Dominikánská republika – ráj na zemi aneb 7 věcí, které musíte v Dominikáně zkusit

Sedíme na snídani v krásném resortu, ptáčci cvrlikají a já se rozplývám nad tou neuvěřitelnou krásou super trouper snídaně, kde nechybí uzený losos a prosciutto (obojí za normálních okolností nesnídám a obojí zbožňuju). Dominikánská republika je zkrátka opravdový ráj na zemi.

Obecně o Dominikánské republice

Dominikánská republika je stát v Karibském moři, který se rozkládá na východní části ostrova Hispaniola v souostroví Velké Antily. Jediným sousedním státem je Haiti, společná hranice je dlouhá 360 km.

Pro Evropany ostrov objevil 6. prosince 1492 Kryštof Kolumbus a nazval jej údajně rájem na zemi. Od Kryštofa Kolumba jsem se tedy v názvosloví moc neodchýlila :-). Asi máme o ráji podobné představy :-D.

Co se týče obyvatelstva, tvoří míšenci 73 % populace země, černoši 11 % a běloši 16 %, ale žádného jsme nepotkali :-). Barva pleti obyvatel jsou nejrůznější odstíny hnědé až černé. V zemi žije několik set tisíc imigrantů z Haiti, kteří vykonávají méně kvalifikované práce.

Více než 20 % obyvatel země pracuje v zemědělství. Základní plodinou je cukrová třtina, dále se pěstují banány, bavlna, kakao, káva, kukuřice, rýže, tabák a další. Chová se skot, prasata a kozy. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím je těžba nerostných surovin. Dále je pro zemi důležitý zpracovatelský průmysl, zastupují jej cukrovary, palírny rumu a závody na zpracování tabáku.

V Dominikánské republice se mluví španělsky. A když potřebujete něco specifického, tak nepočítejte s tím, že se domluvíte anglicky. Určitě se vyplatí znát pár frází a slovíček. Kupříkladu, když mi došly odličovací tampóny, tak jsme se s manželem docela zapotili. Nepomáhala angličtina, ruce, nohy, nic. A mimochodem mi dodnes není jasné, jak se Dominikánky odličují. :-)

Zdroj: Wikipedia.org

Do Dominikánské republiky jsme se vypravili s tím, že budeme trošku cestovat. Měli jsme naplánovaný menší okruh, zamluvené ubytování, naplánovanou dopravu, využívali jsme služeb Dominikan shuttle bus, kde jsme měli předem vše domluvené a zaplacené.

Výlet na Saona

Ostrov je nádherný, neskutečný, tají se vám dech, když tu nebeskou krásu vidíte. Tady a teď, na tomto místě si přesně ujasníte, co to znamená azurová barva. Čistá křišťálová voda, jemný bílý písek, tady se na beton fotí fotky do katalogu, které vás lákají do Karibiku. Rozhodně stojí za to vidět.

12-Dominikanska-republika-nastavovani-modelky

Určitě využijte služeb fotografa, i když tedy samozřejmě záleží na tom, na koho natrefíte. Ten náš byl fakt legrační. Je opravdu zvláštní, když vám fotograf (chlap) ukáže vlastním tělem přesně pózu, kterou po vás zrovna chce. Připadám si u toho trošku degradovaně (jakože on se hýbe lépe než já a kdo je tu krucinál ženská – já nebo on?!) :-)), ale na druhou stranu jsem ráda, přijímám to s povděkem a doufám, že výsledek bude stát za to.

13-Dominikanska-republika-vysledek-fotografovaniPoprvé v životě jako modelka a to v rodině pár fotografů máme. Amatérů i profesionálů. Na zpáteční cestě jsme jeli na velkém katamaránu s plachtou a u té příležitosti jsem si uvědomila, jak miluju tento živelný národ. Jsou muzikální, spontánní, hraví. (Týpek poutá stěžeň a u toho tancuje. Jinej týpek vyskládává v obchodě potraviny do regálů a u toho si zpívá. Barman vám míchá koktejl, tančí salsu a do toho si zpívá.)

Moc se mi to líbí, byla bych tohoto chování taky schopná. Bohužel bych v rodné zemi byla za hlupáka, takže mi nezbývá nic jiného, než jezdit do Latinské Ameriky. :-)) Na zpáteční cestě se tancovalo přímo na palubě, já samozřejmě taky a mám z toho výjimečný zážitek.

