Eiffelova věž

Hodina letadlem, půlden autem, nebo 15 dní na kole – Panevropská cyklostezka z Prahy do Paříže

Tři země, tři historická centra, tři kultury, to vše a ještě mnohem více spojuje jedno – Panevropská cyklostezka. Původně vznikla jako nástupkyně středověké „Zlaté cesty“, která spojovala Prahu s Norimberkem, postupně se rozrůstala až do dnešní podoby a zastavila se ve městě světel, Paříži.

Pokud máte rádi diverzitu Evropy, nevadí vám otlačený zadek z dlouhých cyklotripů a máte alespoň trochu dobrodružnou povahu, „Panevropská“ vás volá.

Kudy tudy? Aneb směr, richtung, direction…

Jak naznačuje úvod, Panevropská cyklostezka, skládající se ze sítě cyklostezek, cyklotras a silnic, vede na západ přes tři evropské země a konkrétně spojuje jejich významné body – Prahu, Norimberk a Paříž. Celková oficiální délka této sítě je 1 570 km. Dodávám oficiální, protože pokud se vydáte na cestu bez mapy jen s itinerářem trasy nebo úplně na blind, můžete a pravděpodobně si i cestu prodloužíte o pár desítek kilometrů.

Je samozřejmě na vás, který směr si zvolíte. Na cestě můžete potkat Čechy, kteří se k Seině svezou autobusem a poté se na kolech „vracejí domů“, nebo vyrazíte z centra Prahy (stezka začíná u Karlova mostu) s pocitem, že jedete za dobrodružstvím, ale jednou se domů vrátíte taky.

Pohled na Karlův most a Pražský hrad.

Matka měst – pro někoho start, pro jiné cíl

Značení a kvalita stezky

V úvodu jsem sliboval tři kultury a jejich rozdílnosti můžete pozorovat úplně všude. Nejen v řeči, gastronomii nebo v chování řidičů na silnicích, ale také v kvalitě a značení cyklostezek.

Česká část

Jakmile jednou najdete značku Panevropské cyklostezky v podobě ukazatele nebo samolepky na ceduli, okapu či svodidle, máte vyhráno. Česká část začínající na cyklostezce A1 u Karlova mostu je z velké části kvalitně značena a po celou dobu se obejdete bez mapy. Značení vás vyvede z Prahy směrem ke Karlštejnu a dále postupně do Berouna, Rokycan, Plzně, Stříbra a Kladrub až k německým hranicím. Trasa vede střídavě přes cyklostezky, více či méně udržované cyklotrasy a silnice, celkově je pohodlná a přehledná a hlavně jste pořád doma a všechno je tak jednoduché!

Německá část

Němci. Říká se o nich, že jsou pečliví a pořádní a také se říká, že výjimka potvrzuje pravidlo. Německá část Panevropské cyklostezky však tou výjimkou není. Napadá mě jen jedno slovo, naprostý skvost! Tak dobře, dvě slova. Od hranic s Českem k hranicím s Francií se můžete těšit na velmi kvalitní asfaltové a čisté cyklostezky s pravidelným značením, které vás jednoduše provede z jedné strany Německa na druhý. Přejezd Německa je jednoduše radost, kdy se dá upalovat pohodlně i 30+ km/h a tak nějak to jde samo.

Francouzská část

Bonjour! Nejen, že mizí cyklostezky a s tím i úměrně přibývá nepříliš slušných řidičů, kteří vás předjíždějí stylem „Chceš pozdravit moje zrcátka?“, ale také mizí značení, a tak zde nastupuje čas pro použití mapy a vašich znalostí francouzštiny. Že ani jedno nemáte? Tak použijte víru. Cesta vede hlavně přes silnice, sem tam cyklostezky, značení je spíše sporadické a na opravdu kvalitní si počkáte až před Paříž, kde už je zase takové „německé“.

Abych to shrnul, bez mapy či GPS se to vážně dá zvládnout poměrně lehce, ale doporučuji si předem vytisknout itinerář cesty, tzn. seznam měst, kterými budete projíždět. Hlavně ve Francii se takový seznam hodí a pokračujete díky němu podle obyčejných silničních značení.

Socha před budovou univerzity.

Není důvod věšet hlavu.

Technická a psychická příprava

Pokud nepatříte k technicky zdatným cyklistům, kteří si údržbu kola provádějí sami, návštěva servisu nebo pomoc kamaráda, vášnivého cyklisty, se seřizováním přehazovaček, brzd a odpružení je nezbytností. A pak, když nakupujete náhradní duši, lepení a další věcičky, o kterých doufáte, že je nebudete muset nikdy použít, a prodavač vám řekne: „Hmm, do Paříže, jo? No, kolo to zvládne, ale abys to zvládnul ty…“, musíte si věřit.

Co si sbalit s sebou na cestu do Paříže

Tady záleží na preferencích každého, jestli chcete spát ve stanu nebo pod střechou, vařit si před stanem nebo v kuchyni. V každém případě je lepší si s sebou vzít co nejméně věcí a jet nalehko. Oceníte to vy i vaše brzdy, hlavně při stoupání, respektive při sjezdech.

