Jak přečkat noc v přírodě

Jak přečkat noc v přírodě?

Po pročítání některých webů o přežití, nesoucích se v duchu dnes tak oblíbeného slova bushcraft, jsem byl nucen, zamáčknout slzu nad některými informacemi, podávanými nám smrtelníkům, které mi přišly někdy postavené na hlavu a někdy dokonce bez té hlavy, na kterou by se daly postavit.

Rád bych tedy tímto článkem navázal na předchozí „Spaní ve sněhu“ a doplnil některé informace o způsobech spaní mimo sníh. Opět budu čerpat ze svých zkušeností, nebo zkušeností, některého ze svých přátel. Vše o čem zde píšu jsou vyzkoušené věci. A nejde tudíž o teoretické rady, ale o mnohdy krví zaplacenou zkušenost.

Pobyt v přírodě a cestování jde ruku v ruce

Když cestujeme, trávíme automaticky čas v přírodě. Mnohdy nás cesta zavede na místo, na kterém jsem na sklonku dne nuceni přespat, nebo nás uprostřed lesa překvapí špatné počasí a na řadu přichází improvizace. Taky je možné, že se prostě jen rádi bavíme pobytem v přírodě – a díky určitým znalostem si tento pobyt, můžeme ozvláštnit, ulehčit a užít na 110%.

Noc v přírodě totiž může být velmi krušná.

Přístřeší (bez stanu)

Nejdůležitější je sucho. Respektive střecha nad hlavou chránící vás před deštěm. Až když máte střechu, můžete začít řešit to, na čem budete spát. Výjimku tvoří spaní „10 metrů“ od domova. Z takové vzdálenosti, když začne pršet, utečete domů. Nezáleží na tom, že je nebe plné hvězd a je jasno. Přes noc může přijít bouře, nebo déšť a dříve než se probudíte, bude váš spacák (včetně ostatních věcí) promočený. Hledat potom v dešti jakoukoli střechu, nebo alespoň to, co ji připomíná je nemilé. A co pak ráno s mokrými věcmi a promočeným spacákem? Musíme prostě sušit a ztrácet čas, což je škoda – nehledě na zdraví. Takže jak postavit střechu nad hlavou?

Můžeme si zakoupit různé pomůcky. Ať už nepromokavou celtu, různé typy igelitových plachet, pončo… Viděl jsem i nepromokavou bundu, která se dá rozložit přes celé tělo (člověk v ní vypadá jako larva se stanem na hlavě). Výhodou igelitové plachty je skladnost a nízká cena. Nevýhodou je mnohdy nevhodná „nelesní“ barva a hlavně snadné protrhnutí, díky čemuž ztratí funkci, pro kterou jsme ji pořídili (záleží na materiálu). Vlastnosti celty jsou zcela opačné. Pončo je docela vhodné pro stavbu přístřešku, musí však být dostatečně dlouhé a široké.

Nejoblíbenější konstrukcí na stavbu přístřešku je klasický typ A. Postačí natáhnout mezi dva stromy provázek (dostatečně silný) a přehodit např. celtu přes něj, s tím že její boky budou ze dvou stran doléhat k zemi. Ty potom ukotvíme pomocí provázku a kolíků, vyrobených z větviček k zemi, nebo je zahážeme hlínou. A máme střechu, pod kterou můžeme spát. Místo však vybírejme takové, aby nám déšť padající ze stran, necákal na hlavu, nebo na nohy – tedy co nejméně větrné.

Další velmi oblíbený způsob stavění přístřešku, je otevření z jedné strany. Opět můžeme použít provázek, tím samým způsobem, nebo využít spadlý kmen, či cokoliv jiného (zapojmě fantazii) a připevnit k provázku, či „zapojené fantazii“ pouze jednu hranu celty. Protější upevníme k zemi. Vznikne nám větší plocha, pod kterou se můžeme schovat. Jsme v suchu co teď?

Na čem spát

Země v létě je značně vyhřátá a proto se velmi často v tomto období toulám bez karimatky. Není to sice úplně ideální, ale jde to (jsem líný s sebou některé věci nosit, když nemusím). Navíc pořád je co pod sebe podhodit. Natrhanou suchou trávu, živou vysokou trávu, listí, kapradiny… vše co je měkké, no a nebo vůbec nic (řeč je o letním období).