15-Dominikanska-republika-tanec-na-lodi

Výlet na velryby

Výprava velrybářská nezdařila se, protože…“

Přesně jak zní text z písničky, nejenže se nám tento výlet moc nevydařil, ale bylo to dokonce uplné fiasko.

Dominikánská republika je plná extrémů. Je taky možné, že jsem plná extrémů já a díky tomu jsem je zažila i tam, ale to už nechám na čtenářově úvaze. Svítí sluníčko, zničeho nic se zatáhne obloha a hustě a prudce prší a pak opět svítí. V ten den, co jsme chtěli jet pozorovat velryby, bylo trošku zataženo, chvílemi vykukovalo sluníčko. Sotva jsme dosedli na loď (motorový člun – katamarán), začalo pršet.

Rozdali nám pláštěnky a protože jsem si ji pořádně nezapla, byla jsem po dešti stejně úplně mokrá. Převlékla jsem se z plátěných šortek do plavek a říkala jsem si, že jestli je tohle jediný mráček na dnešním výletě, tak to ještě není tak špatné. Ale ouha. Po chvíli začalo opět pršet a pak zase a zase, ochladilo se pocitově snad na 15 °C (přeháním, ale holé nohy v žabkách jsem ke konci fakt měla úplně fialové) a k tomu všemu začaly být tak obrovské vlny, že jsem podlehla poprvé v životě mořské nemoci, a to s veškerou parádou.

Šlo to spodem i vrchem. Bezva! Na závěr mě ještě pohladila tak přátelsky jedna vlna, že už jsem byla tak slitá, jako bych rovnou vylezla z moře. Nepřála jsem si nic jiného, než ať už to skončí, a přemýšlela jsem, jestli jsem kdy zažila něco horšího. Porod dítěte byl proti tomu vcelku pozitivní a euforická záležitost. Před očima mi běžely obrazy ze seriálu Dva roky prázdnin (seriál jsme sledovali s bráchou, když jsem byla malá) a intenzivně mě napadalo, jak tvůrci asi točili ztroskotání lodi. Připadala jsem si totiž jak ve špatně natočeném filmu! :-)

Z velryb jsme nic moc neviděli, nechtěly se nám zrovna ukazovat, takže jsme pluli nazpátek. Úplně otřesená a hotová z tohoto výjimečného zážitku. Masakrrrrrr! Nechtěla bych vás ale rozhodně od tohoto výletu odradit, protože nutno dodat, že jsme večer potkali český manželský pár, kteří také byli účastníci tohoto výletu (narozdíl od nás si zaplatili výlet na celý den) a říkali, že po obědě jeli na velryby znovu, bylo krásné počasí a viděli jich spoustu. :-)

Inu, každému, co jeho jest. :-) Neboli svému osudu, horoskopu nebo Bohu (nazývejte si to, jak chcete) neuniknete ani v Dominikánské republice. ;-)

Národní park Los Haitises

Milovníci různé a drobné fauny a flóry si přijdou na své. Také obdivovatelé jeskyní a piktogramů. Viděli jsme čápy, pelikány, netopýry, sáhla jsem si na medúzu atd.

Národní park Los Haitises, Dominikánská republika

Národní park Los Haitises, Dominikánská republika

Mě osobně park úplně nenadchl, manžel ho dokonce prohlásil za nudný, ale zajímavá změna mezi koupáním a plážemi to rozhodně byla.

Jeep safari a překrásná pláž Rincon

Jeep Safari, Dominikánská republika

Jeep Safari, Dominikánská republika

Na tento výlet jsem původně jet nechtěla. Ale můj muž mě přemluvil a já byla nakonec ráda. Jedete zvláštním vozítkem, kterému říkají jeep safari, je to pro představu takový minibus bez skel v okně s nepříliš pohodlnými sedátky.

