Polární dobrodružství Toma Creana

Scott, Shackleton, Endurance, Terra Nova, Discovery, Amundsen. Kdo se zajímá o polárníky, dobyvatele, expedice, tomu jistě nebudou tato jména neznámá. Výpravy, z kterých se tají dech, vybavení, které bychom si dnes nevzali ani na túru na Šumavě. Stačí jen sehnat dostatečný počet bláznů a dobrodružství, které ani filmaři nevymyslí, může začít.

Půlroční uvíznutí v ledu, 800 námořních mil pramicí po Jižním ledovém oceánu, několikaměsíční bivak na pustém ostrově, neskutečné přechody ledovců a to vše v nejnehostinnějších oblastech světa. A co mají všechny tyto příběhy společné? U všeho byl Tom Crean, mimo Irsko sotva známý dobrodruh, milovník psů, člověk se skvělým smyslem pro humor a neuvěřitelnou vůlí překonávat nemožné.

Tom Crean se narodil v roce 1877 v obci Annascaul, v západním Irsku, do rodiny drobného farmáře. Ve svých patnácti letech se po hádce s otcem rozhodl odejít z domu, upisuje se Britskému královskému námořnictvu a z irského přístavu Cobh vyplouvá na moře.

Tom Crean

Discovery

Námořník Crean několik let putuje světem křížem krážem, až se mu stane osudný rok 1901, kdy slouží na Novém Zélandu. Zde se začne psát neuvěřitelný příběh, který nemá obdoby. Na Novém Zélandu se Crean setkává s kapitánem Robertem Falconem Scottem, který je tou dobou již velitelem expedice Discovery. Jeden z mužů Roberta Falcona Scotta dezertuje a Scott tak potřebuje doplnit výpravu o ještě jednoho námořníka. Crean se jako dobrovolník do expedice Discovery přihlásí. Na palubě Discovery je také badatel Ernest Shackleton, ani jeden ještě netuší, co pro ně osud nachystal v budoucnu.

Začíná závod o dobytí jižního pólu. Expedice Discovery, která trvala od roku 1902 do roku 1904, slaví úspěch. Robert Falcon Scott, Dr. Edward Wilson a Ernest Shackleton se dostávají 480 mil od jižního pólu, to bylo nejblíže, co se doposud člověk dostal, sužováni kurdějemi se všichni dopotácí na základnu..
Posádka se vrací do Velké Británie a s ní i Crean, kterého v příštích letech čeká obvyklá služba u námořnictva. Robert Falcon Scott se však připravuje na jeden z nejpozoruhodnějších „závodů“ v historii – závod o dobytí jižního pólu a pro příští expedici Terra Nova s Tomem Creanem počítá.

Discovery.

Terra Nova

Terra Nova dosáhla Antarktidy v roce 1911, posádka buduje základnu a čeká několik měsíců na jaro, kdy se pěšky vydá k póĺu. V únoru 1912 se členové expedice dostávají pouhých 150 mil od jižního pólu, Scott je však nucen poslat část výpravy zpět. Do této chvíle ušli 750 mil. Crean, Bill Lashly a navigátor Teddy Evans se teď musí otočit a vyrazit zpět. Scott a jeho muži pokračují v závodu o dobytí jižního pólu.

O sedm týdnů později se Crean, Evans a Lashly nacházejí 34 mil od základny, Evans však v kritickém stavu, neschopný pohybu. Crean se rozhoduje risknout vše a vyrazit pro pomoc sám. Se dvěma sušenkami a kouskem čokolády zvládá ve sněhové bouři cestu, za normálních okolností trvající 4-5 dní, za 18 hodin. Za záchranu Evanse dostává vyznamenání od krále George. Mezitím Robert Scott doráží na jižní pól, na kterém již ale vlaje norská vlajka. Amundsen závod vyhrál. Zdrcený Scott se se svými muži vrací na základnu, kde zklamáni neúspěchem a vyčerpáním všichni umírají.

Scottova výprava na jižním pólu.

The Endurance

Kdyby Tom Crean jen tušil, že tohle byl teprve začátek. Ernest Shackleton totiž už v roce 1914 odráží vstříc Antarktidě s expedicí Endurance s dalším bláznivým plánem – přejít Antarktidu pěšky. Crean v týmu samozřejmě nemůže chybět. Expedice Endurance je však neúspěšná ještě dříve, než pořádně začne. Loď s námořníky uvízne v ledu ve Wedellově moři, posádka je nucena několik měsíců strávit na driftující ledové kře, po zničení lodi je jedinou možností na záchranu cesta v záchranných člunech na nejbližší kus pevné půdy, což je Sloní ostrov.

Sem se za otřesných podmínek, promočení, bičovaní urputným větrem, přes rozbouřený oceán jako zázrakem opravdu dostávají. Sloní ostrov je však jen kus skály obrostlý mechem a obývaný tuleni, kus nehostinné země v krutém polárním podnebí. Nezbývá než vydat se pro pomoc na nejbližší obydlený ostrov. Tím je Jižní Georgie vzdálená 800 mil přes nejneklidnější oceán na světě.

Shackleton, Crean a další čtyři námořníci se vydávají na neuvěřitelnou cestu v podstatě pramicí. Zbývajících 22 členů posádky je odsouzeno další čtyři měsíce bivakovat na pustém Sloním ostrově a modlit se za záchranu. Jako zázrakem se záchranná mise zdařila a člun opravdu doráží na ostrov Jižní Georgie, jenže norská rybářská základna se nachází na severním okraji ostrova, zatímco Shackleton a jeho muži přistáli na pustém jižním pobřeží.

Jejich člun již není schopen plavby, a tak se námořníci vydávají na nebezpečný přechod hor Jižní Georgie, kde je čekají přechody ledovců, jeden z nich se později dostává jméno Creanův ledovec. Ten samý ledovec, na němž si slavný horolezec Reinhold Messner zlomí nohu a prohlásí, že nechápe, jak někdo mohl přejít ostrov bez jakékoliv výbavy. I to se však podaří. Tato heroická cesta zachránila život všem 22 námořníkům. Vnitrozemí Jižní Georgie bylo doposud nezmapováno a přechod ostrova se podařilo až o půl století později plně vybavené horolezecké expedici.

Člun James Caird, použitý k 1500 km dlouhé plavbě ze Sloního ostrova na ostrov Jižní Georgie.

Přesun zásob, expedice Terra Nova.

Návrat do Irska

V roce 1917 se Crean vrací do rodné vesnice Annascaul, ožení se a otevře si hospodu. Je vnímán jako velmi skromný muž se skvělým smyslem pro humor, který ho neopouštěl ani v těch nejhorších chvílích. Crean po návratu do Annascaul o svých expedicích nemluví, obává se reakcí na službu v britské armádě, neboť hrabství Kerry je baštou irského nacionalismu. Poklidně žije až do roku 1938, kdy umírá. Creanova hospoda se jmenuje South Pole Inn a funguje dodnes.

Tom Crean

Zdroj fotografií: tomcreandiscovery.com a Wikipedia

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

Cestoval jsem častěji a stále dál, až jsem jednoho dne odešel z pozice v cestovní kanceláři a zůstal na cestě nadobro. S radostí jsem tento osud přijal a od 6. března 2013 žiji život na cestách. V listopadu 2017 vyrážím na kole do z Irska do Asie.

Napsat komentář