Velké Losiny - zámek

Z lázní do brány Jeseníků (tedy z Velkých Losin do Šumperka)

Dnes se vydáme na nenáročnou, přibližně dvacetikilometrovou túru. Vyrazíme z lázeňského městečka Velké Losiny do Šumperka, kterému se někdy přezdívá brána Jeseníků.

Půjdeme převážnou část trasy po zelené turistické značce, jen poslední 4 kilometry z Černých polí u Vikýřovic dojdeme na nádraží do Šumperka po žluté.

Velké Losiny i Šumperk jsou solidně dosažitelné vlakem. Z Šumperka jezdí přímé vlaky do Zábřehu či Olomouce a Brna, takže si můžete naplánovat i návrat až ve večerních hodinách.

Do Velkých Losin se dostanete vlakem ze Šumperka, přičemž dopravu na trati (železnice Desná) provozuje soukromý dopravce.

Nádraží ve Velkých Losinách

Nádraží ve Velkých Losinách

Od nádraží Velké Losiny se vydáme k informačnímu centru, kde narazíme na zelenou turistickou značku. Po ní se vydáme směrem k zámeckému parku. Zároveň míjíme známou ruční papírnu Velké Losiny a hodně příležitostí k ubytování včetně autokempu Mlýn.

Zámek Velké Losiny

Zámek Velké Losiny

Po chvíli nás čeká jeden z mála silničních úseků na trase, a sice když se od Velkých Losin blížíme do Rapotína, obce s bývalými sklárnami či zemědělským muzeem veteránů.

Nad Rapotínem - pohled směrem k Velkým Losinám

Nad Rapotínem – pohled směrem k Velkým Losinám

Po přibližně 4 kilometrech od startu dnešní túry se za Rapotínem dostáváme do lesa. Procházíme nad osadou Terezín (jsme v nadmořské výšce 485 m) a za další kilometr přijdeme ke Granátové skále. Informační cedule tady hlásí, že „ještě v polovině 20. století bylo možné zde sbírat úhledné granáty, tvořené až 3 cm velkými červenohnědými krystaly almandinu“. I když jsme se snažili, tak žádné zbylé drahokamy jsme tu už nenašli. Ale místo je to i tak pěkné, třeba i na svačinkovou pauzu.

Granátová skála

Granátová skála

Od Granátové skály scházíme do Sobotína. První informační cedule s rozcestníkem je u Diakonie – domova pro seniory. Hned vedle se nachází bývalá silniční mýtnice z roku 1864.

Mýtní stanice v Sobotíně z r. 1864

Mýtní stanice v Sobotíně z r. 1864

Za mýtnou stanicí začneme stoupat k Farskému vrchu. Místy se otevírají krásné výhledy směrem k Pradědu a dalším jesenickým tisícovkám.

V pozadí Praděd a další jesenické tisícovky

V pozadí Praděd a další jesenické tisícovky

Nejhezčí výhled je pak z Prostřední skály (vrchol skály je v nadmořské výšce lehce přes 700 m). Od turistického rozcestníku je potřeba k samotné skále jít po neoznačené pěšině cca 200 metrů.

Na vrcholu Prostřední skály

Na vrcholu Prostřední skály

Za Prostřední skálou už pomalu, ale jistě scházíme do civilizace, a sice přes Příčnou stráň a Černá pole. Cesta je to poměrně příjemná s občasnými výhledy, tady už hlavně do údolí směrem k Vikýřovicím a Šumperku. Pokud budete mít čas, můžete ve Vikýřovicích navštívit muzeum silnic. Z Vikýřovic jsou to pak necelé 4 kilometry na šumperské nádraží.

Rozcestník - Černá pole, 4 km před cílem naší túry

Rozcestník – Černá pole, 4 km před cílem naší túry

Most přes říčku Desná

Most přes říčku Desná

Na celé trase je poměrně dost turistických přístřešků, kde se dá schovat či posvačit při nepříznivém počasí, popř. by se daly využít i pro bivak, pokud byste se do této lokality vydali na více dnů. (Samozřejmě při zachování všech pravidel správného chování v lese. Ale pořád jsem tak nějak toho názoru, že pokud si večer roztáhnu někde spacák, nerozdělávám oheň, neplaším zvěř, nic neničím a ráno si sbalím spacák, sním nějaký ten chleba a hned vyrazím dál, tak by to nikomu a ničemu nemělo či nemuselo vadit.)

Jeden z přístřešků na trase Velké Losiny - Šumperk

Jeden z přístřešků na trase Velké Losiny – Šumperk

Na trase jsou občas celkem zarostlá místa, takže možná je vhodnější sem vyrazit na jaře či na podzim, než vyrostou všechny ty trávy, kopřivy a keříky.

Mírně zarostlá pěšina na trase Velké Losiny - Šumperk

Mírně zarostlá pěšina na trase Velké Losiny – Šumperk

Zase na druhou stranu je to znamení, že tuto túru absolvuje málo lidí (my v krásnou srpnovou sobotu potkali jen jednoho cyklistu u Granátové skály, jinak turistu žádného) a vy si tak užijete trochu té „divočiny“.

 

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!

Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články ze tří desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Kambodža, Laos, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
“ Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“

Napsat komentář