Vánoce v Asii: 05. Neturisti na výletě k deltě řeky Mekong

Vánoce jsou za námi a já musím pokorně uznat, že psát tento blog je pro mne časově čím dál náročnější. Je to asi dáno tím, že tady se prostě žije rychle (a někdy i zběsile). Neexistuje zde totiž nic takového, jako je klasická vánoční pohoda, která nám dává prostor, abychom trávili čas s rodinou a využili těch pár dní pracovního klidu k svátečnímu relaxu.

Rozhodli jsme se, že si tuto atmosféru pokusíme přiblížit alespoň trochu a že na Vánoce přeletíme ze Saigonu do Thajska, kde strávíme několik dnů na některé ze zdejších pláží. Ještě těsně předtím jsme ale přece jen (jednou nešli večer na sodžu, a tak na druhý pokus) absolvovali šílený výlet k deltě řeky Mekong.

Samo místo, kde se tato řeka vlévá do Jihočínského moře, působí impozantně. Nabízí jak nekonečnou vodu všude okolo vás, tak sítě úzkých kanálů, které tvoří hlavní dopravní tepny zdejšího „gondoliérského“ života.

Vietnamští gondoliéři v kanálech na Mekongu.

Vietnamští gondoliéři v kanálech na Mekongu

Hlavní benátskou turistickou atrakci zmiňuji ne náhodou, neboť i návštěva Mekong delty umí být tak turistická, že skoro nevidíte rozdíl mezi ní a ztrátou času v Imaxu při koukání na Spidermana trojku a pojídání popcornu. Vietnamské agentury, které vozí turisty autobusem ze Saigonu a zpátky, mají program pro své ovečky do posledního puntíku naplánovaný, včetně přesné trasy, návštěvy konkrétních obchodů, restaurací, „kulturního“ programu, ochutnávky místních specialit, zastávky v rozlehlém giftshopu na dálnici atd. Prostě vodí si vás úplně stejně na gumičce jako naše média české prezidentské kandidáty z jedné zbytečné a pro nikoho zajímavé debaty na druhou. Když vás průvodci tlačí zase na další místo, často míjíte přístřešek, v němž je usazena jiná skupina turistů, která přihlíží něčemu, o čemž už nyní víte, že bude čekat za pár minut i na vás.

Jakkoliv je místo v přírodě, které je tvořeno množstvím malých ostrovů, svým způsobem krásné a pro nás v mnohém velmi exotické, nekompromisní agenturní režim tento prožitek zcela otupí. Jediná možnost, jak obrátit hrůzu zrutinizovaného průvodce s image vietnamského Elvise Presleyho ve štěstí, bylo pokusit se rigidně nalinkovaný režim proměnit v chaos a noční můru všech průměrných turistických pracovníků. No, a protože Punk’s Not Dead, tak tedy God Save the Guide!

Průvodce Safa ukazuje turistům, že se nebojí ani včel.

Průvodce Safa ukazuje turistům, že se nebojí ani včel.

To, že má ve skupině tři mládence, kteří si dají první pivo už v deset dopoledne, Elvis ze začátku mylně považoval jako důvod pro „nepředstírané“ familiérní a uznalé poplácávání ve smyslu „jsem rád, že tady nemám jen samé suchary“. Jenže pak mu postupně úsměv tuhnul. Každá lednička s nápoji nám vždy vydala, co jsme chtěli. Každých pět minut jsme se někam ztratili, neustále jsme opouštěli prohlídkovou trasu a chodili úplně jinam. Elvisův pobočník se tak naběhal, než nás vždy našel, že už pak raději chodil jen za námi. Vietnamci nevydrží popíjet tolik jako my, kluci z Jižní Moravy, jimž byl alkohol v podstatě dán do vínku, takže když viděl, jaké obří množství piva (z jeho pohledu, nikoliv z našeho) jsme byli schopni zkonzumovat, dostal strach nám cokoliv říkat. Jeho prosebné „pojďte, prosím, pánové tady tudy, ne tam, ne tam“ jsme dokázali ignorovat natolik okázale, až jsem se začal trochu bát, že se co nevidět rozpláče.

Kouzlo nechtěného přinesla zastávka v místě, kde nám chtěli předvádět, jak se z cukrové třtiny vyrábí pálenka. Elvis si možná na chvilku myslel, že když je líh nalitý do obří lahve, v níž spí věčným spánkem stočené klubko kober a mloků, raději to pít nebudeme. Naivka… Ochutnali jsme samozřejmě důkladně vše. Dokonce jsme se na chvíli i ujali role samozvaných rozlévačů onoho nápoje ostatním turistům. Hrdinů, kteří nechtěli před svými manželkami ztratit tvář, se nám nakonec podařilo vyrobit docela dost. Až mne trochu mrzí, kolik chudáků hadů budou muset zase zabít, aby mohli doplnit to, co jsme jim tam společně s ostatními odvážlivci spotřebovali.

Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Jejich pálenka byla mimořádně chutná.

Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Jejich pálenka byla mimořádně chutná.

Pobočník nás samozřejmě neměl šanci zvládat, a tak jsme viděli, jak se k nám stále častěji přibližuje Elvis, který už se vůbec nesmál, jen starostlivě říkal: „Jé, vy máte zase pivo? A nedáte si radši čaj? Teď půjdeme totiž všichni na čaj.“ Šli skoro všichni – chyběli jen tři Moraváci a jeden už jejich dvorní naháněč. Věděli jsme, že součástí každého podobného dýchánku je rovněž i naprosto nezajímavá prezentace čehosi, co chtěli, abychom si pak koupili. Musím spokojeně říci, že se nám hladce podařilo nezúčastnit ani jedné z nich.

Soulodění turistických kocábek na jednom z ostrovů na Megongu.

Soulodění turistických kocábek na jednom z ostrovů na Mekongu

No tak ale ruku na srdce – co jste dělali před vánočním víkendem vy? Přes den sháněli na poslední chvíli dárky a večer šli na pivo, že? My jsme žádné dárky shánět nemuseli, a tak jsme si to pivo dali rovnou. Karma nám sice za to vše ráno tak trochu nechala uletět letadlo do Bangkoku, ale to se holt stane. Až tedy v podvečer jsme na čas úspěšně uzavřeli pobyt ve Vietnamu, vzali další spoj do Thajska a začali se těšit na sladké „štědrovečerní“ nicnedělání na pláži. Že se to úplně nepodařilo, protože nám opalovací počasí zkazil jakýsi tajfun z Filipín, o tom napíšu zase něco příště.

P.S.: Ale jinak ten Elvis (jmenoval se Safa) má moje uznání. Svoji práci dělal dobře, choval se důstojně, ale i energicky, uměl dobře anglicky a asi byl pro ostatní turistické skupinky nakonec i docela zábavný. To jen my jsme takoví trochu neturisti, což ale on nemohl tušit, stejně jako ani chlapík, který nám předešlou noc asi tak okolo půlnoci tenhle výlet v jednom z barů prodával. Safa jen chtěl, abychom si to užili stejně jako ti ostatní turisti a abychom o nic nepřišli. Uznávám, že je to férová starost, takže zodpovědně prohlašuji: Safo, nakonec jsme si to s tebou fakt užili!

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

Napsat komentář