Přece jenom je to Evropa a infrastruktura je bohatá. Všude se dá vyprat, přespat, uvařit i nakoupit. Nezapomeňte hlavně na doklady, pojištění a peníze. Dvě, tři funkční trička, mikinu, větrovku, pláštěnku, kraťasy, sportovní kalhoty, boty a sandály. Ručník, hygienické potřeby, osobní léky. Můžou se hodit i bandáže na kolena, masážní relaxační gel a taky dětský zásyp.

Podle sebe soudím tebe

Pokud jste dostatečně pohostinní, využijte toho a suďte ostatní lidi podle sebe. Usnadní vám to důležitou věc – odhodíte stud a ostych. V klidu poproste o vodu, ovoce, jídlo i nocleh a najednou budete sedět osprchovaní u večeře a před sebou sklenku Jacka Danielse, nebo vám někdo dá do kapsy 100 eur. Svět je fajn. A když to náhodou nebude fungovat, tak…

Jídlo

Jak říkám, Česko, Německo, Francie, všechny tyto země trpí blahobytem a na obchody typu Billa, Lidl, Carrefour a další narazíte během cesty hojně. Není problém si během dne nakoupit to, na co máte chuť (ta přichází hlavně na ovoce, čokoládu a pivo), zastavit se v restauraci nebo kavárně, a když někoho slušně poprosíte alespoň o vodu, často se přihodí, že budete pokračovat s vodou, plnou taškou ovoce a sendvičem k tomu. Pít, pít, pít! Pamatuji den, kdy jsem přijal a podle té žízně taky vyloučil 7 litrů vody a 2 birely, velbloud hadr.

Spánek

Spaní pod širákem

Výhody i nevýhody jsou zřejmé. Svoboda, usínání pod hvězdami, no stress. Na druhé straně mravenci, slimáci, kapky deště, majitel pole, yes stress.

Spaní ve stanu

Stanovat se dá ve volné přírodě i v četných kempech prakticky po celou cestu.

Podvečerní stanování na vinici

Spaní přes Couchsurfing.org

Couchsurfing je komunita lidí na internetu, která si navzájem nabízí ubytování na cestách. Jen tak, protože je to baví. Jeden Londýňan mi řekl, že dostává denně přes Couchsurfing.org 40 žádostí o ubytování typu „Ahoj, jedu s kámošema do Londýna a hledáme někoho, kdo by nás u sebe nechal přespat a ukázal nám okolí“. S takovou zprávou asi nemáte nic moc šance, ale když někomu napíšete „Ahoj, jedu z Prahy do Paříže na kole a hledám místo, kde můžu složit hlavu“, máte silný příběh a vaše šance se výrazně zvyšují.

Warmshowers.org – „Couchsurfing“ pro cyklisty

Jeden z nejlepších názvů webovek, co jsem viděl. Warmshowers.org je obdoba couchsurfingu s jedním malým rozdílem – je pouze pro cyklisty. Kouzlo názvu je v tom, že po celém dni jízdy na kole není moc lepších věcí než dlouhá horká sprcha.

Na co si dát bacha

  • Ne vždy narazíte na lidi, kteří ovládají angličtinu. A jak to tak bývá s Murphyho zákony, narazíte na ně většinou, když s nimi potřebujete mluvit. Základy němčiny a francouzštiny usnadní ledacos.
  • Nebudete jediní, kdo na silnici tráví velkou část dne, a budete dostávat nabídky na veselou půlhodinku, ne vždy od opačného pohlaví.
  • Přiberte si s sebou dostatek hotovosti v eurech. Ve Francii jsou směnárny jen ve velkých městech, a pokud si vytřískáte kartu a v kapse máte jen užitečné české koruny, zapotíte se o něco víc.
Norimberk - osobní prohlídka

Stop! Bitte Dokumente!

Co vás čeká v Paříži

  • Ten pocit z reklamy… k nezaplacení mu říkají. Euforický pocit z dojezdu čeká nejspíš na každého. Vyšperkovat si ho může každý po svém, třeba piknikem pod rozsvícenou eiffelovkou a bouchnutím originálního šampaňského, které za poslední peníze koupíte cestou v Châlons-en-Champagne.
  • Život rockové hvězdy… město světel a lásky a vy jste právě dorazili na kole z Prahy, budete oblíbení a budete si to užívat.
  • Památky s volným vstupem… tedy pokud jste rezidentem Evropské unie do 26 let. Volné vstupy do muzeí a památek kromě Eiffelovy věže!
Pohled na Paříž z Montmartu

Paříž jako na dlani

Zaujala vás má cesta na kole do Paříže? Toužíte po podobném dobrodružství? Tak se toho nebojte, nasedněte na kolo a vyražte vstříc dalším dobrodružsvím!

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

Napsat komentář