Pohled shora na ulici z Jeep Safari, Dominikánská republika

Pohled shora na ulici z Jeep Safari, Dominikánská republika

Projíždíte vesnicemi, vidíte polorozpadlé baráky, v kterých lidé normálně žijí, nakouknete do jejich obydlí, na jejich zahradu s jejich plodinami a všudypřítomným rozvěšeným prádlem. (Všude se suší nějaké prádlo, protože vlhkost vzduchu je něco okolo 70 až 80 procent. Takže pro astmatiky a alergiky perfektní, pro sušení prádla dost blbé. Plavky do druhého dne nikdy neuschnou a když si oblékáte šaty ze včerejška, jsou mírně navlhlé, ačkoli jste je včera svlékali suché.)

Vidíte strom papájovník, banánovník, ananasovník, místní byliny jako oregano, lemon grass, mátu a další a věřte, že mají mnohem silnější a autentickou vůni. Prostě voní trošku jinak než z domáckého květináče.

Dále pak místní domácí zvířectvo, které se od toho našeho moc neliší, až na leguány. Další zastávka na tomto výletě je v místní základní škole, kde nám žáci jedné třídy zazpívali hymnu, což bylo pro mě osobně velice dojemné. Poobědvali jsme v místní restauraci, která byla evidentně pro turisty, protože vedle těch polorozpadlých baráků, co jsme viděli, vypadala úplně skvěle.

Tuto část našeho výletu by možná můj dánský šéf v práci ohodnotil jako „too much local culture“, ale stálo to za to. To v hotelovém resortu s místní pláží a bazénem rozhodně neuvidíte.

Další zastávka byla na pláži Rincon… A k tomu už nemám moc co dodat. Přečtěte si o kus výše, co jsem psala k Saona. Nádhera, krása, nádhera, krása. Milovníci romantických pláži (což my s mým mužem rozhodně jsme) musí vidět. NEZAPOMENUTELNÉ…

St. Domingo

Našeho průvodce nám sehnala paní v hotelu na recepci, takže tip bohužel nedám, ale myslím si, že má všechny hlavní hotely obejité s kontaktem na něj, protože, jak nám prozradil, profesi turistického průvodce se živí už přes 30 let, zná 5 jazyků a je to vcelku sympaťák, hodně výřečný a hlavně je vidět, že ho průvodcování nesmírně naplňuje a prostě „ví“.

Na cokoli se ho z historie zeptáte, začne zeširoka vyprávět. Popovídal nám historii Dominikánské republiky, něco o obyvatelích, co Dominikánská republika produkuje, řekl nám něco skoro o každé budově, kterou jsme minuli. Kontaktujte Boutique hotel Palacia, tam vám určitě dají kontakt. My s manželem památky uplně neprožíváme, ale tento průvodce byl fakt profík. Líbil se nám park Tres ochos, kam nás vzal, fotka s jeskynním jezírkem je odtamtud.

Národní Park Tres Ochos, Dominikánská republika

Národní park Tres Ochos, Dominikánská republika

Největší dojem ve městě na mně zanechalo muzeum čokolády, kde jsme samozřejmě i nějaké dobroty ochutnali. Opravdu echt pravá, nefalšovaná a hodně hořká horká čokoláda (nápoj). Musíte si hodně přisladit, protože jinak se to pít nedá, ale hluboký dojem, že piji něco opravdu poctivého, ve mně zůstal. Také místní brownies bylo vynikající! Můžete si koupit organik čokoládový šampon, různé čoko i koko oleje atd. Koupila jsem si čokoládový šampon i kondicionér a čokoládové tělové mléko a jsem moc spokojená.

Navštívili jsme i mini továrnu místního dominikánského kamene larimar, který si prostě z Dominikány musíte dovézt. Jednak se jinde na světě netěží a jednak je krásný. Blankytně modrý, místy bílý. Já bych si ho dovezla i tak, protože náušnice z různých drahých kamenů mám doma plné šperkovnice, ale těší mě, že se jinde na světě netěží a tím pádem je jedinečný. Není úplně levný, takže je třeba s tím počítat.

Buggies

09-Dominikanska-republika-BUGGIAbsolvovali jsme i výlet na buginkách. Nebo tady tomu tak říkají. Je to vlastně dvoumístný jeep bez oken. Má to dvě rychlosti a automatickou spojku. Ujeli jsme 10 km, chvíli jsme jeli lesem, chvílemi po pobřeží.

