Pokládám pohárek od lahodného džusu z marakuji a říkám si: „To jsem přesně potřebovala…“ Když vtom cítím, že se pode mnou něco pohnulo. Že by to byl nějaký autobus? Právě sedím na autobusovém nádraží a je jich tu dost, tak asi projel nějak blízko, že to cítím tak intenzivně. V tu chvíli se však vlnění země pode mnou opakuje a ve vteřině mi dochází, že to není ani autobus, ani metro, ale zemětřesení. Pokračování textu Když se člověk podruhé narodí aneb Příběh těhotné Češky, která přežila dramatické zemětřesení v Ekvádoru →