IMG_0196_Fotor

Tygří klášter Wat Pha Luang Ta Bua, provincie Kanchanaburi, Thajsko

Pokud se chystáte navštívit Thajsko a jeho proslulé ostrovy a pláže, tak jako zpestření pobytu doporučuji navštívit na dva až tři dny provincii Kanchanaburi, která leží 130 km západně od hlavního města Bangkok.

Tahle krásná provincie nenabídne křišťálově čisté
moře, ale za to skrývá tři turisticky lákavé poklady. Prvním z nich je bez pochyb most přes řeku Kwai známý z filmového a knižního zpracování. Další turistickou lahůdkou je národní park Erawan, který nabízí sedm stupňů vodopádů a pohádkové jezírka, ve kterých se můžete bez problémů koupat.

Poslední turistickou zajímavostí je klášter Wat Pha Luang Ta Bua, který se nachází asi 40 km od města Kanchanaburi.

Klášter není známý tím, že zde žijí mniši v míru s Buddhou, ale hlavně tím, že zde žije několik desítek tygrů a z celého světa si je turisté přijíždějí hladit a hrát si s nimi.

Motocykl a vlak.

V horkém počasí byl skútr nejlepší dopravní prostředek.

My jsme samozřejmě neváhali a chrám jsme navštívili a můžu napsat už teď, byl to zážitek na celý život!

Cedule s návodem, jak se v areálu chovat.

Stručný návod který popisuje jak přežít.

V půjčovně motocyklů jsme si vypůjčili skútry a vydali se do 40 km vzdáleného kláštera. Po necelé hodině příjemné jízdy se před námi objevuje vjezd do tygřího chrámu. Skútry pohodlně parkujeme přímo u pokladny a kupujeme lístky za 500 bathů na osobu. Máme chvíli čas, tak se vydáváme nasytit do místní jídelny. Kupodivu zjišťujeme, že se zde za jídlo přímo neplatí. Je zde jen kasička, do které můžete hodit vámi zvolenou částku. Po vydatném obědě jsme vyzváni, abychom se přesunuli ke vstupu do areálu, kde jsme měli podepsat souhlas s tím, že bereme jakékoliv riziko na svoji zodpovědnost.

Zpocenou a třepající se rukou papíry podepisuji!

Při vstupu do areálu se každého návštěvníka ujímá asistent, který má na starosti bezpečnost a pořizuje vám po celou dobu fotky s tygry.

Mnich stojící u ležícího tygra.

Místní mniši s tygry.

Já tedy nevím, čím mi můj asistent zajišťoval bezpečnost, protože jsem u něj a ani u nikoho jiného neviděl žádnou pušku nebo uspávací injekce. Byl to zvláštní pocit ale o to větší adrenalinový zážitek.

Tygr.

Jako by čekal na svoji kořist :-) .

Během krátké cesty k tygrům se od mého průvodce dozvídám spoustu zajímavých informací, které trochu mění můj pohled a názor na tento tygří chrám.

Když v roce 1999 místní obyvatelé přinesli mnichům do chrámu nalezené tygří mládě, které by ve volné přírodě pravděpodobně nepřežilo, tak nikdo netušil, že o několik let později se budou mniši starat o několik desítek zachráněných tygrů. S přibývajícím počtem tygrů úměrně rostly finanční náklady a nebyla jiná možnost, než klášter otevřít a zpřístupnit turistům.

Vím, že předvádění zvířat turistům a především těch divokých je vždy ošidné a spousta lidí to odsuzuje, ale klášter si byznys s tygry nevybral a vlastně k tomu přišel úplnou náhodou.

Všímám si, že mezi návštěvníky je spousta místních obyvatel, což je dobré znamení.

Tygr ležící na zemi.

Poobědová siesta.

S mým průvodcem docházíme na místo, kde tygři po obědě odpočívají a polehávají. Dostávám jasnou instrukci, že se můžu fotit a mazlit s tygry, jak jen budu chtít. Jsem trochu v šoku a vybírám si vzhledově toho „snad“ nejhodnějšího tygra. Už při přiblížení cítím v sobě zvláštní pocit. Asistent mě pobízí, ať si tygra pohladím. Po chvíli napětí zavírám oči a ruku pokládám na tygra. Je to neskutečný pocit cítit jejich energii a sílu. Člověk si uvědomí v tu chvíli, jak je vlastně sám proti přírodě bezmocný.

Člověk s tygrem.

Nezapomenutelná chvíle.

Sám na sobě pozoruji, jak se otrkávám a začínám tygry brát jako domácí kočky a ztrácím před nimi respekt. Můj asistent si toho všímá a upozorňuje mě, že mám být pořád na pozoru. Tygr je šelma a člověk nikdy neví, co může udělat.

Dalším programem je cesta s tygry na vodítku do uměle vytvořeného kaňonu, kde tygři tráví většinu času.

Tygr na vodítku.

Na takové procházce by se cítil (ne)bezpečně každý.

Do potící se ruky dostávám vodítko a s tím i upozornění, ať držím vodítko raději na volno, kdyby náhodou :-) .

Pocit vést tygra na vodítku bych přirovnal k adrenalinovým zážitkům typu bungee jumping, jízda ve sportovním autě atd. Samozřejmě, že to nejsem já, kdo vede tygra, ale naopak. Ani si nedokáži raději představit, co by nastalo, kdybych se tygra snažil na vodítku přitáhnout.

Kaňon s tygry.

Uměle vytvořený kaňon.

V uměle vytvořeném kaňonu nás čeká přednáška o historii tygřího klášteru a diskuze o životě tygrů a jejich způsobu výchovy. Bylo zde spoustu odpůrců, kteří měli spoustu otázek. Ale nakonec jsem si všiml, že odcházeli s úsměvem na tváři, což jsem uznal jako dobrou vizitku klášteru.

Po odpolední prohlídce tygřího klášteru jsem totálně vyčerpán a zpáteční jízda na skútru bude pro mě vysvobozením. Ale za to jsem nabit energií a zážitky, které se ve mně budou držet hodně dlouhou dobu.

Tento článek vznikl za podpory srovnávače zájezdů NewTravel.cz. Zde najdete přehled zájezdů do Thajska.

Pokud se vám náš článek líbil, nejlépe nás odměníte jeho lajkováním a sdílením s vašimi přáteli nebo lajknutím naší stránky ŽivotNaCestách.cz na Facebooku. Děkujeme!

5 komentářů u „Tygří klášter Wat Pha Luang Ta Bua, provincie Kanchanaburi, Thajsko“

  1. Nechápu, jak někdo může navštívit takové místo. Co to má být za zážitek, hladit si tygra, který je zcela evidentně zdrogovaný? Který místo toho, aby běhal v džungli a žil život, který by si zasloužil, jen leží v řetězech? V Thajsku jsem byl, ale k tomuto mám obrovský odpor a nikdy podobné místo nenavštívím. Když vidím takové fotky, tak cítím neskutečný vztek a lítost zároveň. Je to odporné…

    1. No, co k tomu říct, Jakube… Já v Thajsku byl a ze stejného důvodu jsem se nakonec rozhodnul tak, že jsem toto místo taky nenavštívil, ale na druhou stranu je spousta lidí, kteří to berou jinak a chápu, že to pro ně může být nezapomenutelný zážitek a nehodlám jim to a ani nebudu brát. Sto lidí, sto chutí a sto názorů a každý to má jinak a dívá se na věci jinak a má na to plné právo a já za to nikoho nesoudím.