Do přístřešku pak stačí naházet tento měkký materiál, na který rozložíme spacák a máme zaděláno na prožití klidné noci. Někdo říká že spadané listí obsahuje brouky a různou havěť. Tak než si takovýto materiál pod sebe podstelete, podívejte se jestli jsou v něm nějací obyvatelé.

Táboření, noc v přírodě, bushcraft

Pokud nechceme s sebou brát žádnou plachtu na výrobu střechy, využijme okolí.

Čeho se v lese bát? Tmy?

Je fakt, že tma v lese je trochu stresující. Nejde vidět nic než obrysy hrůzně vyhlížejících stromů a slyšet neznámé zvuky. Ale je to jenom tma a té není třeba se bát. Podstoupil jsem pár kurzů a na nich zjistil, z čeho bych měl mít strach a z čeho ne. V našem českém lese. Šlo tedy hlavně o velká zvířata. Maximálně vás může napadnout kanec, neboli prase divoké, neboli kňour.

„Probudil jsem se k ránu a koukal jak si prase pochoduje dva metry od kamarádovy hlavy. Čekal jsem jestli si nás všimne a uvažoval, jak rychle bych si byl schopný rozepnout spacák a obout boty, pokud by zaútočilo…“

Oheň v lese, bushcraft

Zábrana proti zvířatům poskytuje, mimo jiné pocit bezpečí = kvalitnější spánek

Ovšem ve většině případů na vás nezaútočí, ale spíše uteče. Výjimkou je, pokud na jaře vyplašíte bachyni (samice od kance) s mladými selátky. Ta vás může vyhodnotit jako hrozbu a dát vám co proto (tušíme co ženy dokáží když brání své děti). Ovšem taky je radši ochrání tím, že s nimi vezme do „prasečích“. Problém je pokud stojíte mezi ní a jejími prasátky, to už se do vás nejspíše pustí. Velká nevýhoda a pro vás výhoda je, že prase neumí lézt na stromy, takže pokud můžete a prase za vámi běží, vyšplhejte na strom – pak můžete v klidu fotit prasátko a čekat, až odpochoduje. Ale opět, nikdy jsem neviděl lézt prase na strom, takže tahle informace nemusí být na 100% pravdivá – třeba to umí. :)

Jak zabránit takovému překvapení? Kolem místa na spaní si vytvořme umělé překážky. Větve, pokácené stromy. Zvířata nebudou zbytečně přeskakovat překážky, proč by to dělala. Právě z důvodů jejich „lenosti“ si v lese vytváří zvířecí stezky, jimiž se pohybují. Takže, než aby vám přes vámi přitáhlý strom skočila na hlavu, radši to vezmou kolem. Taky jsem slyšel radu, okolí vašeho spaní postříkat deodorantem, nebo pomočit – to mi ale nepříjde moc eko a co se týče množství moči a přebíhaní během vykonávání potřeby okolo ohniště…no. :/

Další možnost je vysuté lůžko. To už je opravdový zážitek. Zvířata pod vámi mohou procházet a vy jste relativně v bezpečí. Navíc se vám může poštěstit některé zahlédnout z bezprostřední vzdálenosti – a to je fakt super pocit! Hlavně je třeba ho postavit tak, aby vás uneslo a nespadli jste z něj – nepřekulili se. Stavba lůžka 1,50m nad zemí s nosností cca 160 kg zabrala ve dvou lidech něco kolem 2 hodin – vydrželo přes noc a jestli nespadlo, tak tam stojí dodnes.

Noc v přírodě, bushcraft

Pokud uslyšíme uprostřed noci štěkot. Nebojme se jsou to jen srnci. Opravdu štěkají jako psi.

Oheň

O ohni by se dalo vyprávět několik dní a jsem si zcela jistý, že spoustu způsobů jeho rozdělání a kombinací neznám. Avšak ty co znám a používám, jsou osvědčené a nikdy mě nezradily. Takže si pojďme probrat některé základní věci a postřehy – nepředpokládám, že by někdo nikdy nedělal oheň, takže budu záměrně vynechávat některé věci.

Nepotřebujete pepo ani podpalovač, natož benzín 

bushcraft, čundrák, noc v přírodě

S ohněm v lese opatrně!

