Nebezpečné a zároveň vzrušující stalinské lanovky v Gruzii

Na světě je spousta zemí, které jsou v hledáčku dobrodružných cestovatelů, a i když si budete možná ťukat na čelo, tak věřte, že právě Gruzie mezi tyhle země bezpochyby patří.

Gruzie ležící v jihozápadní Asii v oblasti Kavkazu je země zaslíbená turistům. Kromě nádherné kavkazské přírody je zde nespočet památek a hlavně několik zajímavostí, které zůstanou turistům v paměti hodně dlouhou dobu. Lanovky v Gruzii jsou dnes již vyhlášenou atrakcí.

Zrovna takovou zajímavostí se pyšní malé hornické město Čiatura, ležící v hornatém údolí řeky Qirily, které je vzdáleno necelých 80 km od města Kutaisi, kde operuje se svojí pravidelnou linkou z Budapešti nízkonákladová letecká společnost Wizz Air.

Most přes řeku.

Romantický výhled z mostu na městskou část

Kostel.

V Čiatuře se najdou i hezká místa.

Čiatura má svůj rozkvět a dobu slávy již dávno za sebou. Za doby Sovětského svazu tohle město zažilo rozkvět díky velikým nalezištím manganové rudy, která zde byla nalezena v roce 1849. Z toho důvodu bylo město často označováno za baštu Sovětského svazu a díky tomu zde byla vybudována spousta činžovních domů, sirnatých lázní a různých kulturních staveb, které sloužily dělníkům ve volném čase, pokud tedy nějaký měli. Dávné časy již dnes nostalgicky připomínají opuštěné činžovní domy, na nichž se chátravě podepsal neúprosný čas.

Činžovní dům a nákladní auto.

Klasický pohled na činžovní domy

Lanovky v Gruzii

Dnes je Čiatura spíše známá jen díky důmyslnému systému lanovek, které zde v 50. letech nechal vybudovat Josif Vissarionovič Stalin a dodnes slouží jako MHD pro místní obyvatele.

Možná si říkáte, co může být na lanovkách zvláštního, ale místní lanovky vypadají, jako by je právě někdo vykoupil ze sběrných surovin a začal je provozovat. A samozřejmě bez oprav.

Společně s depresivním okolím města vypadají lanovky jako z hororu a když se k tomu přidá jejich vrzající zvuk, tak máte zajištěn dokonalý zážitek.

Lanovka.

Lanovky se dokázaly rozjet i bez naší pomoci.

Při vstupu do nástupní stanice lanovky jsme nevěřili, že jsou lanovky v provozu. Stanice zůstala ve svém původním stavu bez jakýchkoliv oprav či rekonstrukce a vzhledem k tomu, že lanovky zahájily svůj provoz v roce 1954, tak je to samozřejmě pěkná řada let a člověk v tu chvíli začne pochybovat o jakékoliv bezpečnosti, která dle mě nebyla ani minimální.

Stanice lanovky.

Hlavní nástupní stanice, kde jsme marně hledali nějaké občerstvení nebo jízdní řád.

Lanovka ve stanici.

Lanovka úspěšně v cíli ve své stanici

Před vstupem do lanovky jsme se zeptali starší ženy, která lanovky obsluhovala, zda-li je cesta lanovkou bezpečná. (Věděl jsem, že není bezpečná, spíše jsme chtěli otázku postavit tak, jestli jízdu lanovkou přežijeme.) Odpověď, která se nám dostala, nás doslova šokovala. Paní na naši otázku odpověděla větou „nás mnogo“. Musím podotknout, že poslední krok při nástupu do vrzající a zrezavělé lanovky byl opravdu těžký a v ten moment mě napadala spousta myšlenek. Avšak s odstupem času můžu jednoznačně potvrdit, že to byl nezapomenutelný zážitek. Dnes však nejsem schopen říct, jestli bych tuhle „hrůzu“ znovu absolvoval.

Nástěnka.

Nástěnkáři zde již asi nefungují.

Další zkouškou našeho prahu strachu byla nástěnka s předpisy týkající se požární ochrany. A věřte, že na klidu nám určitě nepřidala. A proč? To posuďte sami …

Téměř nad celou Čiaturou jsou protkána lana, která snad již silou vůle udržují v provozu 17 lanovek, které jezdí každý den a spojují důlní šachty, továrny a opuštěné domy. Je velice zvláštní pocit vidět nastupovat do lanovky matky s dětmi.

Kabina lanovky

Nově natřená kabina lanovky působila futuristicky.

Lanovky fungují na bázi kyvadlového systému, což je v dnešní době rarita. Zjednodušeně lze říci, že obě kabiny jsou zavěšeny na jednom tažném laně, které je samozřejmě také původní a lze si všimnout, jak čas lano pozvolně rozplétá, že z něj trčí dráty. Nečekal bych, že zrovna já jsem si musel všimnout takového detailu před vstupem do kabinky lanovky.

Zajímavé je, že elektrický motor jednu kabinu spouští dolů a ta svojí váhou táhne protější kabinu nahoru. Z toho důvodu jezdí lanovky na kyvadlovém principu.

Kabina lanovky.

V takové výšce musíte myslet jen na samé pozitivní věci.

Pokud se zaměříte jen na výhled z lanovky a nevnímáte zvuk a stav kabiny, tak se vám naskytne apokalyptický výhled na celou Čiaturu, který sice není romantický, ale zajímavý a netradiční určitě je.

Výhled na město.

Chtěli jsme zachytit romantický západ slunce , ale nepodařilo se.

Kříž.

Všudypřítomné kříže nemohly chybět ani zde.

Na závěr bych ještě rád dodal a upozornil, že v kabinách lanovky nejsou žádné brzdy, a to znamená jednu důležitou věc – pokud se lano utrhne (a to se samozřejmě stát může), tak lanovka spadne…

Pokud se vydáte do Gruzie, tak určitě nezapomeňte navštívit Čiaturu, která vám dodá adrenalin a dokáže vám, že jste velice odvážný člověk. A co si budeme povídat, každý cestovatel musí být odvážný, protože bez toho by si nesplnil žádný svůj cestovatelský sen…

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!

Cestování je nejlepší způsob, jak poznat sám sebe a stát se lepším člověkem.

4 komentáře u „Nebezpečné a zároveň vzrušující stalinské lanovky v Gruzii“

Napsat komentář