Jezero Titicaca - bolivijská strana jezera

Jezero Titicaca, Bolívie

Tento článek slouží pouze jako doplnění a pokračování článku o jezeru Titicaca na území Peru, jelikož se toto jezero rozprostírá na území obou států, a tak jsem je chtěl zmínit oba. A taky proto, že jsem slíbil, že dokončím, jak dopadla naše cesta na Nový rok směrem do epicentra právě probíhajích pouličních nepokojů v Bolívii. Díky tomu má ale výjimečně spíše charakter vyprávění a tím pádem blogu než tipu na nějaké konkrétní místo se spoustou užitečných informací. Za ten prosím považujte předchozí článek, viz odkaz nahoře. Ale pojďme zpátky k tomu, co jsem v minulém článku nakousnul a nedořekl.

Inu, neusínalo se mi dobře s pocitem, že ráno musíme sednout do autobusu a vyrazit tímto směrem, ať se nám to líbí nebo ne. Letadlo v Santiagu de Chile by na nás jistě kvůli tomu asi nečekalo a protože jsme před sebou měli ještě opravdu dlouhou cestu, nemohli jsme si dovolit už nikde uprostřed cesty nabrat několikadenní zdržení.

Řidič autobusu odmítal ráno vyrazit směr Bolívie a jen poslouchal rádio a četl nějaký místní plátek a kroutil hlavou, že nikam nejede ani omylem. Naštěstí s námi jel jeden skvělý místní chlapík – Mario, který již několik let pracuje v USA a jel do Bolívie navštívit rodinu, tak tam volal a zjistil podrobnosti. Dozvěděl se, že pouliční boje už utichly, a tak jsme nakonec mohli vyrazit a všechno dobře dopadlo. Cestou jsme viděli ještě nějaké pozůstatky po těch šarvátkách a zahlédnul jsem i jednu uhašenou benzínku. Jestli to ale bylo z těchto nepokojů anebo z nějakých jiných dávno před tím, těžko soudit. Jinak se ale nic zvláštního nedělo a Bolívijci se již oddávali novoročnímu veselí. A pohádky je konec.

Bolívie - uhašená čerpací stanice.
Bolívie – uhašená čerpací stanice.

 

Kolem jezera Titicaca strávíte téměř celý den jen jízdou v autobuse při přesunu mezi městem Puno v Peru a La Paz v Bolívii. Jezero je to opravdu obrovské. Hraniční přechod na této cestě je neuvěřitelně kouzelný a silně mi připomínal ten z filmu Tři veteráni.

Hraniční přechod do Bolívie pro pěší.
Hraniční přechod do Bolívie pro pěší.

 

Už při přechodu hranice je vidět, že je Bolívie o poznání chudší země. Ale zato mi přišlo, že jsou o to bohatší na duchu a mnohem více se baví a veselí, ostatně – co jim taky zbývá… Je pravda, že byl zrovna Nový rok, ale lidé v ulicích tancovali a bavili se ještě i v odpoledních hodinách a řekl bych, že to táhli nonstop od silvestrovského večírku.

Jezero Titicaca, Bolívie - bujaré oslavy nového roku.
Jezero Titicaca, Bolívie – bujaré oslavy nového roku.

 

První zastávka byla v malém mestečku Copacabana, kde jsme měli dostatek času na procházku po městě, nějaké fotky, oběd i místní pivko Paceňa. Docela mě bavilo sledovat, jak jsou místní v téměř 30stupňovém vedru vyoblíkaní ve svetrech a v bundách, protože na ně je tady tou dobou ještě poměrně zima.

Dorazili jsme k vodě a řidič zastavil a řekl nám, ať si všichni vystoupíme a doslova vyháněl ven i lidi, kteří celkem nechápali, o co jde, trošku jsem taky nechápal. Podle toho, co ukazoval, asi pojedeme přes jezero. Aha, asi budeme muset počkat na trajekt, říkal jsem si. Najednou řidič sedne do autobusu a rozjede autobus směrem k vodě k něčemu, na co bych se sice nebál vkročit, ale rozhodně by mě nenapadlo se na tom pokoušet někam plavit. S hrůzou jsem sledoval, jak na pár plovoucích prken najíždí náš autobus, ve kterém máme pochopitelně všechny věci.

Jezero Titicaca, Bolívie - tak na tyto dřevěné bárky se vydal náš řidič najíždět s autobusem.
Jezero Titicaca, Bolívie – tak na tyto dřevěné bárky se vydal náš řidič najíždět s autobusem.

 

Autobus najel a přijel za něj ještě někdo v Suzuki Vitara a začal troubit, ať se posune, že pojede taky. Nevěřícně jsme všichni kroutili hlavou. A opravdu tam najel taky. Pan „kapitán“ vzal dlouhou tyč a odrazil vor od břehu. Jednu dobu už jsem si myslel, že to tak bude odrážet celou cestu až k protějšímu břehu. Ale kdepak, ono to mělo motor! Modlil jsem se, ať se nám ten autobus uprostřed jezera Titicaca někde neutopí i s věcmi. To jsem ještě netušil, že nás posadí do lodičky pro asi 8 lidí (dle evropských norem a zvyklostí) a převezou osobní dopravou. Akorát nás tam naskládali asi tak 20 a víc. Ale bylo to ještě docela v pohodě. Ve srovnání s Indií, Srí Lankou apod. to bylo ještě v klidu, podle toho, co jsem slyšel za historky. :-)

Jezero Titicaca, Bolívie - původně jsem si myslel, že jde o špatný žert, když řidič autobusu řekl, že jde najíždět na trajekt, ale když později řidič SUV zatroubil, ať se autobus posune, že se k nám ještě přidá...
Jezero Titicaca, Bolívie – původně jsem si myslel, že jde o špatný žert, když řidič autobusu řekl, že jde najíždět na trajekt, ale když později řidič SUV zatroubil, ať se autobus posune, že se k nám ještě přidá…

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!

4 komentáře u „Jezero Titicaca, Bolívie“

      1. Já projel půlku Bolívie v roce 2006 a byl to mega zážitek. Total offline lidi, mobilní pokrytí tam bylo dost v plenkách, maximálně srdeční, rozdali by první poslední, bylo to krásný :) Chtěl bych to tam zažít znova, ale trochu se obávám, že to nebude ono, moji kamarádi z Cochabamby postujou na facebook dneska stejně intenzivně, jako kdokoliv jinej a trochu cítím zkažení technologií :(

        1. Jojojo, chapu to… Taky bych tam vyrazil nejradsi zitra, ale tech mist, kam se chce clovek podivat, je porad spousta… Svet se meni, a my s nim… I v Peru, Bolivii nebo Thajsku a kdekoliv jinde v Asii, se lidi meni pod tihou modernich technologii… Civilizace se siri jako mor… Bohuzel nejvic diky nam – turistum, cestovatelum apod. Ale samozrejme jen diky tem, co nemaji rozum a dovlecou indianum v Amazonii jako darek zesilovac s reprakama a iPoda s Makarenou, kterou pak nechavaji vyrvavat dlouhe noci do dzungle…. Je to smutne, ale vicemene si za to muzeme sami – my, moderni nebo jakkoliv tomu reknes, civilizace… :-( Pokrok proste nezastavis…ale je to obrovska skoda… :-(

Komentáře