Život na pohádkovém jezeře Inle

Jezero Inle se nachází ve státě Shan ve východním Myanmaru (dříve Barmě). Celé je obklopené krásnými horskými štíty v nadmořské výšce 875 m n.m. Jeho délka je 22 km a na šířku má 11 km. Na jezeře a v jeho blízkosti žije mnoho etnik (především Inthové).

K jezeru jsem se vydal místním autobusem z Baganu, kde jsem strávil několik dní. Během cesty jsme projížděli krásnými, ale nebezpečnými horskými serpentýnami. Všude okolo byla různá políčka, kde Barmánci pěstují všechno možné. Spousta turistů si dává jako první zastávku Kalaw, odkud se dá podniknout trek s průvodcem. Mě ale už další turistické trekování nelákalo a chtěl jsem si jet podle vlastní osy.

Už na začátku jezera na vás čekají oni pověstní „turističtí rybáři“.

Ještě před vjezdem do městečka Nyaung-shwe, které je takovou „základnou“ jezera, nás zastavují na check pointu, kde musíme zaplatit permit. Do městečka jsme přijeli celkem pozdě, a tak jsem se vydal hledat ubytování. Už když člověk vystoupí z autobusu, tak se hned objeví „naháněči“, kteří vám cpou skvělé a výhodné ubytování. Tyhle chlapíky s úsměvem odpálkuji a pokračuji dál v chůzi. Cestou se poptávám místních, jestli vědí o nějakém solidním a levném ubytování. Narazil jsem na mladíka, který mi doporučil hotýlek na okraji městečka, jeho majitel je strýc tohoto klučiny. Cena za pokoj s koupelnou, klimatizací a snídaní 10 USD, takže si plácneme.

Projížďka po jezeře

Druhý den jsem si dal klasickou myanmarskou snídani – míchaná vajíčka, toasty a výborný čaj se salkem. Vyrazil jsem po ulici hledat místo, kde kotví lodě. Hned se mě chytlo pár naháněčů, kteří se mě snažili ukecat na projížďku lodí. Všichni začali na nesmyslných částkách, ale odolával jsem tak dlouho, až jsme se nakonec domluvili na 9 tisících kyatů (180 Kč). Člověk nasedne na několik metrů dlouhou dřevěnou loďku s dieselovým motorem a pak projíždí kanálem, který vede přímo na jezero.

Místní „průvodce“

Hned na začátku jezera už na vás číhají oni známí rybáři, kteří se začnou předvádět a pózovat. Poté po vás chtějí nějaké drobné, které zásadně nikdy nedávám, a rybářovi jsem řekl, ať jde raději rybařit. Tohle jsou spíše takoví turističtí rybáři, kteří jen vybírají peníze od turistů, ale na jezeře pak žijí i ti skuteční rybáři, kteří pádlují stylem, že mají nohu omotanou okolo pádla a tím pádem mají volné ruce, aby mohli pracovat se sítěmi.

Jedinečný styl pádlování na jezeře Inle

Jako turistickou daň musíte absolvovat několik prohlídek všelijakých dílen, kde vyrábí suvenýry z hedvábí, šperky, barmské doutníky apod. Vše je to krásné, ale velmi drahé. Já se spíše začal toulat po vesničkách na ostrůvcích a fotit obyčejné lidi. Na jezeře je těchto vesniček spoustu. Domky bývají postavené na vysokých kůlech, aby se při monzunovém období nezatopily. Jezero je nádherné, všude okolo jsou plovoucí zahrady, kde se většinou pěstují rajčata a další plodiny. Voda je nádherně čistá, na jezeře žije mnoho ptáků a plavba je skutečný zážitek.

Navštěvuji ještě pár buddhistických klášterů a toulám se po vesničkách a fotím místní, kteří okolo projíždějí na lodičkách. Dávám se do řeči s řidičem loďky, který se mi chlubí, že má 4 ženy. Vysvětluje mi, že Barmánci mají zvyk, že muži mohou mít jakýkoliv počet žen, ale až do té chvíle, než mu některá porodí prvního syna. Je na něm vidět, že se tím vychloubá, a když mu říkám, že u nás je běžné mít jednu ženu, tak nechápavě kroutí hlavou.

Život na jezeře Inle

Žena převážející rajčata

Pózující rybář při západu slunce

Výlety na kole

Další dny jsem si půjčil kolo. Bohužel v Barmě většinou seženete jen takové staré herky, které nemají ani přehazovačku a navíc jsou na evropského člověka strašně malé, takže člověk se na kole dost krčí. Občas máte štěstí a narazíte na něco lepšího, ale většinou to jsou staré šroty. Vyrazil jsem na pár výletů okolo jezera, loďkou se pak nechal převézt na druhý břeh ke krásnému dřevěnému mostu a pokračoval dál. Navštívil jsem několik pagod a různě se toulal po okolí. Jakmile člověk vyrazí mimo jezero, tak turisti ubývají, ti jsou buď  přímo na jezeře anebo v městečku Nyaung-shwe.

Dřevěný most na břehu jezera

Další dny jsem vyrazil směrem na sever od jezera a ukázalo se, že to byla skvělá volba. Za celý den jsem nepotkal jediného turistu, jen místní usměvavé lidi. Projížděl jsem vesničkami, mával lidem a užíval si skvělý den. Narazil jsem také na jednu školu, kde jsem byl pro děti obrovskou atrakcí a na školním dvoře jsem si s nimi i zahrál fotbálek. Navštívil jsem několik pagod, klášterů a úplně jsem si ty lidi tady zamiloval. Chovají se naprosto jinak než u jezera, kde je to už zkažené turismem. Tady jsou lidé opravdu rádi a jsou šťastní, že vás vidí, mohou vás pozdravit, nabídnout čaj apod.

Zastavil jsem se v jedné vesničce na jídlo, kde byla krásná, usměvavá holčina. Objednal jsem si u ní jídlo a strašně jsem se tu nacpal, holčina mi neustále přidávala další jídlo, i když jsem měl už dost. Zaplatil jsem jen pár drobných a dal jí dýško, které normálně nedávám. Platonicky jsem se do ní zamiloval, byla nádherná a nejradši bych si ji vzal s sebou domů. Nicméně jsem musel pokračovat dál a po cestě jsem potkal místní ženy, které tu stavěly ručně silnici. To už jsem během pobytu v Barmě viděl víckrát, ale nikdy mě to nepřestane udivovat.

Děti školou povinné :-)

Ženy stavějící silnici

Někdo má již loďky s motory, někdo stále pádluje po staru :-)

Jezero Inle je jedno z mnoha krásných míst v Barmě a určitě ho každému doporučuji navštívit. Je ale dobré nechovat se jako většina turistů, ale toulat se po místech, kam ostatní nechodí. Garantuji vám, že o zážitky nebudete mít nouzi :-)

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

Věčný optimista a trochu také blázen (v dobrém slova smyslu). Především se věnuji fotografování a v posledních letech se soustřeďuji na dálkové pochody spojené s dobročinnými úmysly. Zajímám se také o východní kulturu, o buddhismus, hinduismus a o to jak inspirovat lidi a udělat svět lepším.
O mých dobročinných projektech píšu blog Cesta za sny.

Napsat komentář