Hudbofil, cyklofil a lidumil – takto sám sebe označuje Pavel Kadlíček, kterého jsme oslovili s žádostí o odpovědi na naše anketní otázky v seriálu 10 NEJ. Jen co se Pavel vrátil z „podzimního courání po kopcích“, odpověděl nám rovnou na všech 23 otázek. Pokud má Pavel Kadlíček jen trochu čas, stává se z něj cyklocestovatel. V roce 2009 projel například Kanadu a o pár let později absolvoval na kole expedici Patagoniabike. Každá z těchto výprav znamenala mnoho tisíc kilometrů v sedle kola…

1. Nejvzdálenější země, kterou jste navštívil

Jelikož ve spánku trpím živými sny, tak věřte, že není země či místo, kde bych nebyl.  Ale fyzicky to byla Ushuaia a Bahia Lapataia v Ohňové zemi. Mám za to, že dál už nic není. Je tam zeď. Možná…

2. Nejoblíbenější země (země, kam se rád vracíte, popřípadě rád byste se vrátil)

Bez jakéhokoliv sentimentu a rádoby libosti – Česká republika. Sem se rád vracím. Tohle je Svatý grál. Musel jsem hodně courat po světě, abych tohle pochopil.

3. Nejoblíbenější město

Buenos Aires, Montreal, Barcelona, Paris, Santiago de Compostela a Olomouc.

4. Nejoblíbenější dopravní prostředek

Jednoznačně kolo, případně nohy. Nejlépe vlastní. Jen tak člověk zachytí vůně a vítr. A taky mám rád vlaky. Vlak je asi ta nejromantičtější rychlopřesouvárna. Je-li k vlaku připojen navíc restaurační vůz, je rozhodnuto!

5. Nejdrsnější zážitek z cest

Nejdrsnější zážitky jsou zpravidla ty, při kterých jsme udělali chybu. A já se snažím chybám vyhýbat, neboť nejsem pražádný drsňák a jezdím sólo. Pominu-li problémy s bolivijskou narkomafií, marockými hustlers gangy a rádoby obtěžovače všeho druhu a vyznání, mám v hlavě jediný zážitek z poslední doby. V rámci expedice Sardicorsa bike jsem se v květnu pokusil přejet na kole nejvyšší sedlo v Evropě – Col de Bonette, byť bylo kvůli sněžení uzavřeno. Nedal jsem na rady místních a nahoře pak v -10°C bojoval o holý život. Od té doby často používám slovo „pokora“. Být tedy hlupákem je na cestách asi to nejdrsnější, co vás může potkat.

6. Nejdéle trvající cesta či expedice, popř. ve které zemi jste pobýval nejdéle

Většinou odjíždím na tři až čtyři měsíce. Od doby, kdy jsem se stal otcem, jsou délky odjezdu přímo úměrné velikosti stesku. Nejdelší pobyt mám asi v Kanadě a ve Francii, případně v mém těle doma na gauči.

7. Nejoblíbenější předmět, který s sebou vozíte na cesty

Je to přívěšek Ankh neboli Nilský kříž, co se mi houpe na krku. A zároveň vše ostatní, co mi nacpe do batohu rodina. A křížovky! Bez křížovek se neobejdu!! Neví někdo „lovkyně perel“ na čtyři?!

8. Nejoblíbenější způsob uchovávání vzpomínek z cest

Moje hlava. Jasně, že moje hlava! Kdo se mnou jde na pivo, ten to ví, protože ho druhý den bolí uši a mě hlava. Některé prožitky taky vkládám do svých písniček, které skládám na cestách. Navíc mám svou web stránku, kam dávám fotky a novinky, případně blog. Spojení fotek a psaného slova mám tuze rád. Bohužel na žádost o vydání knihy většinou říkám: „ ..po další cestě..“ Škoda.

9. Nejkurióznější ubytování, jaké vás na cestě potkalo (jaké jste využil)

Chudé země jsou zpravidla semeništěm kuriózních ubytování.  Pokud přežijete spaní společně se sedmi synovci na jedné posteli, s prasaty v chlívku nebo v posteli včera zesnulého dědy, máte vystaráno, že se vám druhý den nebude chtít pryč, neboť laskavost odzbrojuje.

10. Nejoblíbenější způsob cestování – sám, ve dvou či ve skupině?

Jezdím zpravidla sám. Nechci zatěžovat druhé a zároveň mám vrozený pocit zodpovědnosti za spolucestujícího. To mě strašně omezuje a nedokážu se toho zbavit. Naopak jsem na přání své ženy naplánoval cyklovýlet do Švýcarska s vědomím, že druhý den ji zničenou povezu vlakem domů. Omyl!! Moje žena nejenže dojela do Svatého Mořice, ona si střihla navíc Benátky, Paříž či španělskou Galícii. Ženské plémě je ten nejúžasnější stroj na světě.

11. Nejzajímavější zážitek s policií či jinou ozbrojenou složkou

Zážitků mám moře. No z hlavy se mi dere ten, kdy jsem se rozhodnul přejet most oddělující Kanadu od USA. Já totiž obecně nesnáším USA. Nikdy jsem tam úmyslně nebyl a asi ani nebudu. Tenkrát se mi ale v hlavě vyloupnul nápad, že most na kole přejedu, dám si v Americe kávu a vrátím se stejnou cestou zpět, abych pokračoval ve své transkanadské cestě. I kanadský celník to považoval za blbost a snažil se mě přemluvit. Udělal jsem to. Osmihodinový výslech na americkém imigračním oddělení mě poté ujistil, že v té zemi je něco opravdu špatně a že kávu si tam již nedám.

