí, kteří tuto myšlenku budou sdílet. Mnoho lidí mi píše, že se ke mně chtějí na část cesty připojit, což je skvělé a mohlo by to i více pomoci s propagací projektu. Před pár dny jsem k projektu spustil crowdfundingovou kampaň na Hit hitu. Příspěvky z cesty sledujte na mém facebooku Cesta za snyO mých minulých cestách se dozvíte na mém webu.

Děkuji všem, kteří se připojí k projektu, budou ho šířit dál a podpoří finančně Emičku.

Václav Malinský

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

Věčný optimista a trochu také blázen (v dobrém slova smyslu). Především se věnuji fotografování a v posledních letech se soustřeďuji na dálkové pochody spojené s dobročinnými úmysly. Zajímám se také o východní kulturu, o buddhismus, hinduismus a o to jak inspirovat lidi a udělat svět lepším. O mých dobročinných projektech píšu blog Cesta za sny.

1 komentář u „Pěšky pro Emičku aneb 4 000 km po hranicích Československa“

Napsat komentář