Všichni víme, jak vypadá bříza? Je to takový ten bíločerný strom. Lesníci ho často nechávají růst na okrajích jehličnatých lesů, jakožto okusovou dřevinu. Jeho kůra obsahuje velké množství pryskyřice. Zapálíte ji během sekundy a hoří i když je mokrá. Je to skvělý podpalovač (snad někdy budu mít prostor napsat o bříze víc, protože je to neuvěřitelně multifunkční strom). Tento podpalovač vložíme do ohniště a na něj naskládáme suché větvičky (nejlépe smrkové). Lámejme ty ze spodní části stromu bývají suché i za deště. Zapalíme březovou kůru a tradadá, oheň je na světě! Pak už přikládáme stále silnější kousky dřeva a radujeme se z tepla.

Postřehy:

  • Borovicové větvičky špatně hoří. Nejsou tedy příliš vhodné pro rozdělávání ohně. Avšak výhřevnost borovicového dřeva je velmi velká! (malý oheň hodně tepla).
  • Jako podpalovač z břízy poslouží dobře horní vrstva kůry – je jemná jako papír.
  • Ohniště obložte kameny, zamezí se tím rozšiřování ohně a hlavně ho pořád nemusíte hlídat.
  • Pozor na spodní oheň! Může se stát, že pod ohništěm rostou tenké kořínky stromů, které díky hořícímu ohni chytnou a prohořívají pod zemí. Ráno se probudíte a zjistíte že 5 metrů od vás doutná zem (zkušenost ze Švédska). Nebo hoří les!!
  • Nespěte ve spacáku přímo u ohně, jiskry ho propálí. A nečekaně propálí i samonafukovací karimatku. Taky se ráno můžete probudit…zapálení..a budete trpět jako Hus (promiňte mistře).
  • Když naskládáte za oheň kamennou stěnu, nebo oheň založíte u skály bude se teplo od kamenů, či kamene odrážet na vás.

Nůž, mačeta

Nůž je další z témat, jež jsou trochu kontroverzní a záleží na každém co mu vyhovuje nejvíce. My se ale ve svém „lesním“ klubu shodli, že není špatné zakoupit levný těžší nůž okolo 300 Kč. Takový nůž můžete beze strachu používat na tvrdou práci. Něco vydrží a pokud ho ztratíte nebo zlomíte, tak si prostě koupíte jiný a nebude vám ho líto. „Každý rok v období hub chodím na jedno místo a pokaždé hledám svůj zděděný nůž, který jsem tam jednoho roku ztratil a ještě pořád truchlím“.

Mačeta a jiné velké sečné nástroje

Mačeta. Tohle slovo ve mě vyvolává trochu strach. Kamarád si jí rozsekl koleno v 11 večer v lese, při stavbě přístřešku a to je zkušený zálesák. Prostě mu sjela ruka. Ihned do nemocnice. Hlavně mějte při sobě vždy lékarničku, pokud budete např. s mačetou, nebo se sekerou zacházet. Vlastně mějte s sebou lékarničku pořád!! I taková „blbůstka“ jako náplast mnohé vyřeší. Mějme na paměti, že nejsme doma, v prostředí, kde dokážeme každou ránu vyčistit – dezinfikovat – ošetřit. Tématem mačeta, jsem chtěl hlavně říci, jak je důležité mít u sebe pomůcky pro první pomoc. Stojí to pár korun a zachraňuje život.

pobyt v přírodě, úraz

Nejdřív vyfotíme – pak zavoláme pomoc

LifeStraw - ŽivotNaCestách.cz - E-shop

LifeStraw – ŽivotNaCestách.cz – E-shop

Voda

Pít se musí a prostě musí! Bez vody to nejde. Co ale dělat když jsme venku a potřebujeme pít? Nezbývá, než převařit vodu např. z potoka (převařit pořádně – klidně i dvakrát), nebo o vodu požádat místní, či využít zdrojů pitné vody, jako například studánku. S nástupem moderní techniky však starost o vodu mít nemusíme. Stačí nám k tomu filtr zabudovaný v lahvi. Jako je například výrobek LIFESTRAW, který je k dostání v našem e-shopu. Můžeme pít co chceme. Takhle věc je tak moc důležitá… Díky za to!

Takže to bylo zase pár zkušeností, o které jsem se chtěl podělit a zase doufám, že to vám, milým čtenářům, třeba pomůže a pobaví vás.

Doufáme, že vám článek pomohl s plánováním výletu a motivoval k navštívení tohoto místa. Poděkováním a odměnou pro naše autory za jejich práci je lajkování a sdílení  článku, děkujeme!

„Každá cesta nezačíná prvním krokem, ale sněním o něm.“ PR manager, autor článků a autor knihy Nekončící cesta.

2 komentáře u „Jak přečkat noc v přírodě?“

Napsat komentář