Obchody s duší v Lehu

V tomto krátkém seriálu si vyprávíme o našem himálajském putování No Limits. Posledně jsem se s vámi rozloučil v sedle Shingo-la, odkud budeme dnes pokračovat.

Od Shingo-ly nás čekala také dvoudenní jízda autem zpět do Lehu, ze kterého máme následně odletět do České republiky. Po cestě jsme krom jiného potkali třeba peleton mnišek, které jely na kolech z Káthmándú do Lehu. Šlo o mírovou cyklojízdu, které velel samotný Panchen Lama.

Alma mater

A byli jsme zpátky. Ve městě, ve kterém začala naše cesta. Pro většinu z nás šlo o první opravdu velkou cestu, navíc parametry celé expedice byly velké. Proto jsme se vraceli do Lehu s velkým nadšením a radostí. Ubytovali jsme se opět v našem oblíbeném hotelu Goba, sedli si do modlitební místnosti, zapovídali se s kuchařem. Prostě něco jako návrat domů.

Druhý den nás ovšem měla čekat ještě jedna bitva, nesmírně zábavná a oblíbená hlavně na jih od naší země. Smlouvání. Licitování o cenu, ve kterém vždycky vyhraje obchodník. Vy se jen musíte snažit prohrát co nejmírněji a srazit cenu hluboko pod původní sdělení.

Kolik dáš?

Měli jsme jednu velkou výhodu, které se v ekonomii říká kupní síla. Když vám do obchodu přijde skupina deseti potenciálních kupců, rádi slevíte hodně ze svých nároků, protože se vám to pořád hodně vyplatí. Snažili jsme se samozřejmě tvářit co možná nejvíce zkušeně, ale pravděpodobně bylo poznat, že v této oblasti nejsme příliš zběhlí.

Nicméně modlitební mlýnky, kathaky, nože, korálky a další relikvie mizely postupně v našich kapsách. S tím se i zvyšovala naše schopnost smlouvat, tato hra nás začala opravdu bavit. Odcházeli jsme při nepřiměřené ceně, rozhořčeně rozhazovali rukama, dělali ze sebe chudé studenty.

Meditace

Večer měl ovšem patřit zklidnění duše a závěrečnému duchovnímu užití kouzla Himálaje. Po dlouhých schodech jsme jeden po druhém mlčky stoupali k Shantí stúpě, postavené ve dvacátém století Japonci. Šlo o obrovskou, panensky bílou stavbu, u které jsme si vypili masalu, pověděli si o svých duševních mottech a prohlédli si malby na stěnách.

Následně jsme se mohli opět vrhnout do víru smlouvání, i když nám to pochopitelně nešlo tak dobře jako předtím. A druhý den ráno nadešel čas, abychom se rozletěli domů.

No Limits Himalaya 2016

Naše cesta byla u konce. Náš projekt, kdy jsme dokázali dostat vozíčkáře do Himálaje, téměř také. I když ještě úplně ne. To se ovšem dozvíte na našem Facebooku. Musím velmi poděkovat Životu na cestách, který nám poskytl mediální podporu a díky jemu a mnoha dalším se mohla cesta konat. Jak vidíte, kvůli několika komunikačním uzlům dodávám články až po roce, za což se i veřejně omlouváme. Ale prý nám má být odpuštěno!

Díky za přečtení a hodně cestujte, zážitky nám nikdo nevezme!

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a nám to udělá radost. Děkujeme!

Napsat komentář