První dojmy z Kolumbie – tak trochu jiný svět, rušná města, život se žije na ulicích

Když překonáte počáteční předsudky a obavy z drogové mafie na každém rohu, Kolumbie se vám odvděčí neopakovatelnou atmosférou a kulturní i přírodní rozmanitostí, kterou byste těžko hledali jinde na světě. Ano, přiznávám, jsem zaujatá. Strávila jsem v Kolumbii dva roky života a doufám, že se tam vždy budu vracet. Stala se mým druhým (nebo už třetím, čtvrtým??) domovem. Ale osobně jsem otestovala na své mamince (necestovatelce), že se vám Kolumbie dostane pod kůži za mnohem kratší dobu.

Ruch města neustane ani po soumraku, vždyť je taky teprve šest hodin…

Rušné ulice

Po příjezdu čekejte jiný svět, obzvláště pokud jste zatím žádnou jinou latinskoamerickou zemi nenavštívili. Rozdíly, které možná nejsou na první pohled tak zjevné, vás postupně obklopí. Neutichající čilý ruch na ulicích ve městech, lidé, kteří se neustále o něčem baví, dohadují, kteří vás osloví, třeba jen aby se zeptali, jak se máte. Pokud umíte aspoň trochu španělsky, určitě si popovídáte. A pokud ne, pomůžete si úsměvem.

K tomuto ale bohužel také patří neustálý tlak něco vám prodat. Od nejmenších drobností po průvodcovské služby. Evropan není běžně zvyklý na to být obklopen prodejci, co mu něco vnucují, pokřikují na něj a podobně. Chvilku mi trvalo, než jsem se naučila s klidem všechny odmítat, ty dotěrnější klidně i ostřeji. Lidé živící se pouličním prodejem samozřejmě atakují mnohem raději vyděšené turisty, protože jsou snadnější obětí. Buď proto, že neznají skutečnou cenu nabízené věci a zaplatí více, než je nutné, nebo protože jsou tak nesví, že koupí i to, co nechtějí. Nenechte se zaskočit a s klidem a úsměvem si jděte za svým cílem mezi všemi těmi postavičkami z ulice.

Minuty! Minuty do všech operátorů!

Nejvíce rozdílů najdete v drobných detailech každodenního života, v tom, jak se věci zařizují a dělají. Potřebujete si zatelefonovat? Nemusíte kupovat SIM kartu, stačí vám znát telefonní číslo a zavoláte si z ulice od některého z pouličních prodejců „minut“.

U malých stánků nebo přímo u osob s oranžovými a žlutými vestičkami si můžete koupit hovory do všech telefonních operátorů. Takové malé, někdy chodící pouliční telefonní budky…

Jak se neztratit v dopravě

Potřebujete někam dojet MHD? Můžete si autobus „chytit“ na ulici – až uvidíte, že jede ten váš, mávnete na něj a on vám zastaví, zastávky a jízdní řády tady nikde nenajdete. Autobusy nějaké jízdní řády mají, jen jsem nepřišla na to, kde se dají najít. Paradoxně když se zeptáte lidí, oni vám to řeknou. Nebo si vezměte taxi. Zajistit se dá mávnutím na ulici nebo telefonátem na taxi službu. A není to až tak drahá záležitost (pokud si pohlídáte řádné nastavení a zapnutí taxametru, nenechte se obrat jen proto, že jste cizinci!!). Ve velkých městech (Bogota, Medellín, Cali, Bucaramanga…) pak fungují také organizované autobusy modernější, s nástupními zastávkami a platbou čipovými kartičkami.

Placení v autobusech – někdy platíte přímo u řidiče poté, co prolezete turniketem, někdy si sednete a poté vás zkasíruje osoba k tomu určená a většinou označená vestičkou dané společnosti.

Na kole se městem také můžete proplétat, ale zatím to moc zvykem není. Kolo není bráno jako dopravní prostředek, spíše jako sportovní náčiní, takže na večerní tréninky a projížďky nebo víkendové výlety.

Čeho ovšem uvidíte na ulicích mraky, jsou motorky. Ve městech zejména menší motorky a skútry, výjimkou ale nejsou ani velké terénní mašiny. Města jsou jich plná. Pro mě to bylo poprvé, co jsem jich viděla takové množství. Samozřejmě, v Kolumbii nikdo nemusí řešit zimu, jediné, co může použití tohoto dopravního prostředku znepříjemnit, je déšť.

Na začátku se systém dopravy v centru města může zdát hodně nepřehledný. Ale zvyknete si.

Tržnice – škola života

Další můj oblíbený tip pro ty, co přicestují do Kolumbie, je, aby ovoce a zeleninu nakupovali na trzích. Kromě většího výběru a levnějších cen si můžete procvičit španělštinu a naučit se smlouvat. To se vám bude hodit, když potom budete třeba cestovat dálkovými autobusy. Zjistila jsem, že u těch se dá cena většinou o něco málo snížit. V každém případě nic nedáte za to, když se zkusíte zeptat „Kolik je nejnižší cena, za kterou mi to můžete prodat?“. A pak se můžete vydat na objevování krás celé země.

Tržnice – místo, kde potkáte skutečné domorodce, naučíte se smlouvat a nevyjdete z úžasu nad všemi těmi druhy ovoce a zeleniny.

Postupně budou přibývat články o Kolumbii, běžném životě, tipech na cestování, cokoliv, co by vás mohlo zajímat. Neváhejte sami navrhnout téma například do komentáře pod článkem!

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!

Optimistka, idealistka a příležitostná fotografka. Snažím se přijít na to, jak změnit svět k lepšímu. I když v tuto chvíli jsem se rozhodla soustředit na menší cíle jako třeba objevit, kdo vlastně jsem a co můžu světu nabídnout. Moje další zážitky a fotky z cest životem najdete na mém blogu, píši také o svém setkávání s kávou na http://www.kavovelisty.cz/

1 komentář u „První dojmy z Kolumbie – tak trochu jiný svět, rušná města, život se žije na ulicích“

Napsat komentář