Archiv pro štítek: Cyklo

Deník z cesty na kole z Irska do Istanbulu a dál – Díl 1.

Stalo se to letos v únoru v Mnichově, vrátil jsem se z Maroka a v Německu mi byla zima. Hodiny jsem bloudil kolem drahých obchodů a restaurací, podivných parků a útulných hipsterských kaváren. A na rohu stál pes, který vypadal jako posel pekelný, černý jako uhel, ale s očima světlemodrýma jako mořská laguna. Pokračování textu Deník z cesty na kole z Irska do Istanbulu a dál – Díl 1.

Cestoval jsem častěji a stále dál, až jsem jednoho dne odešel z pozice v cestovní kanceláři a zůstal na cestě nadobro. S radostí jsem tento osud přijal a od 6. března 2013 žiji život na cestách.
V listopadu 2017 vyrážím na kole do z Irska do Asie.

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Ždímání suché houby (díl 9.)

V Capurganá už pak znovu začínala civilizace a jezdila odtamtud přes záliv Urabá pravidelná lodní linka do Necoclí a do Turba, odkud Panamerická dálnice pokračovala dál na jih, až do Argentiny. Měl jsem posledních čtyřicet dolarů a rezavé rozbité kolo, kterému ze čtyřiadvaceti fungovaly pouze čtyři převody, a žádný telefon ani počítač, se kterým jsem si plánoval v Kolumbii nějaké peníze vydělat.  Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Ždímání suché houby (díl 9.)

Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Skrz Karibské moře (díl 8.)

Měl jsem to v hlavě půl roku. Půl roku jsem přemýšlel, jaké to bude, dva měsíce jsem nedočkavě svištěl Střední Amerikou a naráz to bylo tady. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Skrz Karibské moře (díl 8.)

Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Znovu na jih (díl 7.)

Dal jsem se nahoře v Kanadě postupně dohromady, obstaral si léky, našel a vyzdobil si malý byt, dokonce jsem si do něj pořídil i vánoční stromeček; můj druhý Štědrý večer byl ale opět spíš smutný, vlastně tím víc, že jsem se jenom sám opil a skončil ve strip klubu, odkud mě po dvou pivech stejně vyhodili. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Znovu na jih (díl 7.)

Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Volání divočiny (díl 5.)

V Che-Fej jsem zůstal deset týdnů, pracoval jsem nejdřív jako dělník při rekonstrukci baru, potom jako barman a nakonec jsem vytvářel webové stránky, loga a grafiku pro lidi, kteří do baru přicházeli. Byl to jednoduchý, bezstarostný život, protože práce nebylo mnoho, peněz jsem skoro nepotřeboval, protože pití bylo zadarmo a jídlo pohádkově levné, čínské holky po mně, jako po kudrnatém bělochovi se zelenýma očima, letěly a kluci mi platili pití v baru, protože mít bílého kamaráda je v rasistické Číně věc prestiže. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Volání divočiny (díl 5.)

Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Konec Hedvábné stezky (díl 4.)

Rtuť teploměru naráz během tří dnů vyšplhala z mínus patnácti na plus pětatřicet. Stezka mě vedla ujgurskou provincií Sin-ťiang přes tři tisíce kilometrů dlouhou poušť. Dny měly neurčité obrysy vizí starce s počínajícím šedým zákalem a byly povětšinou horké, prašné a zmučené větrem. V poušti rudé jak Áresovy slzy jsem měřil vzdálenosti na dny a další cíle na měsíce. Špinavá voda páchla. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Konec Hedvábné stezky (díl 4.)

Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Šíleně zvláštní vlak Transasya Ekspress (díl 3.)

Transasya Ekspress

Úplně zadarmo mě u sebe nechal bydlet jistý Omer Yakar, začínající lékař, Kurd, původem z Istanbulu, který kvůli náročnému rozvrhu ve městě nikoho pořádně neznal a byl rád, že má spolubydlícího. Na oplátku jsem mu v bytě aspoň vařil a uklízel. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Šíleně zvláštní vlak Transasya Ekspress (díl 3.)

Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Sbohem, Evropo (díl 2.)

Rána při průjezdu Albánií, Makedonií a Řeckem začínala být mrazivá, zkřehlý stan se těžko balil a černý bicykl v noci vždycky zbělel pod nánosem jinovatky. Dny byly zoufale krátké a dlouhé noci přicházely náhle a bez varování, aby mě na šestnáct nekonečných hodin uvěznily v nudě temného zmrzlého stanu, kde jsem dlouhé hodiny ležel, civěl do stropu a čekal na rozbřesk. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Sbohem, Evropo (díl 2.)

Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.

‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy (díl 1.)

„Všechny velké příběhy o lásce mají jedno společné: aby ses dobral konce, musíš vždycky naprosto ignorovat všechny zákony pravděpodobnosti.“ – Beau Taplin.

Asi jsem si to vzal k srdci, protože když mě v létě 2014 opustila dívka, o které jsem byl skálopevně přesvědčený, že si ji jednoho dne vezmu, rozhodl jsem se jeden takový příběh napsat a upřímně, moje startovní vyhlídky nebyly zrovna přívětivé: byl jsem tehdy odhodlaný získat Ji stůj co stůj zpátky, jenomže Ona na konci léta odletěla do Jižní Korey, já neměl ani na letenku a především mi na jaře toho roku začala komplikovat život Crohnova choroba, která mě stála dvacet kilo živé váhy a zahrnovala mě takřka nekonečným krvavým průjmem. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy (díl 1.)

Hodina letadlem, půlden autem, nebo 15 dní na kole – Panevropská cyklostezka z Prahy do Paříže

Tři země, tři historická centra, tři kultury, to vše a ještě mnohem více spojuje jedno – Panevropská cyklostezka. Původně vznikla jako nástupkyně středověké „Zlaté cesty“, která spojovala Prahu s Norimberkem, postupně se rozrůstala až do dnešní podoby a zastavila se ve městě světel, Paříži.

Pokud máte rádi diverzitu Evropy, nevadí vám otlačený zadek z dlouhých cyklotripů a máte alespoň trochu dobrodružnou povahu, „Panevropská“ vás volá. Pokračování textu Hodina letadlem, půlden autem, nebo 15 dní na kole – Panevropská cyklostezka z Prahy do Paříže

Často se ztrácím, abych se pak mohl lidí zeptat na cestu a zpříjemnil tak den sobě i ostatním. Mám rád svůj život, s lehkovážností sobě vlastní zkouším nové věci a tak nějak celkově jsem většinu času prostě rád.

Dánský ostrov Fyn na kole a zkušenosti holky, co s ním „nekamarádí“

Nedávno jsem oslavila „čtvrtstoletí“ a na kole si připadám trochu jako moula. Přesto jsem na něm šlapala celých 9 dní na dánském ostrově Fyn s partou neuvěřitelně milých lidí. Jak se tohle proboha mohlo stát?

Pokračování textu Dánský ostrov Fyn na kole a zkušenosti holky, co s ním „nekamarádí“

Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.

Amsterdam a kolo – dopravní prostředek i životní styl

Kdo bydlí v Amsterdamu a nemá kolo, jako by nebyl. I takto by se dalo nahlížet na typického obyvatele hlavního města Nizozemska. Pokračování textu Amsterdam a kolo – dopravní prostředek i životní styl

Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články ze tří desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Kambodža, Laos, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
“ Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“