Měli jsme dvě zastávky, pohoda výlet. Cestu tam řídil manžel, já cestu zpátky. Nevýhoda byla, že se to nedalo pořádně rozjet, protože jedete s ostatními účastníky výletu ve štrůdlu. :-)

Dolphin explorer

Mají to tu dobře vyřešené. Delfínci, rejnoci, žraločí miminka, tuleni, rybičky atd. jsou ve svém prostředí – normálně v moři s veškerou mořskou vegetací a provozovatel tam postavil drátěný plot přímo do moře. Můžete si vybrat, které zvíře si chcete pohladit a vyfotit se s ním. My jsme si vybrali žraločí miminka a rejnoky a jako bonus (byli jsme lehce problémoví zákazníci;-)) nám nabídli tuleně.

05-Dominikanska-republika-Dolphin-Explorer

Docela jsme si to užili, protože při čekání na žraloky jsme navíc viděli celou show s 2 delfíny zdarma a pěkně zblízka. Se žraločími miminky jsme následně i šnorchlovali a pozorovali jsme je v jejich teritoriu. U instruktora jsem se předtím ujistila, že nás nesežerou. :-)

04-Dominikanska-republika-Dolphin-Explorer

Sdělil mi, že mají pouze vyhrazený prostor, kde můžou mlsat rybky, a že tam, kde budeme s nimi plavat my, nás jíst nebudou :-). Lehce nervózní jsem se šnorchlem napochodovala do vody a vše proběhlo OK. Za fotky si opravdu tučně zaplatíte (my jsme platili cca 2 500 Kč). Ale prostě takovou rekvizitu vám doma nikdo nenabídne. Už se těším, až na takové atrakce vezmeme jednou naše děti. Věřím, že budou totálně nadšené!

Perličky:

Vnímání času (nakládání s vaším časem)

Když jedete na nějaký hromadný placený výlet, řeknou vám, že máte přijít třeba v nějaký čas, ale ve skutečnosti vás vyzvednou většinou o 15 min i víc později. A my jsme byli stále nepoučitelní. Přišli jsme na čas, většinou jsme spěchali, abychom v určenou dobu byli na místě, mnohdy jsme utíkali a stresovali se a vlastně úplně zbytečně, protože na čas se nikdy nevyjíždělo. Ale abyste dobře rozuměli, to nebyla špatná organizace ze strany Dominikánců, naopak velmi dobře promyšlený tah. Řeknou vám 15 min, někdy dokonce i 30 min dopředu, aby se všichni docourali a nemuselo se na nikoho čekat, a pak se v určený čas vyjíždí (většinou v celou nebo v půl). Takže oni jsou v klidu, ale vaším časem se plýtvá, což je tady prostě úplná samozřejmost. Naše rada zní: Take your time and relax, času je opravdu dost.

Módní trend (tělesné proporce)

Pokud si nějaká žena potřebuje spravit sebevědomí, co se proporcí týče, je na čase vyjet do Dominikánské republiky. Každá ženská tu má výrazně velký zadek a silná stehna a nosí se tu všechny opravdu jako pávice. Sebevědomí jim opravdu nechybí a někdy je záviděníhodné. :-)

Smlouvání o ceně, výtvarné umění

Co se týče smlouvání – jsme zkušený sehraný pár už z Turecka. Tam se jednání o ceně někdy protáhlo na půl hodiny. V Dominikáně se cena dá většinou ukecat o polovinu míň, než vám řeknou. Musíte začít ale na ceně o hodně menší než polovina a pak se na tu polovinu nakonec dostanete. Dominikánci hrají divadlo, bědují, úpí, nechají vás odejít a pak za váma běží. Fakt sranda. Ale my jsme sehraní a neoblomní. V Turecku z nás jednoho prodavače málem kleplo. Fakt byl na infarkt. Ječel na nás, že už na to s námi nemá a zavolal na nás šéfa. Ten nám nakonec dal cenu, co jsme chtěli a řekl, že jsme fakt dobří :-).

Skoro na každém kroku se v Dominikánské republice prodávají obrazy. A ač žádní velcí milovníci výtvarného umění nejsme, přivezli jsme si domů obraz (plátno). Jeden autor nám opravdu učaroval.

Závěrem bych řekla, že když se mi v nějaké zemi hodně líbí, tak odjíždím s tím, že se tam jednou vrátím. A nejinak tomu bylo tentokrát.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a náš web sdílením tohoto článku, děkujeme!

Napsat komentář