Život města Tanger, brány do Maroka

Loďky se houpou na olejnaté hladině, všude páchnou tlející ryby a mladí rybáři beze studu obdivují mojí přítelkyni. Právě jsem se vylodil z trajektu z andaluského Algeciras a poprvé v životě vstoupil na africkou půdu. Bylo to už před pár lety, tehdy jsem byl poprvé v orientu. V marockém Tangeru. 

Vlastně ano, takhle nějak jsem si Maroko představoval. Země z pohádek tisíce a jedné noci. Tanger na mě zapůsobil mocně. Najednou, jakoby všechny ty cestopisy, ty příběhy sáhibů, volání muezzinů, tisíce hvězd na nebi, ty vzdálené horizonty, rozpálené ulice, vůně máty, jako by to vše vystoupilo z knih a dokumentárních filmů a oživlo. Jen tenký pruh moře dokáže poklidný španělský přístav oddělit od hlučného, barevného a životem kypícího severoafrického světa.

Promenáda poblíž přístavu.

Promenáda poblíž přístavu.

Tanger.

Tanger.

Tanger má za sebou prapodivné období, kdy byl v polovině minulého století prohlášen za tzv. „Interzónu“, území, spravováno několika státy, bylo v podstatě nezávislým územím s velmi tolerantní politikou vůči všemu. V Tangeru se neplatilo clo, daně, volně k sehnání byly jakékoli drogy, homosexuální a dětská prostituce kvetla, město bylo plné pašeráků, narkomanů, pochybných existencí.

Uvolněná atmosféra přivedla do města mnoho spisovatelů beatnické generace, William Borroughs, Jack Kerouac, Paul Bowles, Allen Ginsberg a spousta dalších nacházela v Tangeru přístav pro svojí inspiraci, ale i prostor k uspokojení svých drogových závislostí. Vynikající knihou, popisující poměry tohoto období Tangeru, je Nahý chleba od marockého autora Muhamada Šukrího, který žil na ulici v tomto období a kniha je jakousi jeho autobiografií.

Tanger.

Tanger.

Ten půvabný tangerský život probíhá především v starobylé medině, zdvihající se strmě nad přístavem, hodiny můžete bloudit v úzkých uličkách, pozorovat ženy z horských kmenů, prodávající na ulici zeleninu, můžete popíjet sladký mátový čaj v podnicích na náměstíčku Petit Socco, nebo se nechat zlákat jedním z mnoha falešných průvodců, který vám samozřejmě chce město ukázat „bezplatně“. V Tangeru je toho k vidění spousta, zbytky fénického osídlení, opěvněná kasbah se sultánským palácem Dar el Makhzen atd.

Dar el Makhzen.

Dar el Makhzen.

Ženy z horských kmenů.

Ženy z horských kmenů.

ZNC_LifeStraw_Banner_300x451pxHlavní krása města ale spočívá ve vibrující energii tohoto místa, kde se po staletí střetávaly kultury, různorodé sociální vrstvy obyvatel, dobrodruzi, uprchlíci, umělci. A tak je, dle mého názoru, tím nejhezčím zážitkem z Tangeru, pořádná procházka městem, pozorování nedalekých andaluských břehů z mnoha vyhlídek, popíjení čaje a snění o dalších vzdálených horizontech v blízké Evropě, nebo naopak o nekonečných afrických dálkách, které jsou všechny na jih od vás. O tom je divoká duše města Tanger.

Tento článek vznikl za podpory srovnávače zájezdů NewTravel.cz. Zde najdete přehled zájezdů do Maroka.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!

Cestoval jsem častěji a stále dál, až jsem jednoho dne odešel z pozice v cestovní kanceláři a zůstal na cestě nadobro. S radostí jsem tento osud přijal a od 6. března 2013 žiji život na cestách.
V listopadu 2017 vyrážím na kole do z Irska do Asie.

Napsat komentář