12. Nejzajímavější zážitek se zvířetem/zvířaty

Lišky, co mi kradou ze stanu věci, medvědi, co se motají kolem, až z nich mám křeče v půlkách, jeleni, co si to rozdávají v lese poblíž mého bivaku, velryby na Newfoundlandu nebo myš, co mi posledně vlezla do vyhřátého spacáku….to jsou všednosti dne. Člověk je ale to nejdivočejší zvíře a tomu já se snažím vyhnout na tisíc honů.

13. Nejpůsobivější setkání s domorodým obyvatelstvem

Při své jízdě napříč Kanadou jsem se na pozvání ocitnul v torontském Masaryktown, což je nádherný park s restaurací, jež slouží jako „klubovna“ pro české krajany a emigranty. Setkání s nimi bylo tak dojemné a úžasné, že nikdy nezapomenu. Osudy těch lidí by byly na tucet filmových scénářů. Většina z těchto postarších lidí se necítila být domorodci a zároveň už ani Čechy. Příběhy těchto vykořeněných lidí mi dnes pomáhají řešit vnitřně současnou emigrantskou situaci.

14. Nejoblíbenější cestovatelská kniha

Nemám žádnou oblíbenou knihu. Jsem sám sobě knihou, kterou píšu.

15. Nejoblíbenější motto cestovatele

Když jsem končil svůj pobyt na ostrovech Labrador a Newfoundland, zašel jsem do přístavní hospody na pivo, abych si sjednotil v hlavě dojmy a prožitky. Neměl jsem v hlavě plán, co bude dál. Odkráčel jsem na toaletu a při mytí rukou se zadíval na veliký obraz s mapou světa na protější zdi. Součástí obrazu byl citát sv. Augustina: „Svět je kniha a ten, kdo necestuje, čte jen první stranu.“ V té větě bylo vše, co jsem hledal a potřeboval.

16. Největší rada (tip) pro další cestovatele

Buďte pokorní, buďte slušní a mějte v sobě touhu. Respektujte hostitele – ať je hostitelem člověk, země, dům či les. A ohlížejte  se!!  V pravidelných intervalech!! Člověk přijde kolikrát o spoustu krásy jen proto, že se neohlédne za sebe.

17. Jaké jídlo vám ve světě chutnalo nejvíce a na které se vždy nejvíc těšíte

Miluji quebecké poutine, italské špagety, francouzský steak haché, chilské empanadas a český guláš. Ale hlad je hlad. Z hladu člověk sežere i bližního. Z toho vycházejme.

18. Nejexotičtější jídlo, které jste na cestách jedl

Exoticky vypadá každé jídlo, které si na cestách uvařím. Jsem kulinářské a kuchařské hovado. Kolikrát udivuji sám sebe, že jsem „to“ strčil do pusy. O polknutí nemluvě!

19. Nejoblíbenější nápoj a v jaké zemi

Pivo je můj iontový nápoj a espresso odměna. Kdekoliv a kdykoliv.

20. Kde vám nejvíc chutnalo pivo, případně víno, pokud něco z toho pijete

Pivo prostě nejvíc chutná na rodné hroudě. Je to o chuti a o financích. Dnes mi nikdo nevymluví, že ukončení treku v útulné české hospodě u piva a guláše nezavání orgasmem. No jasně – západ slunce nad Pacifikem, pohled na svět z Nanga Parbat, válení se na plážích Fiji – to je dílo. Ale já mluvím o veledíle! O českém pivu a české hospodě.

21. Kde jsou podle vás nejkrásnější ženy

Pokud ženy pocházejí z Venuše, tak asi na Venuši. Ale v Česku mají naštěstí základnu.

22. Nejoblíbenější místo v České republice

Vypsal bych těch míst tolik, že by bylo jednodušší vložit přímou mapu České republiky. Možnost courání a objevování krás v této části světa je nevyčerpatelná.

23. Na co se nejvíce těšíte při návratu zpět domů

Na rodinu. To je jasné. Tulení po návratu trvá týden. Na přátele, na vanu, kapelu, kytaru, na svůj gauč.. a na svůj záchod. Na záchodě mám totiž atlas světa. Na mém záchodě mám prostě vystaráno.

Pavlovi tímto moc děkujeme za bezprostřední odpovědi a rovněž za fotky k článku. Pokud se chcete o Pavlu Kadlíčkovi dozvědět více, popř. sledovat jeho budoucí cesty, můžete navštívit rovněž jeho další webové stránky – jeho osobní web či stránku věnovanou kapele D.U.Bmusic, v níž působí. A protože je Pavel Kadlíček lidumil, určitě se s ním po koncertě můžete dát do řeči. Jsme si jisti, že s vámi prohodí pár slov, vět nebo vám rovnou povykládá o některé ze svých cest.

A pokud budete mít po přečtení tohoto článku chuť vzít svoje kolo a vyrazit taky někam do světa, můžete si zkusit najít a koupit letenku do Kanady nebo jiného kouta světa a vyrazit.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!